Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 633

Hrátky s velkým třeskem

10. října spustilo evropské vědecké centrum CERN největší světový urychlovač LHC (Large Hadron Collider). Urychlovač LHC je dlouhý 27 kilometrů a je umístěn v kruhovém tunelu 100 metrů pod povrchem země mezi francouzským pohořím Jura a Ženevským jezerem ve Švýcarsku.

Fotogalerie (1)
Největší světový urychlovač LHC (Large Hadron Collider)

Elementární částice se v něm budou srážet rychlostí rovnou téměř rychlosti světla. Mohou tak vzniknout podmínky, které existovaly jen několik zlomků vteřiny po takzvaném velkém třesku. Fyzici tedy jeho pomocí budou moci studovat ty nejextrémnější stavy hmoty, nejniternější strukturu našeho světa, hledat odpovědi na otázky po podstatě vesmíru a třeba i nalézat nové energetické zdroje.

Podrobnější článek přinese Třípól v některém z dalších čísel. Nyní je ale aktuální ještě tato informace:
V sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze bude od 20. do 31. října atraktivní multimediální výstava na téma LHC. Dozvíte se, jak urychlovač vypadá, a co všechno s jeho pomocí budou vědci zkoumat. Navíc se 21. října 2008 v sále Planetária v pražské Stromovce uskuteční premiéra pořadu ''Okamžik zrození''. Promítat se bude od 9.00 h, 10.45 h (pro školy) a od 15.00 h (pro veřejnost). Diváci budou mít navíc možnost diskutovat s vědci, kteří na výstavbě LHC spolupracovali.
Vstup na veškeré akce je zdarma. Pro účast na programu v Planetáriu je nutná předběžná registrace na tel. 220 999 001-3.

Výstava v Akademii věd ČR je přístupná široké veřejnosti v pracovní dny (kromě 29. října 2008) od 8 do 18 hodin. Návštěvy škol jsou plánovány ve dnech 22. - 24. října 2008 a 30. - 31. října 2008. Prosíme, aby se školy předem registrovaly na adrese lhc@kav.cas.cz. Individuální návštěvníci se registrovat nemusí.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Dlouhověkost je fajn, ale jen když jsme zdraví

Pankaj Kapahi, vědec indického původu, strávil více než 30 let studiem lidského stárnutí a zkoumáním, jak můžeme žít zdravěji a déle.

Mohla by si planeta skutečně vyvinout vědomí?

Myšlenka, že Země může fungovat jako jediný, samoregulující se živý organismus, existuje již desítky let a objevila se v 70. letech 20. století jako hypotéza Gaia.

Někdo to rád studené: kryorodopsiny

Vzácné modré proteiny z mikrobů adaptovaných na chlad mohou sloužit jako prototypy pro návrh molekulárních přepínačů pro buňky. Rodopsiny jsou skupinou proteinů, které stejně jako chlorofyl ...

Geotermální elektrárny v jižním Bavorsku

Geotermální elektrárna společnosti Silenos Energy v jihobavorském Garchingu an der Alz, které leží u německých Alp poblíž hranice s Rakouskem, začne do roku 2028 dodávat ...

Detektivové atomového světa

Moderní technika hlídá jaderné materiály na celém světě. Existuje světová organizace, jejíž experti objíždějí jaderné elektrárny po celém světě a ověřují, ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail