V Číně vyrůstá nejmodernější reaktor

Čína zahájila betonáž základů nejmodernějšího jaderného reaktoru čtvrté generace na světě. Palivem budou uranové kuličky s grafitovým povrchem, pro chlazení se použije helium.

V Š‘-tao-wanu, 800 km jihovýchodně od metropole Pekingu vyroste během 50 měsíců demonstrační 200megawattová jednotka vybavená reaktory PBMR (Pebble Bed Modular Reactor – Modulární reaktor s kuličkovým ložem). Náklady na její výstavbu představují tři miliardy jüanů (okolo půl miliardy amerických dolarů). Jednotka bude součástí projektu průmyslového jaderného parku Žung-čcheng (Rongcheng), který počítá s vybudováním celkem 18 bloků s reaktory PBMR a dalších čtyř s tlakovodními reaktory čínské konstrukce CPR-1000 vycházejících z původního francouzského projektu.

První elektřinu dodá „kuličkový“ zdroj – tvořený dvěma jednotkami po 100 megawattů – do sítě v roce 2017. Vysokoteplotní reaktor vyvinuli odborníci z Ústavu jaderných a nových energetických technologií pekingské univerzity Čching-chua (název univerzity je odvozen od původního sídla v zahradě dynastie Čching).

Konstruktéři a investoři předpokládají, že by se nový reaktor mohl stát velmi dobrým exportním artiklem – lze ho využít pro výrobu elektřiny i kogeneraci či vysokoteplotní procesy, mj. v rafinériích a chemickém průmyslu. V provozu se uplatňují pasivní bezpečnostní systémy.

Reaktor z 50. let

Vyvíjet jaderný reaktor PBMR, který jako palivo používá uranové kuličky, začal už v 50. letech minulého století v německém Jülichu profesor Robert Schulten. Pod jeho vedením se postavil v roce 1967 pokusný reaktor, který běžel plných 22 let. Další vývojové práce pokračovaly v koncernech Siemens a ABB, avšak v roce 1989 byl program v Německu ukončen a přenesen do Jihoafrické republiky. Jihoafrická republika se letos rozhodne, zda spustí demonstrační jednotku v Pelindabě nedaleko metropole Pretorie.

Reaktory PBMR garantují větší provozní bezpečnost

V reaktorech PBMR se používá štěpný materiál (uran, thorium nebo plutonium) ve formě keramického oxidu uzavřeného do 200gramových grafitových kuliček velikosti tenisového míčku. Typový reaktor používá zhruba 400 tisíc takových kuliček, které lze za provozu automaticky přidávat či odebírat. Teplota, a tedy výkon, se reguluje průtokem chladicího plynu, natavení paliva je prakticky vyloučeno. Kuličky se pohybují v atmosféře z helia, dusíku nebo oxidu uhličitého. Obvyklým způsobem se pak v dalším okruhu z tepla, vznikajícího při štěpné reakci, vyrábí pára pro pohon turbogenerátoru.