Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 538

Co se jaderníci naučili díky Three Mile Island

Na 28. března 2009 připadlo výročí 30 let od první vážnější havárie jaderného reaktoru, která se stala v americkém Harrisburgu v Pensylvánii. Byla to událost politováníhodná, avšak znamenala obrovský kvalitativní skok v bezpečném provozování jaderných reaktorů po celém světě.

Fotogalerie (2)
Areál elektrárny, jeden reaktor 30 let spolehlivě funguje, druhý po havárii již 30 let čeká na likvidaci.

Co se stalo
Druhý blok jaderné elektrárny Three Mile Island s tlakovodním reaktorem o tepelném výkonu 2772 MW (elektrický výkon 880 MW), který byl v té době necelý rok starý, postihla 28. 3. 1979 havárie, která jej natrvalo vyřadila z provozu. Vše zahájil výpadek dodávky vody do jednoho ze dvou parogenerátorů elektrárny. Po havarijním odstavení reaktoru začala z primárního chladicího okruhu pomalu unikat voda. Příčinou byl zaseknutý ventil na zařízení, které reguluje tlak v tomto okruhu. Signálka ve velíně hlásila, že ventil je uzavřený, ale nebyl. Obsluha únik chladiva neodhalila včas a chybné vyhodnocení situace vedlo k velké ztrátě chladiva a k tavení asi poloviny palivových článků v aktivní zóně. Vedení elektrárny nebylo vůbec připraveno na krizovou komunikaci, zanedbalo informování veřejnosti, která pak snadno podlehla novinářským senzačně-katastrofickým zprávám. Informace o úniku radioaktivity žily vlastním životem a postupně se zveličovaly. Neschopnost personálu informovat okolní obce o skutečných důsledcích havárie vedly k panice a neřízeném úprku obyvatel se všemi negativními důsledky z toho plynoucími.

Co se nestalo
Roztavení paliva je považováno za nejhorší možnou havárii, protože porušeným pokrytím článků se dere na povrch nejradioaktivnější inventář štěpných produktů, které v palivu za provozu vznikly. Fantastické scénáře z té doby předpokládaly, že se palivo protaví skrz reaktorovou nádobu i skrz stěny ochranné obálky reaktoru a nastane masivní únik radioaktivních látek do životního prostředí. (Shodou okolností zrovna v té době běžel v USA sci-fi film Čínský syndrom o protavení havarovaného reaktoru napříč zeměkoulí...) Nic z toho se však nestalo.

Kontajnment zafungoval
Skutečným následkům se věnovalo několik lékařských studií a šetření Agentury pro ochranu životního prostředí, státního dozoru, ministerstva zdravotnictví, ministerstva energetiky, státu Pensylvánie a dalších. Všechny shodně konstatovaly, že z elektrárny uniklo mizivé množství plynných radionuklidů, které způsobily souhrnnou průměrnou dávku průměrnému obyvateli lokality 0,01 milisievertu (normální roční dávka od přírodního pozadí v Pensylvanii je cca 1,3 milisievertu, čili více než stokrát vyšší) a žádné negativní vlivy na rostlinstvo a ni živočišstvo nebyly pozorovány. Následky havárie zůstaly uvnitř ochranné obálky – kontejnmentu.

Three Mile Island dnes
Reaktor TMI-1 je uzavřen, roztavené palivo vyvezeno pryč do bezpečného úložiště, chladicí okruh dekontaminován. Pod stálým dozorem čeká reaktor až jeho dvojče TMI-2, stále vyrábějící elektřinu jen pár desítek metrů od něj, ukončí svou činnost, aby mohly být zlikvidovány spolu.

Havárie TMI byla nejvážnější jadernou havárií v historii USA, přestože nevedla k žádnému úmrtí ani zdravotnímu poškození u zaměstnanců ani u obyvatel okolí.



Pozitivní následky
  • Bezprostředně po havárii posílil státní dozor v USA (NRC) svou havarijní připravenost a zřídil stálé operační centrum s nepřetržitým provozem.

  • V Atlantě vzniknul z popudu samotného jaderného průmyslu Institut pro řízení jaderných reaktorů (INPO).

  • Během následujících 20 let klesl počet havarijních událostí na jaderných reaktorech téměř k nule.

  • Průměrný počet aktivací bezpečnostních systémů klesl na desetinu předchozího stavu.

  • Úrovně profesního ozáření personálu jaderných elektráren klesly na jednu šestinu úrovně roku 1985.

  • Průměrný počet neplánovaných havarijních odstavení reaktorů klesl téměř desetkrát (v r. 2007 jich bylo 52, v r. 1985 jich bylo 530).

  • Zpřísnily se požadavky na zařízení – požární ochranu, pomocné chladicí systémy, izolace kontajnmentu, spolehlivost komponent, automatizaci odstavení reaktorů.

  • Zavedly se pravidelné analýzy všech charakteristik provozu jaderných elektráren.

  • Mezinárodní agentura pro atomovou energii zahájila projekt OSART, což jsou pravidelné mezinárodní expertní mise kontrolující provoz světových reaktorů.

  • Francie ve svých elektrárnách zlepšila ergonomii zařízení (přizpůsobení „lidskému“ činiteli), instrumentaci i trenink personálu a pravidelná bezpečnostní cvičení.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Fotovoltaika pod sněhem

Více než 20 tisíc českých domácností už má na střeše vlastní elektrárnu a tisíce dalších se k tomu chystají.

První plazma největšího tokamaku na světě

V sedmdesátých letech bylo jasné, že tokamak pro termojadernou fúzi udrží plazma potřebnou dobu, bude-li dostatečně velký. Stavěly se giganti JET (1983, EU), TFTR (1982, USA), JT-60 (1985, Japonsko), T-15 (1988, SSSR) a další.

Nejžhavější sen pod Sluncem

Třípól měl tu čest, že byl přímo u křtu nejnovější knihy o jaderné fúzi na českém knižním trhu. Šéfredaktorka Marie Dufková jí byla 3. listopadu kmotrou. Knížku napsal prof.

Centrální solenoid ITERu

Tokamak je v podstatě transformátor. Primární vinutí u tokamaku ITER se nazývá centrální solenoid. První tokamaky, jako správné transformátory, měly obě vinutí, ...

Fontány diamantů doprovázejí rozpad superkontinentů

Rozpadem superkontinentů mohly být vyvolány explozivní erupce, které vystřelovaly fontány diamantů ze zemského pláště k zemskému povrchu. Diamanty se tvoří přibližně 150 kilometrů hluboko pod zemskou kůrou.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail