Projekt Rhisotope

V rámci boje proti pytlačení ohrožených nosorožců a obchodování s jejich rohy zahájila letos v létě jihoafrická univerzita realizaci unikátního projektu podporovaného Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Projekt se jmenuje Rhisotope a je založen na bezpečném vkládání radioaktivních izotopů do rohů nosorožců. V kombinaci s dostupnou detekční infrastrukturou povede k odhalování nelegálního pytláctví a odrazení zločinců od jeho dalšího provozování.

Jihoafrická republika, domov největší populace nosorožců na světě, je cílem zločinců, kteří jsou hnáni vidinou zisku z nelegálního obchodu s rohy nosorožců. Jen v prvním čtvrtletí roku 2025 jihoafrické ministerstvo lesnictví, rybolovu a životního prostředí oznámilo 103 upytlačených nosorožců. V reakci na to byl spuštěn projekt vedený Univerzitou Witwatersrand na podporu úsilí o ochranu přírody a vymáhání práva.

Zrodil se nápad

Po dvou letech počátečních testů byl v roce 2021 vytvořen projekt Rhisotope. Stojí na myšlence označit rohy nosorožců radioaktivním materiálem. Díky tomu jsou rohy detekovatelné pomocí radiačních portálových monitorů (RPM), které jsou již rozmístěny na hranicích, v přístavech a na letištích po celém světě. Tyto RPM, běžně používané k detekci jaderného a jiného radioaktivního materiálu, lze nyní využít v boji proti trestné činnosti páchané na volně žijících živočiších. Vzhledem k tomu, že miliony vozidel a osob denně překračují hranice, stalo se používání odhadem 10 000 RPM po celém světě klíčovým nástrojem pro detekci neoprávněných přesunů jaderného a jiného radioaktivního materiálu přes hranice států.

 „Projekt Rhisotope ukazuje, jak lze jadernou vědu a infrastrukturu jaderné bezpečnosti využít novými způsoby,“ uvedl generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi. „MAAE podporuje země v maximalizaci výhod jaderné energie. Využíváním již instalované infrastruktury jaderné bezpečnosti novými způsoby můžeme pomoci chránit jeden z nejikoničtějších a nejohroženějších druhů zvířat na světě.“

Označení rohů je pro nosorožce šetrnější, než jejich preventivní uřezávání, což se také proti pytlačení zvažovalo.

Nejprve přísná posouzení

Na akci 31. 7. 2025 ve Waterbergu v Limpopu, asi 250 kilometrů severně od Johannesburgu, oznámila Univerzita ve Witwatersrandu výsledky přísných bezpečnostních posouzení provedených během pilotní fáze projektu. V červnu loňského roku byly radioizotopy vpraveny do 20 nosorožců. Gentská univerzita v Belgii provedla monitorování zdraví a cytologická vyšetření 15 ošetřených zvířat a srovnání pěti neoznačených zvířat. Výsledky testů prokázaly, že metoda je neinvazivní a nepředstavuje riziko pro zdraví nosorožců. „Jednalo se o mezinárodní spolupráci podobně smýšlejících lidí, kteří se snaží skutečně řešit krizi působenou pytláctvím,“ řekl James Larkin, ředitel oddělení radiační a zdravotní fyziky na Univerzitě ve Witwatersrandu. „Začali jsme otázkou – co kdyby se rohy nosorožců staly sledovatelnými markery, které zastaví pytláky dříve, než se pustí do obchodování? Po dvou letech digitálního modelování, bezpečnostních testů a detekčních simulací jsme připraveni zavést řešení, které by mohlo skutečně pytlačení nosorožců omezit.“

Úspěch projektu také otevírá dveře pro budoucí aplikace u dalších ohrožených druhů.

„Metodiku by bylo možné upravit tak, aby chránila i další ohrožené druhy, jako jsou sloni nebo luskouni,“ řekl Larkin.

MAAE poskytuje projektu technickou i finanční podporu v rámci svého koordinovaného výzkumného projektu s názvem Usnadnění bezpečného obchodu s využitím technologie jaderné detekce – detekce radioaktivního materiálu a dalšího pašovaného materiálu. V rámci projektu agentura také podporuje země v jejich úsilí o optimalizaci detekce záření pomocí nástroje pro odhad minimálního detekovatelného množství, což umožňuje detekci nosorožčích rohů označených radioizotopem.

„Projekt Rhisotope zapojuje do hry celou globální síť jaderné bezpečnosti,“ uvedla Elena Buglova, ředitelka divize jaderné bezpečnosti MAAE. „Infrastruktura jaderné bezpečnosti, která existuje v mnoha zemích světa k odhalování pašování jaderného a jiného radioaktivního materiálu, může být využita k zachycení pašování nosorožčích rohů a jakéhokoli dalšího pašovaného materiálu, který by s nimi mohl být přepravován.“

Zdroj: Tisková zpráva IAEA Nuclear Science and Nuclear Security Infrastructure to Protect Rare Rhinos: IAEA-Supported Project Marks a Milestone | IAEA