Nekonečný tunel pro konečné plazma
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
ÚJV Řež, a. s., začala pracovat na vývoji rychlého, plynem chlazeného reaktoru o tepelném výkonu 200 MW. Projekt HeFASTo spadá do kategorie pokročilých modulárních reaktorů IV. generace. Vysokoteplotní reaktor chlazený heliem, který si v palivu bude štěpný materiál sám generovat, je prvním konceptem svého druhu v Evropě. Uplatní se především jako zdroj tepla pro efektivní výrobu vodíku a chemický průmysl a bude ho možné využít i pro zpracování použitého paliva z klasických jaderných bloků. Potenciální investoři dostanou příležitost vstoupit do projektu už po roce 2025.
Nový reaktor HeFASTo (heliem chlazený rychlý reaktor) je konstruován jako vysokoteplotní - výstupní teplota z aktivní zóny dosáhne 900 °C. Celkový tepelný výkon zařízení bude 200 MW, řadí se tedy do rodiny reaktorů menšího výkonu. Jeho zásadní výhodou proti vodou chlazeným reaktorům je, že díky uzavřenému palivovému cyklu generuje minimum jaderného odpadu. Design HeFASTo je založen především na maximální míře modularity. Naprostá většina komponent se bude ve formě typizovaných částí vyrábět v továrně, v místě výstavby budou tyto moduly pouze sestaveny do požadované formace, což výrazně sníží investiční náklady. Vysoká bezpečnost navrženého reaktoru je podpořena celou škálou inovativních, tzv. pasivních,bezpečnostních systémů, které fungují jen na základě fyzikálních jevů, jako je např. gravitace nebo rozdíl tlaků. „Jedním z významných ekonomických přínosů rychlého reaktoru je efekt ‚množení paliva‘. Během provozu vygeneruje reaktor jadernými reakcemi více štěpného materiálu, než sám spotřebuje“, upozorňuje na další z výhod Ing. Petr Vácha, který vývojový tým v ÚJV Řež vede.
S komerčním nasazením reaktoru se počítá hlavně v souvislosti s růstem poptávky po masové výrobě vodíku a také s potřebou zpracování nahromaděného použitého paliva z lehkovodních reaktorů, tedy výhledově po roce 2040. V současné době už probíhá vývoj reaktoru v rámci tzv. předkoncepční fáze, prostor pro vstup strategického investora se očekává po roce 2025.
V současnosti ve světě existuje více než sedm desítek konceptů malých reaktorů v různém stádiu rozpracovanosti. Český HeFASTo je v pořadí už druhým vývojovým projektem z dílny společností Skupiny ÚJV. Jako první uvedlo v roce 2018 Centrum výzkumu Řež svůj unikátní koncept s názvem EnergyWell, který představuje návrh malého modulárního vysokoteplotního reaktoru s nízkým tepelným výkonem kolem 20 MW, chlazeného tekutými solemi. Řežské údolí svými ambiciózními projekty nových reaktorů důstojně navazuje na generace jaderných inženýrů, kteří se zasloužili o současnou energetickou soběstačnost Česka.
Alena Rosáková
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.