Fotovoltaika pod sněhem
Více než 20 tisíc českých domácností už má na střeše vlastní elektrárnu a tisíce dalších se k tomu chystají.
Radioaktivní zbytky zůstávají nejen po energetickém využití uranu, ale všude tam, kde se radioaktivní látky používají – v medicíně, průmyslu, výzkumu. A tak i v Rakousku, které hlasitě samo sebe označuje za „bezjaderné“, vznikne každoročně 115 tun radioaktivního odpadu. Jedná se o nízkoaktivní a středně aktivní odpad, většinou s poločasem rozpadu do stovek let. Tři rakouské experimentální reaktory však vyprodukovaly i vyhořelé jaderné palivo, i když jeho radioaktivita je oproti použitému palivu z energetických reaktorů mnohem nižší.
Odborníci v Rakousku si velmi dobře uvědomují, že tento odpad budou jednou muset trvale uložit. Zatím se ukládá do dvousetlitrových sudů do dvou hal skladu v dolnorakouském Seibersdorfu, jejichž prostory vystačí do roku 2030. K dnešnímu dni jich tam mají 10 400, rok co rok jich přibývá 280. Jaký bude jejich konečný osud, není vůbec jasné. Prvním krokem řešení se mají stát dvě nové haly tzv. přepravního meziskladu, kam se mají sudy do zmíněného roku 2030 přestěhovat. Definitivní řešení však stále neexistuje.
Rakousko by uvítalo vybudování centrálního evropského úložiště pro několik států, kam by ho odvezlo.
„Musíme velice pečlivě zvážit, zda budeme budovat trvalé úložiště,“ informoval sekční šéf ministerstva životního prostředí Günter Liebel. Jinými slovy – konečné úložiště v Rakousku hned tak nevznikne. A to nejde ani tak o náklady, jako spíše o spory o jeho umístění: která obec by ho chtěla mít na svém katastru? Zvlášť když většina rakouských občanů ani netuší, že u nich nějaké radioaktivní odpady existují, o experimentálních reaktorech ani nemluvě.
„Rakouská republika každopádně zaručuje bezpečné meziskladování a velice pozorně sledujeme mezinárodní vývoj,“ dodává Liebel. Günter Hillebrand, šéf Nuclear Engineering Seibersdorf, která má na starosti péči o rakouský atomový odpad, a uklidňuje: „Vše jsme propočítali. Ani při pádu letadla nehrozí překročení limitů, jež by si vynutilo přijmout opatření na ochranu obyvatelstva.“
Více než 20 tisíc českých domácností už má na střeše vlastní elektrárnu a tisíce dalších se k tomu chystají.
V sedmdesátých letech bylo jasné, že tokamak pro termojadernou fúzi udrží plazma potřebnou dobu, bude-li dostatečně velký. Stavěly se giganti JET (1983, EU), TFTR (1982, USA), JT-60 (1985, Japonsko), T-15 (1988, SSSR) a další.
Třípól měl tu čest, že byl přímo u křtu nejnovější knihy o jaderné fúzi na českém knižním trhu. Šéfredaktorka Marie Dufková jí byla 3. listopadu kmotrou. Knížku napsal prof.
Tokamak je v podstatě transformátor. Primární vinutí u tokamaku ITER se nazývá centrální solenoid. První tokamaky, jako správné transformátory, měly obě vinutí, ...
Rozpadem superkontinentů mohly být vyvolány explozivní erupce, které vystřelovaly fontány diamantů ze zemského pláště k zemskému povrchu. Diamanty se tvoří přibližně 150 kilometrů hluboko pod zemskou kůrou.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.