Není malta jako malta
Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou.
Koncem února letošního roku vydal vědecký výbor OSN – UNSCEAR (United Nations Scientific Committee on the Effects of Atomic Radiation) – nejnovější, v pořadí již třetí, odbornou zprávu o zdravotních důsledcích černobylské havárie. Zpráva, na které spolupracovali vědci z Běloruska, Ruska a Ukrajiny, potvrdila výsledky předchozích lékařských zkoumání. Na základě nových dat z posledních let konstatuje, že radiační dávky na obyvatelstvo tří zemí, které byly nejvíce zasaženy radioaktivním spadem, byly relativně nízké a obyvatelé nemusí žít ve strachu ze zdravotních následků.
Zpráva uvádí, že v oblastech definovaných jako kontaminované, kde je v půdě obsaženo radioaktivní cesium 137 s poločasem rozpadu cca 30 let se průměrná radiační dávka nad přírodní pozadí v letech 1986‑2005 pohybovala na úrovni shodné s úrovní ozáření při vyšetření počítačovou tomografií. Zpráva rovněž konstatuje, že nelze vědecky dokázat, zda onemocnění rakovinou je u konkrétního jednotlivce způsobeno ozářením nebo jinými příčinami. Rozpoznat nelze ani to, zda rakovina souvisí s ozářením přírodním pozadím nebo ozářením z černobylské havárie.
Zpráva je online na:
http://www.unscear.org/docs/reports/2008/advance_copy_annex_d_chernobyl_report.pdf
Podrobnosti o havárii najdete zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-energetika/622-bat-ci-nebat
a článek o zamýšlené nové ochranné obálce nad havarovaným reaktorem zde:
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-energetika/603-nejvetsi-pohybliva-struktura-v-dejinach
Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou.
V moderní medicíně se hojně využívá ionizující záření, jak v diagnostice, tak v terapii. Lékaři a radiační fyzici přesně plánují zákroky a vypočítávají ...
Existuje jaderný reaktor, který vyrobí více paliva, než sám spotřebuje. Zní to jako sci‑fi, ale postavit jej už zkouší lidstvo od padesátých let. Celkem jich postavilo asi 20, ale jen dva jsou v provozu.
Moderní zemědělství řeší mnoho problémů souvisejících s potravinovou bezpečností, degradací půdy a dopadem chemických hnojiv na životní prostředí.
Krátce po Velikonocích, 8. dubna, skončila výměna 45tunového bezpečnostního rychlouzávěru u turbogenerátoru č. 3. Soustrojí TG 3 vodní elektrárny Slapy obnovilo dodávku do energetické sítě.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.