Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 345

Řeka železa

Hluboko pod povrchem naší planety proudí roztavené železo, jehož teplota se blíží teplotě na povrchu Slunce. Proud je široký asi 420 km a nachází se 3 000 km pod Severní Amerikou a Ruskem. Po roce 2000 se jeho rychlost ztrojnásobila a nyní cirkuluje západním směrem rychlostí 40 až 45 km za rok. Ve srovnání s typickou rychlostí tavenin ve vnějším jádru je to třikrát více. Nikdo zatím neví, proč se zrychluje. Má se ale za to, že jde o přírodní jev, který nám pomůže pochopit vytváření zemského magnetického pole, mj. chránícího Zemi před slunečním větrem. Objev železného proudu je dalším důležitým krokem, abychom pochopili, jak funguje vnitřní část naší planety. K objevu přispěly tři satelity „Swarm“, které v roce 2013 vypustila European Space Agency.

Fotogalerie (1)
Podle satelitních měření magnetického pole Země se zdá, že uvnitř zemského vnějšího jádra se otáčejí masivní proudy (válce) roztaveného železa (kresba MD)

Až do hloubky tří kilometrů pod zem

Satelity dokážou měřit kolísání magnetického pole až do hloubky 3000 km pod zemský povrch, kde se roztavené jádro setkává s pevným pláštěm. Zemské magnetické pole vzniká pohybem roztaveného železa ve vnějším jádru, takže zkoumání magnetického pole může odhalit podrobnosti o jádru.

Záhada zrychlování

Phil Livermore z  britské University of Leeds tvrdí, že proud vzniká pohybem roztaveného železa kolem vnitřního pevného železného jádra. Ve vnějším jádru roztaveného kovu jsou paralelní válce rotujícího roztaveného železa. Zatím je ale záhadou, proč se proud zrychluje. Podle Xiaodong Songa z University of Illionois, Champaign, to může souviset s rotací vnitřního jádra. Tento vědec objevil v roce 2005 s pomocí seizmických údajů, že se zemské jádro otáčí rychleji než Země sama. Studium proudu roztaveného železa tak pomůže geofyzikům lépe pochopit chování zemského jádra a také to, jak ovlivňuje sílu magnetického pole.

Dokonalejší znalosti o chování jádra v různých časových a prostorových měřítkách nám pomohou lépe porozumět začátkům vzniku, průběhu a budoucímu vývoji magnetického pole Země. Zdá se, že magnetické pole – zejména po roce 1840 – asi o 5 % za rok slábne. Proud roztaveného železa by měl předpovědět, zda a kdy se magnetické pole změní. Satelitní monitorování umožňuje sledovat aktivitu roztaveného železa v reálném čase.

Podle: Andy Coghlan: Riv er of iron flows near Earth´s core. New Scientist, 2017, č. 3107, s. 10.

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Čtvrtá česká přečerpávací elektrárna vznikne na Orlíku

V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na Orlíku.

Zachyťte krásy vědy: Soutěž Věda je krásná chystá 14. ročník!

Po dvou letech se vrací populární fotografická soutěž! Oficiální start a příjem prací sice vypukne 10. 10. 2026, ale lovit skvělé snímky můžete už teď.

LHC, Velký hadronový urychlovač v CERNu bude mimo provoz do roku 2030

Velký hadronový urychlovač, největší částicový urychlovač na světě, byl odstaven kvůli plánované čtyřleté modernizaci, která ho učiní desetkrát výkonnějším.

Stoletá vodní elektrárna Spálov se otevře pro exkluzívní prohlídku

Malá vodní elektrárna Spálov slaví 100 let. Po celou dobu spolehlivě slouží k výrobě bezemisní elektřiny pomocí dvou turbín. Elektrárna leží u soutoku Kamenice a Jizery.

Předpověď počasí po minutě s pomocí AI na iOS

Česká aplikace od Meteocentrum.cz předpoví déšť na minutu přesně díky umělé inteligenci. Aplikace kombinuje vlastní meteorologické modely, strojové učení a přesné lokální ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail