Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Posuďte sami: Uzavřené jaderné elektrárny v Německu má nahradit větrná energetika. Ta se neobejde bez velkého množství mědi. Závody na výrobu a zpracování mědi ale potřebují stabilní dodávku obrovského množství elektřiny. Odkud? Z jaderných elektráren.
Nebezpečí nedostatku elektřiny v severním Německu silně vzrostlo po zavření atomových bloků Brunsbüttel a Krümmel. Postupně jejich výkon nahrazují větrné parky na severomořském pobřeží i daleko před ním. Při jejich výstavbě i provozu sehrává klíčovou roli produkce hamburské firmy Aurubis, která je největším zpracovatelem mědi v Evropě a největším recyklátorem mědi ve světě (latinsky aurum = zlato, rubris = červený).
Větrné elektrárny potřebují desítky a stovky měděných elektrického pro vyvedení elektřiny a pro její dopravu ke spotřebitelům. Firma se tím nezapomněla na svých internetových stránkách http://www.aurubis.com dostatečně pochlubit. Trochu přitom pozapomněla uvést, že výroba mědi v obrovském hamburském závodě je závislá na elektřině z jaderných elektráren.
Pro výrobu a připojení jednoho větrníku o výkonu pět megawattů je třeba 20 až 35 tun mědi. Huť spotřebovává stejné množství elektřiny jako 300 000 domácností, tedy jako všichni obyvatelé Hamburku – druhého největšího města v Německu.
Jaderná elektrárna Brokdorf při ústí Labe do Severního moře má instalovaný výkon 1480 MW. Do provozu byla uvedena v roce 1986 a jako jedna z nejmladších se bude podle německého programu likvidace atomové energetiky uzavírat mezi posledními. O deset let mladší jaderný blok Brunsbüttel (806 MW) a elektrárnu Krümmel (1402 MW) z roku 1983 již nechala spolková vláda uzavřít.
Při současném bezvětří a výpadku jaderné elektrárny by se však pece a válcovny hamburské měďařské firmy Aurubis zastavily už dnes.
Zdroje:
Süddeutsche Zeitung: http://archiv.sueddeutsche.de/sueddz/index.php?id=A50973806_EGTPOGWPOWPOWPGSPTCEHPA
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.