Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Posuďte sami: Uzavřené jaderné elektrárny v Německu má nahradit větrná energetika. Ta se neobejde bez velkého množství mědi. Závody na výrobu a zpracování mědi ale potřebují stabilní dodávku obrovského množství elektřiny. Odkud? Z jaderných elektráren.
Nebezpečí nedostatku elektřiny v severním Německu silně vzrostlo po zavření atomových bloků Brunsbüttel a Krümmel. Postupně jejich výkon nahrazují větrné parky na severomořském pobřeží i daleko před ním. Při jejich výstavbě i provozu sehrává klíčovou roli produkce hamburské firmy Aurubis, která je největším zpracovatelem mědi v Evropě a největším recyklátorem mědi ve světě (latinsky aurum = zlato, rubris = červený).
Větrné elektrárny potřebují desítky a stovky měděných elektrického pro vyvedení elektřiny a pro její dopravu ke spotřebitelům. Firma se tím nezapomněla na svých internetových stránkách http://www.aurubis.com dostatečně pochlubit. Trochu přitom pozapomněla uvést, že výroba mědi v obrovském hamburském závodě je závislá na elektřině z jaderných elektráren.
Pro výrobu a připojení jednoho větrníku o výkonu pět megawattů je třeba 20 až 35 tun mědi. Huť spotřebovává stejné množství elektřiny jako 300 000 domácností, tedy jako všichni obyvatelé Hamburku – druhého největšího města v Německu.
Jaderná elektrárna Brokdorf při ústí Labe do Severního moře má instalovaný výkon 1480 MW. Do provozu byla uvedena v roce 1986 a jako jedna z nejmladších se bude podle německého programu likvidace atomové energetiky uzavírat mezi posledními. O deset let mladší jaderný blok Brunsbüttel (806 MW) a elektrárnu Krümmel (1402 MW) z roku 1983 již nechala spolková vláda uzavřít.
Při současném bezvětří a výpadku jaderné elektrárny by se však pece a válcovny hamburské měďařské firmy Aurubis zastavily už dnes.
Zdroje:
Süddeutsche Zeitung: http://archiv.sueddeutsche.de/sueddz/index.php?id=A50973806_EGTPOGWPOWPOWPGSPTCEHPA
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.