Co kdyby vymřel všechen hmyz?

„Fuj, hmyzák!“ je obvyklá reakce lidí, když cítí, že po nich šplhá šest hmyzích nohou. Tento odpor je pohoršující, protože nejen že velká většina hmyzu je zcela neškodná, ale my lidé a většina ostatních složitých živočichů na planetě bychom bez něj nepřežili! „Kdyby zmizel hmyz, svět by se zhroutil - neexistuje jiné řešení,“ řekl Goggy Davidowitz, profesor z oddělení entomologie, ekologie a evoluční biologie na Arizonské univerzitě. Je pravda, že pokud by hmyz zmizel, zmizely by kousance komárů a blech, skončily by nákazy, jako je malárie nebo horečka dengue, které ročně zabijí stovky tisíc lidí. Farmáři by také už nemuseli používat insekticidy - více než 250 milionů kilogramů chemikálií se každoročně používá jen ve Spojených státech na ochranu plodin před škodlivým hmyzem. Přesto by tyto zisky pro lidstvo byly zbytečné, protože většina z nás by umřela hladem! „Nevýhody převažují nad výhodami,“ řekl Davidowitz.

Přibližně 80 % všech světových rostlinných druhů jsou angiospermy neboli kvetoucí rostliny. Aby se takové rostliny mohly reprodukovat, musejí přenést pyl ze samčího prašníku na samičí bliznu uvnitř květu. Ve vzácných případech to obstará vítr, voda nebo zvířata, jako jsou ptáci a netopýři, či dokonce slimáci. Převážnou většinu opylení však provádí hmyz, včely, čmeláci, brouci, mouchy a motýli. „Bez opylovačů,“ řekl Davidowitz, „zmizí většina rostlin na planetě.“ Svět by v tomto scénáři hmyzí apokalypsy nebyl jenom méně krásným. 50 % až 90 % lidské stravy objemem i co do počtu kalorií pochází přímo z kvetoucích rostlin. Angiospermy zahrnují jak základní obilniny, jako je rýže a pšenice, tak ovoce a zeleninu. Navíc kvetoucí rostliny nám nepřímo dávají i další potravu tím, že tvoří potravu zvířat, která jíme my, od krav, kuřat přes zvěřinu až dokonce i po většinu sladkovodních ryb. „Většina našeho jídla je závislá na hmyzu,“ řekl Davidowitz. „Pokud zmizí hmyz, zmizí i mnoho savců a ptáků, protože pokud nemáte hmyz, nebudou mít co jíst dokonce ani zvířata, která se jím neživí, ale živí se ovocem a listím ... Způsobilo by to dominový efekt.“

Konec dnů

Vymření hmyzu by neznamenalo jen hlad. Všechny zbývající mrtvé stromy a mrtvá těla zvířat - i lidská těla - by se mnohem pomaleji rozkládala. To proto, že hmyz, spolu s bakteriemi a houbami, slouží jako hlavní rozkladači organického materiálu, od listů až po mrtvoly. Bez hmyzu by se na světě hromadily mrtvé věci. Přestalo by existovat i mnoho krásných věcí - med a hedvábí - dvě z nejvíce ceněných látek v dějinách lidstva, oslavované ve starověkých verších a po celá staletí obchodu. Obojí jsou produkty hmyzu.

Je trochu zneklidňující,

že takový scénář není úplně nepředstavitelný. Nadužívání pesticidů, choroby a ztráty biotopů v posledních letech ničí domácí i divoké včely. Globální změna klimatu ohrožuje jemnou jarní synchronicitu výskytu hmyzu a květů. Na mnoha místech už se kriticky míjejí v týdnech - květy, které kvetou příliš brzy nebo pozdě, zůstanou neoplodněné, zatímco jejich opylovači hladoví. Například výzkum zveřejněný v roce 2014 v časopise Current Biology ukázal, že Caladenia (pavoučí orchidej) a její opylovač, včelka (miner bee), se přestaly díky klimatickým změnám synchronizovat, což způsobuje, že se včelka objevuje příliš brzy před rozkvetením květů. To může stav orchidejí citelně zdecimovat.

Co by se stalo, kdyby hmyz zmizel, není jen akademická debata. Celkově jsou už nyní časy pro mnoho druhů hmyzu těžké. „Už se to děje,“ říká Davidowitz.

Zdroj: https://www.livescience.com/52752-what-if-all-insects-died.html?cmpid=NL_LLM_weekly_2015-11-11