Jak se města přizpůsobují změně klimatu
Změna klimatu je tady, ať už ji způsobuje cokoliv, a nemá moc smyslu s ní „bojovat“ – spíš má velký smysl se včas přizpůsobit. Zásadní bude pro světová městská centra.
KHNP, Korea Hydro and Nuclear Power Company, je jihokorejská státní společnost s téměř 50 lety zkušeností se stavbou a provozem nukleárních elektráren. Dosud se podílela na stavbě 34 reaktorových bloků v Jižní Koreji i v zahraničí. Její vlajkový model, reaktor Generation III+ APR1000, který KHNP navrhlo České republice (a ta jej v tendru vybrala), odpovídá požadovaným technickým parametrům reaktorů generace III+. Konstrukce reaktoru splňuje nejpokročilejší bezpečnostní kritéria, jako jsou například pasivní bezpečnostní systémy, které byly zavedené po havárii ve Fukušimě, požadavky na ochranu před kybernetickým útokem a dvojitý kontejnment a ochrana proti nárazu velkých komerčních letadel.
KHNP se ucházela o dostavbu Dukovan již od roku 2016, kdy poprvé představila svůj návrh reaktoru. Ve výběrovém řízení vyhověla všem podmínkám českého projektu s vlastním moderním reaktorem APR1000 o výkonu 1 000 megawattů. Je to upravený a optimalizovaný reaktor APR1400 generace III+. APR1000 také využívá stejný chladicí systém reaktoru jako typ OPR1000, kterého v Koreji pracuje dvanáct bloků. Technologie APR1400 má certifikace od amerického regulátora NRC z roku 2017 a evropské EUR (European Utility Requirements) z roku 2019, což dokazuje, že splňuje nejpřísnější mezinárodní technická kritéria a umožňuje stavět tento typ reaktoru v USA i v Evropě. Navíc požádala KHNP o certifikaci EUR i pro nový APR1000 a získala ji v březnu 2023.
APR1000 (Advanced Power Reactor)
Tento pokročilý vývojový tlakovodní reaktor o výkonu 1 050 MWe byl vyvinut na základě osvědčeného projektu tzv. Korejského standardu – OPR1000 (Optimum Power Reactor) se zahrnutím bezpečnostních prvků projektu APR1400. Je založen na zkušenostech, které byly nashromážděny při vývoji, výstavbě a provozu OPR1000 a dále využívá nejmodernější technologii a mnoho pokročilých bezpečnostních funkcí z projektu APR1400.
Parametry APR1000 |
|
Tepelný výkon |
2 815 MWt |
Elektrický výkon |
1 050 MWe |
Projektovaná životnost |
60 let |
Účinnost |
35,5 % |
Kampaň výměny paliva |
18 - 24 měsíců |
Neplánované odstavení |
< 0,8 /rok |
I&C |
digitální |
CDF - Pravděpodobnost poškození AZ |
<10−5/RR (reaktor-rok) |
CFF - Pravděpodobnost porušení kontejnmentu |
<10−6/RR |
Seizmická odolnost |
0,3 g |
Počet palivových souborů |
177 |
Typ paliva |
HIPER16 |
Počet smyček horkých/studených |
2/4 |
Primární okruh
Primární okruh APR1000 má dvousmyčkové uspořádání. Na každé smyčce je jeden parogenerátor a dvě hlavní cirkulační čerpadla (HCČ). Na každé studené větvi je jedno HCČ. Dvousmyčkové uspořádání se čtyřmi hlavními cirkulačními čerpadly je osvědčený koncept převzatý z tzv. Korejského standardu OPR1000. Primární okruh je projektován na tepelný výkon 2 815 MWt a produkuje tak v generátoru elektrický výkon 1 050 MWe. Kompenzátor objemu je připojen na jednu ze dvou horkých větví. Parogenerátory jsou vertikálního typu s U-trubkami s integrovaným ekonomizérem. Kvůli přirozené cirkulaci jsou parogenerátory umístěny výše než reaktorová nádoba.
