Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 221

Recept na nové léčivo: cukr, pryskyřice a software

Cukr získaný z rostlin zřejmě nebude tím prvním, co vám vytane na mysli, když přijde řeč na nejnovější a nejslibnější léčiva. Bez určitého typu cukru by však bylo velice obtížné vyrobit novou třídu revolučních prostředků zvaných biofarmaceutika, která lze použít na nejrůznější nemoci od cukrovky, přes rakovinu a poruchy imunity až po artritidu. Na rozdíl od tradičních farmaceutik jsou biofarmaceutika produkty živých organismů. Vytváří je geneticky modifikované bakterie nebo speciální buňky kultivované v zařízení zvaném bioreaktor.

Fotogalerie (3)
Pórovitá částečka pryskyřice (zdroj GE Healthcare Life Sciences)

Živé továrny na léčiva

Bakterie a buněčné kultury jsou v podstatě továrnami na léčiva,“ vysvětluje Lotta Ljungqvistová, ředitelka výzkumu a vývoje v oblasti bioprocesů v divizi GE Healthcare Life Sciences ve švédské Uppsale. „Přirozenou vlastností těchto organismů je produkování proteinů, jichž lze využít k výrobě velmi účinných léčiv. Tato léčiva musejí být nesmírně čistá, aby se zabránilo nechtěným vedlejším účinkům.“ Vědci si pohrávají s DNA bakterií a buněk, aby vytvořili molekuly látek jako inzulín, monoklonální protilátky nebo očkovací vakcíny. Jakmile se například monoklonální protilátky dostanou do těla pacienta, uchytí se na nádorových buňkách a označí je jako terč. To umožní imunitnímu systému označené buňky zpozorovat a zničit. „Biofarmaceutika můžeme využít k boji proti novým nemocem, navíc nemají tolik vedlejších účinků jako některé starší typy léčiv,“ pokračuje Ljungqvistová. „Továrny buněk a mikroorganismů však mohou vyprodukovat nejrůznější látky. Potřebujeme sofistikované nástroje, abychom z toho všeho dokázali vybrat správné proteiny a mít jistotu, že léky budou fungovat tak, jak by měly.“

Pryskyřice a software

Závod GE v Uppsale, který společnost získala při akvizici Amershamu v roce 2004, pracuje už několik desetiletí na vývoji chromatografických pryskyřic a s touto technologií je propojeno i několik laureátů Nobelovy ceny. Když se pěstované kultury rozvíjejí v bioreaktoru po stanovenou dobu – což může trvat od jednoho dne až po několik týdnů –vzniklý nálev obsahující směs produktů a kontaminantů přesunou pracovníci do speciálního válce nebo sloupce naplněného chromatografickou pryskyřicí. Některé z těchto válců mohou vážit až jedenáct tun a dovedou v mžiku pročistit stovky kilogramů proteinů. Pryskyřice rozezná a udrží správné proteiny na základě rozdílů v elektrickém náboji, velikosti a schopnosti slučování s vodou a olejem. Zbytek projde a odstraní se. Podle Ljungqvistové dosud technici GE zdokonalili na tři stovky kombinací částic na zachycení proteinů. Pryskyřicemi GE se například pročišťuje většina syntetického inzulínu na světě.

Společnost nyní plánuje využívat software a platformu GE Predix cloud ke sběru a analýze dat z biovýrobního procesu a díky tomu optimalizovat výrobu a zvýšit produktivitu. Nigel Darby, který vede jednotku GE zaměřenou na bioprocesy, prohlásil: „Tohle je budoucnost medicíny. Umožňuje vytvářet léčiva, která jsou zaměřená na konkrétního jedince nebo na velice úzkou skupinu pacientů, což se zcela liší od masových farmaceutik. Pro náš podnik je to mimořádná příležitost.“

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Praha bojuje se suchem - využije průsaků podzemních vod

Hlavní město Praha začne pro splachování komunikací a zvlhčování vzduchu v letních měsících v centru města využívat průsakovou vodu ze své kolektorové sítě. První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár na průsakovou vodu vzniklo pod Uhelným trhem.

Největší transport do Temelína za dvacet let

Modernizovat zařízení a přitom o jednotky MWe zvýšit výkon druhého bloku elektrárny Temelín mají zajistit nové separátory vlhkosti v nejaderné části elektrárny. První z nich dorazil do Temelína z Bratislavy 9. května 2020. Přeprava více než stotřicetitunového nákladu přes české území trvala pět dní.

Studentská konference Šimáně 2020

Organizátoři zvou na tradiční studentskou vědeckou konferenci pořádanou Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze s podporou Mladé generace České nukleární společnosti zaměřenou na jaderné inženýrství a související obory, pojmenovanou po profesorovi Čestmírovi Šimáně.

America First – i v termojaderné fúzi!

Spojené státy pojaly ušlechtilý úmysl být první zemí na světě, která postaví termojadernou elektrárnu! Ve světle poněkud rozpačitého přístupu státních institucí USA k termojaderné fúzi v minulosti musí mnohého odvážná myšlenka překvapit. Ovšem v poslední době se blýskalo na lepší časy.

Vylepšování Jaderné elektrárny Temelín

Od 13. března do 11. května 2020 byl první temelínský blok v plánované odstávce pro výměnu paliva. Technici však vždy odstávku využijí také k dalším činnostem - k důkladným kontrolám a modernizacím. Temelín vyrábí elektřinu pro pětinu České republiky už 19 let!

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail