Studium specifických genetických variant v jedné buňce
Vědci z jednotky genomové biologie v EMBL (Evropská laboratoř molekulární biologie) vyvinuli vysoce citlivý nástroj, který může pomoci odhalit vazby na komplexní nemoci.
Svazek uměle vytvořených neutrin zasáhl svůj cíl. Urazil cestu dlouhou 295 kilometrů napříč skalami Japonska, aby se nakonec střetl s padesáti tisíci tunami ultračisté vody detektoru Super-Kamiokande.
Mezinárodní experiment T2K (Tokai-to-Kamioka) chce prozkoumat nejtajemnější částečky hmoty, takřka nehmotná a nepolapitelná neutrina. Až dosud vědci zkoumali neutrina vznikající na základě přírodních procesů – neutrina pocházejí z termonukleárních reakcí na Slunci nebo z interakce kosmického záření s atmosférou. Nyní mají zdroj umělých neutrin zásluhou zařízení v japonském Japan Proton Accelerator Research Centre (J PARC). Cílem projektu je kromě jiného výzkum oscilací neutrin. Ta se mění mezi mionovým, elektronovým a tauonovým neutrinem. Oscilace neutrin by mohla přiblížit roli neutrin při vzniku raného vesmíru a také objasnit, proč je v kosmu takový nepoměr mezi hmotou a antihmotou.
Tvorba neutrin v J PARC začíná synchrotronem, který urychluje svazek protonů na energii 30GeV. Protony vygenerují po srážce s terčem proud mezonů (v tomto případě pionů), které se magnety zaměří na cíl. Následně se během letu dlouhým tunelem rozpadají na miony a mionová neutrina. Zatímco všechny částice ve svazku pohltí bariéra na konci tunelu, neutrina si jí ani nevšimnou a letí dál.
Nejprve jsou neutrina prozkoumána detektory umístěnými 280 metrů za výstupem svazku. Aby se ale některá neutrina mohla změnit na elektronová, potřebují k tomu čas a tedy musí uletět delší vzdálenost. Jejich konečným cílem je Super-Kamiokande, obří podzemní detektor neutrin vzdálený 295 kilometrů západním směrem. 25.února 2010 vědci oznámili, že detektor úspěšně zaznamenal umělé neutrino vyslané z J PARC. Výzkumy a honba za tajemstvím hmoty tedy začínají.
Web:
Vše o neutrinech, jejich oscilacích a mnohem více na:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5000
Vědci z jednotky genomové biologie v EMBL (Evropská laboratoř molekulární biologie) vyvinuli vysoce citlivý nástroj, který může pomoci odhalit vazby na komplexní nemoci.
Nový model umělé inteligence dokáže odhadnout dlouhodobé riziko více než 1 000 nemocí a předpovědět změny lidského zdraví. Model, vyškolený a testovaný na anonymizovaných ...
Nová laboratorní studie využila unikátní aspekt metabolismu buněk glioblastomu ke zvýšení účinnosti chemoterapie a radiace a obrátila vlastnosti rakoviny proti ní samé.
Mé poslední dny strávené v akademickém ústavu se už počítaly na prstech jedné ruky. Nicméně se mi podařilo vydat knížku Soukromý kapitál ve výzkumu termojaderné fúze.
Kultivované maso je maso vypěstované přímo z živočišných buněk, bez nutnosti porážky zvířat. V dnešní době už nejde o sci-fi.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.