Průmyslový odpad se mění v nový typ horniny
Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.
Radioaktivní zbytky zůstávají nejen po energetickém využití uranu, ale všude tam, kde se radioaktivní látky používají – v medicíně, průmyslu, výzkumu. A tak i v Rakousku, které hlasitě samo sebe označuje za „bezjaderné“, vznikne každoročně 115 tun radioaktivního odpadu. Jedná se o nízkoaktivní a středně aktivní odpad, většinou s poločasem rozpadu do stovek let. Tři rakouské experimentální reaktory však vyprodukovaly i vyhořelé jaderné palivo, i když jeho radioaktivita je oproti použitému palivu z energetických reaktorů mnohem nižší.
Odborníci v Rakousku si velmi dobře uvědomují, že tento odpad budou jednou muset trvale uložit. Zatím se ukládá do dvousetlitrových sudů do dvou hal skladu v dolnorakouském Seibersdorfu, jejichž prostory vystačí do roku 2030. K dnešnímu dni jich tam mají 10 400, rok co rok jich přibývá 280. Jaký bude jejich konečný osud, není vůbec jasné. Prvním krokem řešení se mají stát dvě nové haly tzv. přepravního meziskladu, kam se mají sudy do zmíněného roku 2030 přestěhovat. Definitivní řešení však stále neexistuje.
Rakousko by uvítalo vybudování centrálního evropského úložiště pro několik států, kam by ho odvezlo.
„Musíme velice pečlivě zvážit, zda budeme budovat trvalé úložiště,“ informoval sekční šéf ministerstva životního prostředí Günter Liebel. Jinými slovy – konečné úložiště v Rakousku hned tak nevznikne. A to nejde ani tak o náklady, jako spíše o spory o jeho umístění: která obec by ho chtěla mít na svém katastru? Zvlášť když většina rakouských občanů ani netuší, že u nich nějaké radioaktivní odpady existují, o experimentálních reaktorech ani nemluvě.
„Rakouská republika každopádně zaručuje bezpečné meziskladování a velice pozorně sledujeme mezinárodní vývoj,“ dodává Liebel. Günter Hillebrand, šéf Nuclear Engineering Seibersdorf, která má na starosti péči o rakouský atomový odpad, a uklidňuje: „Vše jsme propočítali. Ani při pádu letadla nehrozí překročení limitů, jež by si vynutilo přijmout opatření na ochranu obyvatelstva.“
Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.
Keratin, který se dá získat nejen z ovčí vlny, ale i dalších chlupů či vlasů, by se podle nové studie mohl použít k opravě skloviny a prevenci zubního kazu. Brzy by se mohl objevit i ve vaší zubní ordinaci.
Za materiál, který bude pokrývat vnitřní stěny vakuové komory tokamaku ITER, bylo standardně považováno beryllium, s výjimkou tepelně nejvíce namáhaného údolí komory ...
Učili jsme se, že blesky vznikají třením vzdušných mas, oblaků a ledových krystalků v nich. Nové simulace ukazují, že blesky na Zemi jsou vyvolány silnou řetězovou reakcí částic ...
LIGO, Virgo a KAGRA slaví výročí první detekce gravitačních vln a oznamují ověření teorie Stephena Hawkinga o oblasti černé díry. 14.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.