Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 414

V Číně vyrůstá nejmodernější reaktor

Čína zahájila betonáž základů nejmodernějšího jaderného reaktoru čtvrté generace na světě. Palivem budou uranové kuličky s grafitovým povrchem, pro chlazení se použije helium.

V Š‘-tao-wanu, 800 km jihovýchodně od metropole Pekingu vyroste během 50 měsíců demonstrační 200megawattová jednotka vybavená reaktory PBMR (Pebble Bed Modular Reactor – Modulární reaktor s kuličkovým ložem). Náklady na její výstavbu představují tři miliardy jüanů (okolo půl miliardy amerických dolarů). Jednotka bude součástí projektu průmyslového jaderného parku Žung-čcheng (Rongcheng), který počítá s vybudováním celkem 18 bloků s reaktory PBMR a dalších čtyř s tlakovodními reaktory čínské konstrukce CPR-1000 vycházejících z původního francouzského projektu.

První elektřinu dodá „kuličkový“ zdroj – tvořený dvěma jednotkami po 100 megawattů – do sítě v roce 2017. Vysokoteplotní reaktor vyvinuli odborníci z Ústavu jaderných a nových energetických technologií pekingské univerzity Čching-chua (název univerzity je odvozen od původního sídla v zahradě dynastie Čching).

Konstruktéři a investoři předpokládají, že by se nový reaktor mohl stát velmi dobrým exportním artiklem – lze ho využít pro výrobu elektřiny i kogeneraci či vysokoteplotní procesy, mj. v rafinériích a chemickém průmyslu. V provozu se uplatňují pasivní bezpečnostní systémy.

Reaktor z 50. let

Vyvíjet jaderný reaktor PBMR, který jako palivo používá uranové kuličky, začal už v 50. letech minulého století v německém Jülichu profesor Robert Schulten. Pod jeho vedením se postavil v roce 1967 pokusný reaktor, který běžel plných 22 let. Další vývojové práce pokračovaly v koncernech Siemens a ABB, avšak v roce 1989 byl program v Německu ukončen a přenesen do Jihoafrické republiky. Jihoafrická republika se letos rozhodne, zda spustí demonstrační jednotku v Pelindabě nedaleko metropole Pretorie.

 

 


Reaktory PBMR garantují větší provozní bezpečnost

V reaktorech PBMR se používá štěpný materiál (uran, thorium nebo plutonium) ve formě keramického oxidu uzavřeného do 200gramových grafitových kuliček velikosti tenisového míčku. Typový reaktor používá zhruba 400 tisíc takových kuliček, které lze za provozu automaticky přidávat či odebírat. Teplota, a tedy výkon, se reguluje průtokem chladicího plynu, natavení paliva je prakticky vyloučeno. Kuličky se pohybují v atmosféře z helia, dusíku nebo oxidu uhličitého. Obvyklým způsobem se pak v dalším okruhu z tepla, vznikajícího při štěpné reakci, vyrábí pára pro pohon turbogenerátoru.

 

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Fyziklání 2021

Fyziklání je největší týmová fyzikální soutěž v Praze s mezinárodní účastí. Je určena pro pětičlenné týmy středoškoláků, ale určitě se mezi ...

Které země Evropy mají největší zájem o „inteligentní“ domácí zařízení

Stále více lidí vyhledává techničtější životní styl, snaží se ulehčit si život či stihnout více, zajistit domácnost plně integrovanými bezpečnostními systémy, ...

Lechtat draka se nevyplácí

Devatenácté století končí. Svět je opojen elektřinou a jinými technickými zázraky. Jules Verne o překot vydává romány, v nichž hrdinové ovládají balóny, ...

Co nám při prohlížení webu zvedá tlak

Téměř všichni z nás každý den z nejrůznějších důvodů používáme různé webové stránky. Samozřejmě chceme, aby naše uživatelská zkušenost byla pozitivní a pokud možno bezchybná.

Centrum pro testování technologie samořiditelných vozidel

Jaguar Land Rover plánuje spolupracovat s nejrenomovanějšími světovými softwarovými a telekomunikačními společnostmi a firmami zabývajícími se mobilitou na vytvoření tzv.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail