Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 601

Studie na 173 stránkách potvrdila původní zjištění o následcích černobylské havárie

Koncem února letošního roku vydal vědecký výbor OSN – UNSCEAR (United Nations Scientific Committee on the Effects of Atomic Radiation) – nejnovější, v pořadí již třetí, odbornou zprávu o zdravotních důsledcích černobylské havárie. Zpráva, na které spolupracovali vědci z Běloruska, Ruska a Ukrajiny, potvrdila výsledky předchozích lékařských zkoumání. Na základě nových dat z posledních let konstatuje, že radiační dávky na obyvatelstvo tří zemí, které byly nejvíce zasaženy radioaktivním spadem, byly relativně nízké a obyvatelé nemusí žít ve strachu ze zdravotních následků.

Fotogalerie (3)
Vzácným koním Přewalského se v zakázané zóně dobře daří

Hlavní závěry studie

  • 134 zaměstnanců a záchranářů utrpělo akutní ozáření vysokými dávkami (Acute Radiation Syndrome – ARS);
  • v prvních měsících po havárii 28 z nich zemřelo;
  • dalších 19 jich pak zemřelo do roku 2006, ale jejich úmrtí nebyla vždy v souvislosti s ozářením;
  • nejčastějším následkem ozáření bylo poškození kůže a oční zákal.

Ukrajinský záchranný tým

Do záchranných prací bylo zapojeno několik set tisíc lidí. Podle studie neexistují v jejich případě žádné důkazy zdravotních problémů, které by byly v přímé souvislosti s ozářením. Výjimkou je zvýšený výskyt leukemie a očních zákalů u těch z nich, kteří přežili vyšší dávky záření. Všichni zasažení ARS jsou pod lékařským dozorem v moskevských a kyjevských nemocnicích. Většina jich do roku 1996 trpěla funkčními sexuálními poruchami, nicméně do pěti let po havárii se v jejich rodinách narodilo 14 normálních zdravých dětí.

Obyvatelé okolních států

U obyvatelstva tří nejvíce zasažených okolních zemí je jediným zdravotním následkem zvýšený počet případů karcinomu štítné žlázy u lidí, kteří byli v roce 1986 v dětském nebo dorosteneckém věku. Mezi lety 1991 a 2005 zde bylo zaznamenáno více než 6 000 takových postižení, z nich 15 s následkem smrti. Většina z nich byla způsobena pitím mléka kontaminovaného jodem 131 krátce po havárii.

Zpráva uvádí, že v oblastech definovaných jako kontaminované, kde je v půdě obsaženo radioaktivní cesium 137 s poločasem rozpadu cca 30 let se průměrná radiační dávka nad přírodní pozadí v letech 1986‑2005 pohybovala na úrovni shodné s úrovní ozáření při vyšetření počítačovou tomografií. Zpráva rovněž konstatuje, že nelze vědecky dokázat, zda onemocnění rakovinou je u konkrétního jednotlivce způsobeno ozářením nebo jinými příčinami. Rozpoznat nelze ani to, zda rakovina souvisí s ozářením přírodním pozadím nebo ozářením z černobylské havárie.

Zpráva je online na:
http://www.unscear.org/docs/reports/2008/advance_copy_annex_d_chernobyl_report.pdf


O výzkumech přírody v okolí Černobylu jsme psali v roce 2007 v článku:
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-energetika/586-mutanti-z-cernobylu

Podrobnosti o havárii najdete zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-energetika/622-bat-ci-nebat
a článek o zamýšlené nové ochranné obálce nad havarovaným reaktorem zde:
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-energetika/603-nejvetsi-pohybliva-struktura-v-dejinach

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Letní univerzita otevřela studentům dveře pro práci v jaderné energetice

Třiatřicet studentů technických vysokých škol a univerzit se letos zúčastnilo Letní univerzity pořádané Skupinou ČEZ. Během dvou týdnů absolvovali v Jaderné elektrárně Temelín ...

Jak metabolismus utváří život

Výzkumníci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) Barcelona a MPI-CBG Dresden odhalují, jak glykolýza ovlivňuje rané embryonální buňky.

30 let malé vodní elektrárny, která přežila již několik povodní

Malá vodní elektrárna Obříství slouží české energetice 30 let. Spolehlivě mění proud středního Labe na bezemisní energii.

Umělou inteligencí proti lidským chybám

Zavádění umělé inteligence ve výrobě prudce roste a celosvětové výdaje na to by do roku 2026 měly dosáhnout 16,7 miliard eur. Lidská chyba je hlavním faktorem způsobujícím 23 ...

Jak se utvářejí chromozomy při buněčném dělení

Vědci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) ukázali, jak se překrývající se smyčky DNA skládají na sebe v dělících se buňkách, aby vytvořily tyčovité chromozomy.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail