Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 618

Rakouský jaderný odpad

Radioaktivní zbytky zůstávají nejen po energetickém využití uranu, ale všude tam, kde se radioaktivní látky používají – v medicíně, průmyslu, výzkumu. A tak i v Rakousku, které hlasitě samo sebe označuje za „bezjaderné“, vznikne každoročně 115 tun radioaktivního odpadu. Jedná se o nízkoaktivní a středně aktivní odpad, většinou s poločasem rozpadu do stovek let. Tři rakouské experimentální reaktory však vyprodukovaly i vyhořelé jaderné palivo, i když jeho radioaktivita je oproti použitému palivu z energetických reaktorů mnohem nižší.

Fotogalerie (3)
Odborníci z laboratoře Seibersdorf odebírají a analyzují vzorky v zemích s válečnými konflikty, aby monitorovali případné zneužití jaderných, chemických a bakteriologických zbraní.

Odborníci v Rakousku si velmi dobře uvědomují, že tento odpad budou jednou muset trvale uložit. Zatím se ukládá do dvousetlitrových sudů do dvou hal skladu v dolnorakouském Seibersdorfu, jejichž prostory vystačí do roku 2030. K dnešnímu dni jich tam mají 10 400, rok co rok jich přibývá 280. Jaký bude jejich konečný osud, není vůbec jasné. Prvním krokem řešení se mají stát dvě nové haly tzv. přepravního meziskladu, kam se mají sudy do zmíněného roku 2030 přestěhovat. Definitivní řešení však stále neexistuje.

Rakousko by uvítalo vybudování centrálního evropského úložiště pro několik států, kam by ho odvezlo.
„Musíme velice pečlivě zvážit, zda budeme budovat trvalé úložiště,“ informoval sekční šéf ministerstva životního prostředí Günter Liebel. Jinými slovy – konečné úložiště v Rakousku hned tak nevznikne. A to nejde ani tak o náklady, jako spíše o spory o jeho umístění: která obec by ho chtěla mít na svém katastru? Zvlášť když většina rakouských občanů ani netuší, že u nich nějaké radioaktivní odpady existují, o experimentálních reaktorech ani nemluvě.

„Rakouská republika každopádně zaručuje bezpečné meziskladování a velice pozorně sledujeme mezinárodní vývoj,“ dodává Liebel. Günter Hillebrand, šéf Nuclear Engineering Seibersdorf, která má na starosti péči o rakouský atomový odpad, a uklidňuje: „Vše jsme propočítali. Ani při pádu letadla nehrozí překročení limitů, jež by si vynutilo přijmout opatření na ochranu obyvatelstva.“


V českých úložištích Richard, Dukovany a Bratrství přibude za rok 375 dvousetlitrových sudů s nízkoaktivním a středně aktivním odpadem o celkovém objemu 75 m3 (viz např. výroční zpráva Správy úložišť radioaktivního odpadu – www.surao.cz – za rok 2007). České jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyprodukují za rok okolo 80 tun, tedy zhruba čtyři krychlové metry použitého paliva.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Společně můžeme pokračovat mnohem rychleji, říkají fúzaři

Mé poslední dny strávené v akademickém ústavu se už počítaly na prstech jedné ruky. Nicméně se mi podařilo vydat knížku Soukromý kapitál ve výzkumu termojaderné fúze.

Kultivované maso: Co to je a jak vzniká

Kultivované maso je maso vypěstované přímo z živočišných buněk, bez nutnosti porážky zvířat. V dnešní době už nejde o sci-fi.

Hackathon v Brně – jaké inovace vymysleli středoškoláci za 24 hodin?

Mladé technické mozky ze středních škol z Česka a Slovenska se na konci listopadu utkaly v 8. ročníku AT&T HACKATHONu Junior v Brně. Dvoudenní maraton plný technologií opanovali ...

Záhadná světla na Měsíci

V noci 19. dubna 1787 astronom William Herschel zaznamenal z neosvětleného nového měsíce hodinu trvající světlo, jasné jako mlhovina v Orionu. Co to viděl? Pravděpodobně byl svědkem „přechodového ...

Energie z fúze v roce 2025: Šest globálních trendů, které je třeba sledovat

Oblast jaderné fúze se rychle vyvíjí. Fúze, která se dříve omezovala na experimentální výzkum, se nyní stává strategickou národní prioritou pro výzkum a vývoj.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail