Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 228

Čtrnáct mýtů kolem koronaviru

Nový koronavirus bohužel stále obchází svět a nechce ustoupit. Jak infikuje další a další lidi na celém světě, množí se také zpravodajské články a příspěvky na sociálních sítích. V záplavě informací je těžké oddělit skutečnost od fikce - a jak známo, nesmysly a konspirační teorie se šíří lépe a radostněji, než vědecká fakta. Americký portál Live Science sestavil seznam nejoblíbenějších mýtů o novém koronaviru SARS-CoV-2 a o nemoci COVID-19, kterou způsobuje, a na základě odborných poznatků vysvětluje, proč jsou tyto fámy zavádějící nebo dokonce nebezpečné.

Fotogalerie (1)
Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Mýtus: Virus je pouze mutovaná forma běžného nachlazení

Ne, není. Koronaviry jsou velká rodina virů, která zahrnuje mnoho různých nemocí. SARS-CoV-2 sdílí podobnosti s jinými koronaviry, z nichž čtyři mohou způsobit nachlazení. Všech pět virů má na svých površích špičaté výběžky (odtud také jejich jméno „korona“) a používá k infikování hostitelských buněk tzv. spike proteiny. Všechny čtyři chřipkové koronaviry - pojmenované 229E, NL63, OC43 a HKU1 - však využívají jako svého hlavního hostitele člověka. SARS-CoV-2 sdílí asi 90 % svého genetického materiálu s koronaviry, které infikují netopýry, což naznačuje, že virus pochází z netopýrů a teprve později přeskočil na člověka. Důkazy naznačují, že virus ještě před infikováním lidí prošel prostředníkem, mezihostitelským zvířetem. Podobně virus SARS na své cestě k lidem skočil z netopýrů na cibetky (malé noční savce), zatímco MERS infikoval velbloudy, než se rozšířil na člověka.

Mýtus: Virus byl vyroben v laboratoři

Ne. Žádný důkaz nenaznačuje, že je virus zkonstruován člověkem. SARS-CoV-2 se velmi podobá dvěma dalším koronavirům, které v posledních desetiletích vyvolaly ohniska epidemií (SARS-CoV a MERS-CoV) a zdá se, že všechny tři viry pocházejí z netopýrů. Stručně řečeno, vlastnosti SARS-CoV-2 se shodují s tím, co víme o jiných přirozeně se vyskytujících koronavirech, které přeskočily ze zvířat na lidi. Studie publikovaná 17. března v časopise Nature Medicine rovněž poskytla silný důkaz proti myšlence „vytvořené v laboratoři“. Studie zjistila, že klíčová část SARS-CoV-2, známá jako spike protein, se téměř jistě objevila v přírodě a nevznikla uměle v laboratoři. Ba co víc, pokud by se vědci snažili použít počítačové modely k vytvoření smrtícího viru založeného na původním viru SARS, pravděpodobně by si nevybrali mutace, které se skutečně v SARS-CoV-2 objevují. Počítačové simulace ukazují, že mutace v SARS-CoV-2 podle všeho nefungují při pomoci viru vázat se na lidské buňky. Ukázalo se, že příroda je chytřejší než vědci, a nový koronavirus našel způsob lepší (a úplně odlišný) od všeho, co by vědci mohli předvídat nebo vytvořit.

Mýtus: Nový koronavirus mohou rozšiřovat domácí zvířata

Ne. Přestože domácí mazlíčci mohou ve vzácných případech nemoc COVID-19 chytit, není důkaz, že by ji mohli šířit zpět k lidem. Bylo zaznamenáno několik zpráv o kočkách a psech infikovaných COVID-19 po kontaktu s jejich nemocným majitelem. Například v dubnu byly dvě kočky v New Yorku pozitivně testovány na COVID-19 a u majitele jedné z těchto koček byl COVID-19 potvrzen předtím, než příznaky projevila kočka. I když se domácí zvířata občas nakazí, Podle Centers for Disease Control and Prevention (CDC) neexistuje důkaz, že by hrála významnou roli v šíření viru. Dosud nebyly potvrzeny žádné zprávy o lidech, kteří by se nakazili touto chorobou od domácích zvířat. Pokud mají lidé COVID -19, doporučuje se, aby se jim o domácí mazlíčky staral někdo jiný. A lidé by si vždy měli po hře se zvířaty umýt ruce, protože domácí zvířata mohou šířit i jiné choroby.

