Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Podle „Červené knihy“, nově vydaného dokumentu společné skupiny pro uran OECD Nuclear Energy Agency (NEA) a Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA), je v současné době zajištěn uran pro výrobu paliva do jaderných elektráren na více než 100 let. I když se otevírají stále nové uranové doly, vědci se poohlížejí i po dalších, netradičních zdrojích surovin.
Výzkum nelení a hledá další zdroje uranu – například extrakcí z mořské vody. Světové oceány obsahují odhadem 4,5 miliardy tun uranu. To je dost na to, aby se všechny provozované jaderné elektrárny daly „krmit“ po 6 500 let! Takto získaný uran je ale zatím pětkrát dražší, než uran získaný klasickou důlní metodou. Vědcům z Oak Ridge National Laboratory (ORNL) a Pacific Northwest National Laboratory (PNNL) v USA se nicméně při využití japonské technologie z devadesátých let podařilo množství získávaného uranu zdvojnásobit. Úspěch oznámili 21. srpna 2012 na setkání Americké chemické společnosti ve Filadelfii. „Dali jsme si za úkol zdvojnásobit výtěžek, kterého dosahovali Japonci,“ řekl Gary Gill, chemik a oceánograf z PNNL, „a dokázali jsme to.“
Japonská technologie používá dlouhé rohože upletené z plastových vláken a napuštěné adsorbentem uranu amidoximem. Rohože se umisťují do hloubky 200 m, kde nasáknou uranem obsaženým v mořské vodě. Po vytažení na břeh se promývají roztoky kyselin a získaný uran se dále zpracovává. Chemici z ORNL použili vlákna, která mají 10x větší absorpční povrch. Novou metodu testovali v mořské laboratoři PNNL a podařilo se jim získat dvojnásobné množství uranu a tím snížit náklady na jeho získání na polovinu. Ukazuje se, že výzkum v této oblasti může přinést další zlepšení nejen technologická, ale i ekonomická. Gary Gill se domnívá, že prototyp systému pro získávání uranu z mořské vody by bylo možné spustit do tří let. „Je to velká výzva,“ říká. „Ale pro energetiku USA je to velmi slibné.“
Zdroj:
http://www.newscientist.com/article/dn22201-record-haul-of-uranium-harvested-from-seawater
O zásobách uranu jsme psali i na:
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-energetika/576-kdy-nam-dojdou-zasoby-uranu
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/medicina-a-prirodoveda/808-jak-jsme-na-tom-s-uranem
Podle nové zprávy OECD Nuclear Energy Agency (NEA) a Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) je v současné době zajištěn uran pro výrobu paliva do jaderných elektráren na více než 100 let. Mezi lety 2008 a 2011 vzrostly zjištěné a ověřené zdroje uranu o 12,5 %. Celková produkce uranových dolů se zvýšila o více než 25 %, zejména díky zvýšení těžby v Kazachstánu, který se tak stal současným největším světovým producentem a předběhl Kanadu a Austrálii. Vzrostly ale také náklady na jeho těžbu. Výdaje na průzkum a rozvoj dolů v roce 2010 činily více než 2 miliardy dolarů. Poptávka po uranu stoupá a očekává se, že bude stoupat i v dohledné budoucnosti. Jaderná energie zůstává klíčovou součástí globálního energetického mixu, největší rozšíření se očekává v Číně, Indii, Jižní Koreji a Rusku.
Do roku 2035 se podle společné zprávy NEA-IAEA předpokládá růst výrobních kapacit jaderné elektřiny ze současných 375 GWe (na konci roku 2010) na mezi 540 GWe (v nízkém scénáři) a 746 GWe (ve vysokém scénáři). Šlo by o zvýšení o 44, resp. 99 %. Požadavky na palivo by tak mohly vzrůst z 63 875 tun kovového uranu (tU) na konci roku 2010, na 98 000 tU až 136 000 tU v roce 2035. V současné době známé zásoby jsou pro splnění i vysokého scénáře rozvoje jaderné energetiky více než dostačující.
Zdroj: http://www.oecd-nea.org/ndd/uranium
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.