Škodí nám koupání?

Ranní rutina: vyskočit z postele, hop do sprchy a vydrhnout se mýdlem nebo sprchovým gelem. Večerní rutina: hop do sprchy, vydrhnout se mýdlem nebo sprchovým gelem a skočit do postele. Je to všechno drhnutí pokožky opravdu nutné? Existuje muž, který tvrdí, že ne. Je jím David Whitlock, chemický inženýr z Bostonu. Nesprchoval se už 12 let.

Whitlock není extrémní šetřílek s vodou. Experimentuje však sám na sobě. Chce dokázat, že lidé se nepotřebují koupat k tomu, aby byli zdraví, a že naopak denní používání mýdla může odstranit z kůže užitečné bakterie. Pro zvýšení počtu bakterií, které likvidují nepříjemný pach nemyté kůže, vytvořil Whitlock bakteriální spray zvaný AO+ Mist, který nyní prodává firma AoBiome pod značkou Mother Dirt (matka špína). Firma věří, že tento bakteriální spray může omezit spotřebu mýdla a deodorantů a postupně i omezit koupání. Někteří experti tvrdí, že koupání ke zdraví nepotřebujeme. Zároveň však nemáme žádný důkaz pro to, že některé bakterie žijící na kůži jsou zdraví prospěšné.

Od koní k lidem

Whitlock započal svůj experiment poté, co s přítelkyní pozorovali koně válejícího se v létě v prachu. Proč se kůň pokrývá prachem? Došel k poznatku, že se snaží nabrat bakterie Nitrosomonas genus, které se zabydlují v kůži mnoha živočichů. Velmi silnou vrstvu – biofilm – z této bakterie mají na svém krunýři krabi. Stejně jako žížaly, sladkovodní želvy, škeble nebo slávky má tyto bakterie na sobě v podstatě každý organismus žijící ve vodě nebo v hlíně., Bakterie Nitrosomonas, na rozdíl od jiných bakterií na lidské kůži, rozkládají amoniak na nitrity a oxid dusnatý. Nitrity jsou silné antibakteriální substance. Téměř v každé buňce našeho těla můžete najít triliony receptorů oxidu dusnatého, který leccos umí: od uvolňování cév k modulaci komunikace mezi mozkovými buňkami.

Vrátit bakterie na kůži?

Whitlock se prokousával i starými výzkumy a našel jen jediného živočicha, který na kůži bakterie Nitrosomonas nemá: člověka. Přišel tedy s teorií, že tyto všudypřítomné bakterie s námi také žily, ale moderní životní styl se svou posedlostí čistotou a mýdlem je z našeho mikrobiomu vystrnadil. Pot je z většiny voda, ale obsahuje též mléčné zplodiny, bohaté na tuk a močovinu, která se rozkládá na čpavek, který může dráždit kůži. Bakterie, jako je Staphylococcus a Propionibacterium acnes, se živí mléčným sekretem a produkují látky způsobující tělesný pach. Pokud by na kůži žily bakterie Nitrosomonas, zbaštily by čpavek a zároveň by omezily ostatní bakterie, tedy i pach. Jako mnoho jiných bakterií, i Nitrosomonas zabíjí mýdlo. Pak je spláchneme vodou. Bohužel, rekolonizace kůže probíhá velmi pomalu, může trvat měsíce.

A tak Whitlock před více než 12 lety sprchování vzdal. Stále si ovšem myje ruce aby se tak chránil před přenosnými nemocemi. Do styku s prostředím „přírodní špíny“ přijdou moderní obyvatelé měst zřídkakdy tak, aby získali bakterie přirozenou cestou. Whitlock místo toho začal pěstovat své vlastní bakterie a přenášet je na svou kůži. Od té doby šíří svou teorii dál. „Ne, pan Whitlock opravdu nepáchne,“ řekla Jasmina Aganovic, presidentka firmy Mother Dirt.

Bakterie jako byznys

Před pěti lety roznášel Whitlock lahve s vlastnoručně vypěstovanými kulturami bakterií po přátelích a známých. Nyní má vlastní firmu Mother Dirt a produkty prodává. Na zdravotní problémy zatím u uživatelů nebyly žádné stížnosti. Whitlock říká: „Oxid dusnatý hraje v lidském těle tak důležitou úlohu, že jeho přísun pomocí bakterií Nitrosomonas může mít dokonce zdravotní přínosy“.

Firma samozřejmě nikoho nenabádá, aby se nesprchoval, a disponuje vědeckými daty o tom, že samotná voda kultury Nitrosomonas neničí. Dokonce prodává i sprchový gel obohacený o bakterie pro ty, kdo se konvenčních hygienických zvyků nechtějí vzdát. V dalším výzkumu se chce zaměřit na to, zda jeho produkty mají vliv na zdraví, nebo zda mikrobiom na kůži ovlivňuje zánětlivé procesy nebo kožní choroby, jako jsou ekzémy apod.

Velký otazník

Kultura koupelí byla velmi populární ve starověkém Římě. Pak postupně upadala, až byla v podstatě zakázána. Např. v roce 476 n. l. platilo, že více než koupání je zdraví prospěšnější modlení. Koupání přišlo do módy opět kolem roku 1200, ale opět opadlo, paradoxně v době velkých epidemií např. moru.

Je pravda, že sprchování lidé nepotřebují. Kůže je samočinně se obnovující orgán, který produkuje všechno potřebné včetně imunitních molekul a inhibitorů (zpomalovačů) bakteriálního růstu. Prostě kůže si drží bakterie pod kontrolou a sama sebe čistí. Na druhou stranu sprchování pomáhá odstraňovat odpadní látky, které způsobují tělesný pach. Hlavní otázkou zůstává, jestli bakterie odbourávající čpavek jsou zdraví prospěšné, či jaký vůbec vliv na zdraví mají.

V dubnu 2015 vědci oznámili, že našli bakterie Nitrosomonas na kůži osaměle žijícího kmene domorodců Yanomami v Amazonii. Hledali, zda v mikrobiomech těchto původních lidí existují geny resistence na antibiotika. Přítomnost Nitrosomonas na jejich kůži dokazuje, že tyto bakterie u lidí mohou existovat, ale na druhou stranu, že mohly být získány poměrně nedávno.

Podle http://www.livescience.com/52719-do-we-need-showers.html?cmpid=NL_LLM_weekly_2015-11-06