Den kamen
Den kamen proběhne v České republice již 7. listopadu. Jedná se o historicky první ročník celorepublikové akce, která představí nejen zručnost kamnářů, ale i moderní trendy ve vytápění.
Žijeme v moři neviditelného záření, radioaktivita je přirozenou součástí našeho okolí i každého z nás, z vesmíru přicházejí neustále kosmické paprsky.
Mlžná komora (celým odborným názvem Wilsonova difuzní mlžná komora) je jedním z mála zařízení, které nám umožní vidět na vlastní oči alespoň dráhy těchto částic.
V tenké vrstvě přesycených par izopropylalkoholu způsobí prolétající částice ionizaci - vznik iontů a volných elektronů. Na těchto iontech se podél dráhy částice kondenzují páry na drobné kapičky. Tuto stopu malinkých kapiček pak vidíme.
Částice, jejichž dráhy pozorujeme, pocházejí z konstrukčních materiálů komory, okolního prostoru, z hlubin vesmíru i z nás samotných, kteří se na komoru díváme.
Na mlžnou komoru se můžete přijít podívat do Informačního centra ČEZ v Jungmannově ulici v Praze (tel. 02/2408 2717).
Den kamen proběhne v České republice již 7. listopadu. Jedná se o historicky první ročník celorepublikové akce, která představí nejen zručnost kamnářů, ale i moderní trendy ve vytápění.
Použité jaderné palivo (nesprávně někdy označované za jaderný odpad) by se mohlo využít k výrobě vzácného izotopu nezbytného pro jadernou fúzi.
Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností.
Dominantním faktorem obezity v bohatších společnostech není snížená fyzická aktivita, ale zvýšený příjem kalorií. Potvrdila to data z databáze výživy MAAE.
Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.