Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Žijeme v moři neviditelného záření, radioaktivita je přirozenou součástí našeho okolí i každého z nás, z vesmíru přicházejí neustále kosmické paprsky.
Mlžná komora (celým odborným názvem Wilsonova difuzní mlžná komora) je jedním z mála zařízení, které nám umožní vidět na vlastní oči alespoň dráhy těchto částic.
V tenké vrstvě přesycených par izopropylalkoholu způsobí prolétající částice ionizaci - vznik iontů a volných elektronů. Na těchto iontech se podél dráhy částice kondenzují páry na drobné kapičky. Tuto stopu malinkých kapiček pak vidíme.
Částice, jejichž dráhy pozorujeme, pocházejí z konstrukčních materiálů komory, okolního prostoru, z hlubin vesmíru i z nás samotných, kteří se na komoru díváme.
Na mlžnou komoru se můžete přijít podívat do Informačního centra ČEZ v Jungmannově ulici v Praze (tel. 02/2408 2717).
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.