Od Karla Čapka k modelu ruky (a báseň na závěr)
Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.
Francouzská státní organizace DCNS (Direction Technique des Constructions Navales) plánuje vývoj civilního jaderného reaktoru pro zásobování ostrovů a pobřežních měst elektřinou.
Organizace DCNS se spojila ke spolupráci s jaderným koncernem Areva, elektrárenskou společností Electricité de France (EdF) a Komisariátem pro atomovou energii CEA, aby společně zpracovaly koncept elektrárny s pracovním názvem Flexblue. Technické studie projektu jsou již připraveny, nyní se zkoumá obchodní potenciál (v nejbližších 20 letech autoři odhadují potřebu cca 200 takových jednotek, protože tři čtvrtiny lidské populace žijí do 80 km od moře), konkurenceschopnost a zabezpečení. Reaktor by měl být na úrovni třetí generace.
Podmořský reaktor Flexblue bude mít tvar 100 m dlouhého válce odolného proti torpédům o průměru 15 m. Vážit bude okolo 12 000 tun. V těle válce bude nejen reaktor, ale i parogenerátory, turbosoustrojí a další potřebná zařízení. Na místo jej dopraví speciální loď, která se potopí do moře i s nákladem, který pak bude do konečné pozice manévrovat sám. Instalaci zakončí jeho překrytí sítí. Reaktor bude zakotven na mořském dně v hloubce mezi 60 a 100 metry 5-15 kilometrů od pobřeží. Elektřina se bude přenášet podmořským kabelem. Výkon bude mezi 50 a 250 MW, což vystačí zásobovat elektřinou milion lidí. Náklady se odhadují na několik set milionů eur.
Společnost DCNS má více než 40 let zkušeností s provozem jaderných ponorek a nový reaktor by měl být založen na stejné, osvědčené technologii. Flexblue bude schopen pracovat několik let, pak se celý i s použitým palivem vrátí výrobci na výměnu paliva nebo k likvidaci.
Potenciál podobných malých jaderných zdrojů (small- and medium-sized reactors SMRs) studuje také USA, Japonsko a Rusko, které již připravuje plovoucí jadernou elektrárnu k podobnému účelu.
Zdroj: NucNet
Video o projektu na: http://www.youtube.com/watch?v=NbaRq1T4Dbk
Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.
Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...
Provozovatelem nejvýkonnější české sítě veřejného dobíjení je energetická Skupina ČEZ. Pro všechny majitele elektroaut i všech, kdo o nich uvažují, připravila virtuální ...
Technické projekty českých středoškoláků dobývají svět. Na loňském festivalu AI Global Impact ocenila společnost Intel nejzajímavější mladé tvůrce změn v oblasti umělé inteligence z celého světa.
Jaký je stav na staveništi tokamaku ITER na přelomu let 2025 a 2026? „Museli jsme se vypořádat s harmonogramem, který se v tomto projektu téměř nikdy nedodržoval.“ (Pietro Barabashi, Cheng, 2025)
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.