Aktivní zóna
V aktivní zóně je 177 palivových souborů a 73 či více řídicích souborů. Palivový soubor obsahuje 236 palivových proutků ve čtvercové matrici 16×16, 4 řídicí trubky a jednu měřicí trubku. Palivem je nízko obohacený uran ve formě palivových keramických peletek oxidu uraničitého hermeticky uzavřených v palivových proutcích. Aktivní zóna je projektována pro palivovou kampaň 18 až 24 měsíců. Zóna je uzpůsobena na palivovou vsázku s obsahem až 30 % palivových proutků s MOX palivem.
Bezpečnostní systémy
Projekt APR1000 zahrnuje několik pokročilých bezpečnostních prvků, například fluidní zařízení v hydroakumulátorech, systém chlazení taveniny, pokročilý bezpečnostní systém odtlakování a systém pro zvládání a zmírňování následků po těžkých haváriích. Bloková dozorna je plně přizpůsobena lidskému faktoru a rozhraní člověk-stroj je plně digitalizované. Konstrukční bezpečnostní prvky jsou určeny ke zvládání následků a průběhu nepravděpodobných událostí, jako jsou například LOCA (Loss of Coolant Accident - havárie se ztrátou chladiva), SLB (Steam Line Break - přetržení parovodu) apod. Bezpečnostní systémy dále slouží ke kontrole a zmírnění nehod a k udržení bezpečnostních limitů pod stanovenou hranicí. V projektu APR1000 jsou například tyto:
Bezpečnostní systémy jsou jak fyzicky tak i elektricky odděleny do čtyř nezávislých divizí, kdy pro dostatečné zafungování a spuštění bezpečnostního systému stačí jedna z nich.
Uspořádání
Obecné uspořádání projektu APR1000 bylo vypracováno pro koncept jednoho bloku a bylo rozšířeno na dvoublokový koncept. Hlavní budovy APR1000 zahrnují reaktorovnu (Reactor Containment Building), budovu pomocných provozů (Auxiliary Building), spojovací budovu (Compound Building), strojovnu (Turbine Generator Building), budovu pro nakládání s palivem (Fuel Handling Building) a budovu pro dieselgenerátory (Emergency DGS Building). Spojovací budova slouží ke vstupu do kontrolovaného pásma, pro nakládání s radioaktivními odpady a při dvoublokovém uspořádání slouží pro oba bloky.
Historie korejské jaderné energetiky
Jižní Korea se stala členem IAEA v roce 1957, v následujícím roce byl schválen Atomový zákon a roku 1959 byl vládou ustanoven Úřad pro Atomovou Energii. Prvním reaktorem byl v roce 1962 malý výzkumný reaktor. O deset let později začala výstavba prvního jaderného reaktoru Kori 1 (od r. 2017 je již trvale odstaven). Kori 1 postavil „na klíč“ americký Westinghouse a jednalo se o tlakovodní reaktor typu WH 60 o výkonu 607 MWe. Během 80. let 20. století zahájila Jižní Korea program k dosažení technologické soběstačnosti, jehož výsledkem byl vlastní projekt tlakovodního reaktoru OPR1000. Do výstavby jaderných elektráren se začaly zapojovat lokální firmy se zkušenostmi od zahraničních dodavatelů. Ke konci roku 2010 byly k síti připojeny celkem čtyři bloky OPR1000 a dalších 6 bylo připojeno do konce roku 2012. Nyní má Korea v provozu celkem 10 bloků OPR1000. V roce 1994 začala Jihokorejská republika vyvíjet projekt reaktoru třetí generace APR1400, který byl v květnu roku 2002 schválen Jihokorejským státním úřadem. Vychází z koncepce Combustion Engineering (C-E) System 80+ (může tedy spalovat MOX palivo). Konstrukce prvních dvou domácích reaktorů třetí generace začala v roce 2008 v Shin-Kori (Shin znamená korejsky „nový“). Shin-Kori 1 a 2 byly uvedeny do provozu 2011 a 2012, Shin-Kori 3 v prosinci roku 2016, Shin-Kori v r. 2019. Další reaktory typu APR1400 se staví: v lokalitě Shin-Kori jsou to bloky 5&6 a v lokalitě Shin-Hanul 1&2.
