Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Ještě letos dosáhnou oba bloky Jaderné elektrárny Temelín jednotkového výkonu 1 055 MW. Jihočeská jaderná elektrárna tak následuje dukovanskou elektrárnu, která v letech 2009 až 2012 zvýšila výkon každého bloku z 456 na 500 MW. Přibližně o 40 MW vyššího výkonu než dosud by měl temelínský druhý blok dosáhnout v předposledním srpnovém týdnu. První blok ho bude následovat. Vyšší výroby dosáhne elektrárna efektivnějším využitím stávající techniky, např. v oblasti využití jaderného paliva, a to při dodržení nejvyšší dosažitelné úrovně bezpečnosti.
Využití projektových rezerv předcházelo zpracování řady odborných analýz a inženýrských výpočtů, které posuzovaly vliv zvýšeného výkonu na technologii a bezpečnostní systémy. Celkem museli oborníci zpracovat více než 230 různých studií. Samozřejmě došlo i k určitým úpravám, například k posílení kondenzátních čerpadel pro přepravu vody v nejaderné části elektrárny nebo přenastavení řídicích systémů.
Díky zvýšení elektrického výkonu má elektrárna potenciál vyrobit za rok o přibližně 600 tisíc MWh elektřiny více. To odpovídá téměř třetině roční výroby všech českých fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 2 000 MW. Výroba stejného množství elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách by vyšla přibližně 30krát dráž.
Modernizace bude pokračovat i v následujících letech, elektrárna investuje do bezpečnosti a spolehlivosti ročně okolo miliardy korun. V bezpečnosti patří mezi čtvrtinu nejlépe provozovaných elektráren a v provozní spolehlivosti dosahuje pětkrát lepších výsledků, než je světový průměr.
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.