Od sítě dalekohledů, která pokrývá většinu zeměkoule, přes urychlovač částic, jímž byste se procházeli 24 hodin, až po psychologickou studii, která zahrnuje 67 zemí – podívejte se na dosud největší vědecké experimenty na naší planetě.

Za použití knihovny více než 1000 chemikálií zkoumali vědci a spolupracovníci Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL), jak agrochemikálie ovlivňují populace hmyzu. Výzkum zjistil, že vystavení larev ovocných mušek nefatálním (takovým, která neohrozí jejich život) množstvím některých chemikálií změnilo jejich chování, zatímco vyšší hladiny po akutní expozici ohrozily jejich dlouhodobé přežití. Při zvýšení okolní teploty o čtyři stupně se výsledky zhoršily. Podobné změny byly pozorovány i u komárů a motýlů. Tato zjištění dokladují, že používání chemikálií přispívá k celosvětovému poklesu populace hmyzu tím, že nepříznivě ovlivňuje vývoj a chování. Výzkum může vést ke zlepšení hodnocení chemické bezpečnosti, potravinové bezpečnosti a zdraví zvířat a lidí.

V roce 2024 se u nás v oblasti jádra odehrála spousta důležitých a zajímavých věcí. Vybrali jsme top 10 + 1 českých událostí, které ukazují rozmanitost jaderné energetiky a její perspektivu pro rozvoj čisté, bezemisní energetiky budoucnosti. Rok 2024 byl z pohledu dění v české jaderné energetice velmi pestrý. Největší investiční projekt v moderních dějinách země prošel několika významnými milníky, Česká republika se aktivně zapojila do vývoje nových jaderných technologií, naše jaderné elektrárny podstoupily náročné modernizace spojené s dlouhodobým provozem. České jaderné know-how má punc nejvyšší kvality a úspěšně se uplatňuje i v zahraničí. To vše ukazuje, že Česká republika stále patří mezi světovou jadernou špičku.

Loňské povodně v České republice, ve Španělsku a dalších místech znovu ukázaly nezbytnost přesných a spolehlivých meteorologických předpovědí. Umělá inteligence, reprezentovaná modely jako je např. GraphCast, vyvinutý společností Google DeepMind, představuje revoluční posun v oblasti meteorologických předpovědí. Díky schopnosti poskytovat rychlé a přesné předpovědi s dlouhým časovým horizontem má AI potenciál významně přispět k minimalizaci škod způsobených extrémními povětrnostními jevy. V kontextu současných povodní a dalších klimatických výzev po celém světě je implementace a další vývoj AI technologií v meteorologii zásadní.

Od počátku průmyslové revoluce v 18. století provozuje svět stále více technologií, které emitují skleníkové plyny. Ve 20. století se ekonomiky posunuly od mechanických technologií k digitálním technologiím, které pronikají téměř do všech odvětví a aspektů života. I to však způsobilo další nárůst emisí skleníkových plynů. Tyto plyny nebezpečně mění zemskou atmosféru, globální teploty vzrostly v průměru o více než 1 °C a hladina moří stoupla o 21-24 cm. Přestože stále není úplně jasné, zda za globální klimatické změny může člověk nebo ne, je dobré znát data a fakta o lidském příspěvku. V tomto článku se podrobně podíváme na zdroj a rozsah emisí velkých technologických společností. Podíváme se také na různá odvětví a jejich dopad, stejně jako na úsilí, které technologické společnosti na snížení svých emisí vynakládají.

Rychlý růst umělé inteligence (AI) výrazně zvýšil poptávku po schopnostech a kapacitě zpracování dat, což vedlo k celosvětovému rozšíření datových center. Jelikož tato zařízení fungují nepřetržitě, jsou energeticky nesmírně náročná. Objevují se nové technologie chlazení a další inovativní přístupy, provozovatelé se obracejí o pomoc k jaderné energii.