Korejské aktivity v zahraničí
Čtyři reaktory APR1400 si vybraly v otevřeném tendru Spojené arabské emiráty pro lokalitu Barakah. Byl to první zahraniční export Koreje. Byly postaveny včas a za domluvenou cenu, přestože Korea musela vyřešit problém s chlazením - Arabské moře má totiž mnohem vyšší teplotu, než moře kolem korejského poloostrova, pro kterou byl reaktor vyprojektován.
Polsko si vybralo Jižní Koreu jako partnera pro výstavbu druhé jaderné elektrárny v zemi. Vládní představitelé z Polska a Jižní Koreje a zástupci energetických podniků v Soulu podepsali předběžnou dohodu o spolupráci při výstavbě jaderné elektrárny ve městě Patnów na jihozápadě Polska. Elektrárna by měla využívat jihokorejské jaderné reaktory APR1400 s výkonem 1 400 megawattů. (První svou jadernou elektrárnu postaví Polsko ve spolupráci s americkou firmou Westinghouse.)
KHNP spolupracuje s rumunskou společností Nuclearelectrica na projektu Tritium Removal Facility (CTRF) v jaderné elektrárně Cernavoda. Zařízení odstraňuje tritium, izotop vodíku, z těžké vody použité v rumunských reaktorech jako chladivo. CTRF bude první svého druhu v Evropě a třetí na světě.
KHNP mimo jiné sestavila energetický plán výzkumu a vývoje v jaderném průmyslu a dosáhla technologické nezávislosti u několika nezanedbatelných položek, dříve dodávaných z USA - například cirkulační čerpadlo či měřicí systém reaktoru. KHNP tak není, pokud jde o zahraniční export, technologicky ani politicky vázána jiné zemi.
Podíl českých firem
Pro výstavbu Dukovan II navázala KHNP partnerství se zhruba 160 českými společnostmi, které se pohybují v oblasti jaderného průmyslu, a chystá se je zapojit do svého dodavatelského řetězce s možností rozšíření spolupráce i na dalších zahraničních projektech. Se 38 z nich již uzavřela memoranda o spolupráci a seznam plánuje dále rozšiřovat. Bude to pro obě země přínosem – lokální dodávky velkých zařízení pomohou snížit náklady na dopravu a zároveň posílí výrobní kapacity místních firem, což přispěje k úspěšnému dokončení projektu. Komplexní stavby jako jaderné elektrárny jsou totiž závazkem, který po dokončení pokračuje dál; takové partnerství je dlouhodobého charakteru. Korea se také věnuje od začátku svého působení v České republice podpoře místní komunity v okolí Dukovan a chce ve spolupráci pokračovat i v nadcházejících letech.
Zdroje: KHNP, Wikipedia
Změna klimatu je tady, ať už ji způsobuje cokoliv, a nemá moc smyslu s ní „bojovat“ – spíš má velký smysl se včas přizpůsobit. Zásadní bude pro světová městská centra.
Jednou z nejsymboličtějších ekologických katastrof je, že za méně než sto let lidstvo zničilo Aralské jezero. Podle nových geologických výzkumů se ale zdá, že se toto malé moře ...
Francouzská společnost Naarea uzavřela strategické partnerství se společností EO Concept. Spolu zkoumají možnost zkonstruování a využití mikroreaktoru XAMR s rychlými neutrony chlazeného roztavenými solemi.
Výzkumníci z UOC (Katalánské univerzity) studují nový model pro synchronizaci potřeb zařízení Internetu věcí (Internet of Things, IoT) s dobou přístupu k satelitům pro satelity na nízké ...
Kariéru Zeynep Gulerce formovala zemětřesení. Studovala stavební inženýrství v Turecku, když provincii Kocaeli zasáhlo zemětřesení o síle 7,4 stupně.