Mýtus: Děti nemohou chytit koronaviry

Děti COVID-19 určitě chytí, ale zprávy o závažných onemocněních jsou u nich vzácné. Studie CDC týkající se více než 1,3 milionu případů COVID-19 v USA od ledna do května udává, že míra potvrzených infekcí u dětí mladších 9 let byla 52 případů na 100 000 lidí v této populaci dětí; to je ve srovnání s průměrem 400 případů (všech věkových skupin) na 100 000 lidí v americké populaci jako celku. Další studie CDC zjistila, že mezi 52 000 hlášenými úmrtími na COVID-19 od února do května bylo u lidí mladších 18 let hlášeno pouze 16 úmrtí. Ve vzácných případech se u dětí se současnou nebo předchozí infekcí COVID-19 vyvinul tzv. multisystémový zánětlivý syndrom (MIS-C). Příznaky se mohou lišit, ale zdá se, že jsou podobné těm, které se vyskytují ve dvou vzácných stavech: syndrom toxického šoku a Kawasakiho choroba. Syndrom toxického šoku je život ohrožující stav, který je způsoben toxiny produkovanými určitými typy bakterií; Kawasakiho choroba je dětská nemoc, která způsobuje zánět ve stěnách cév a ve vážných případech může způsobit poškození srdce. Ve studii zveřejněné 29. června v The New England Journal of Medicine vědci popsali 186 případů MIS-C ve 26 státech. Z nich téměř 90 % vyžadovalo hospitalizaci, 80 % bylo přijato na jednotku intenzivní péče a 2 % zemřelo, uvedli autoři.

Mýtus: Pokud máte koronavirus, „sami to poznáte“

Ne, nepoznáte. COVID-19 způsobuje celou řadu příznaků, z nichž mnohé se objevují i u jiných onemocnění dýchacích cest, jako je chřipka a nachlazení. Konkrétně mezi běžné příznaky COVID-19 patří horečka, kašel, bolesti hlavy, bolest v krku, bolesti svalů nebo těla, potíže s dýcháním, nevolnost a zvracení. Ve vážných případech se může onemocnění rozvinout do závažné nemoci podobné pneumonii. U některých lidí se příznaky nikdy nevyskytnou. Kolik je vlastně asymptomatických případů se stále vyhodnocuje a zpřesňuje. Odhad CDC říká, že to může být kolem 40 %. Pokud máte i jen mírné příznaky nemoci, měli byste vyhledat lékařskou pomoc u svého praktického lékaře.

Mýtus: Koronavirus je méně smrtící než chřipka

Ačkoli míra úmrtnosti na COVID-19 stále není nejasná, téměř všechny věrohodné výzkumy naznačují, že je mnohem vyšší než u sezónní chřipky. Ta má např. v USA úmrtnost okolo 0,1 %. Mezi hlášenými případy COVID-19 v USA zemřelo podle údajů z Johns Hopkins University asi 4 % pacientů. Toto je tzv. úmrtnost na případy, v češtině máme termín „smrtnost“, která je určena vydělením počtu úmrtí celkovým počtem potvrzených případů. Míra smrtnosti je však z několika důvodů nepřesná. Zaprvé, ne všichni s onemocněním COVID-19 mají tuto nemoc diagnostikovanou - lidé, kteří mají mírné nebo střední příznaky, se vůbec nemusejí přijít dát testovat. Jak se počet potvrzených případů zvyšuje, smrtnost se může snižovat. Mnoho studií odhaduje, že asi 0,5 % až 1 % ze všech infikovaných na COVID-19 zemře. I úmrtnost kolem 1 % znamená, že je 10krát vyšší než u chřipky. Je také důležité si uvědomit, že odhady chřipkových nemocí a úmrtí jsou spíše opravdu jen odhady než přesná čísla. (CDC nezná přesný počet lidí, kteří ročně onemocní chřipkou nebo umřou na chřipku v USA. Tento počet se odhaduje na základě údajů shromážděných o hospitalizacích sledovaných ve 13 státech.) Vědci zdůraznili tento bod v článku nedávno publikovaném v časopise JAMA Internal Medicine, který popisuje, že v USA bylo 20krát více úmrtí týdně na COVID-19 než na chřipku v nejsmrtelnějším týdnu průměrné chřipkové sezóny.

Mýtus: Vitamín C vás před COVID-19 ochrání

Ne, neochrání. Vědci dosud nenašli žádné důkazy o tom, že doplňky vitamínu C mohou způsobit imunitu vůči COVID-19. Ve skutečnosti u většiny lidí užívání extra vitamínu C nezabrání ani běžnému nachlazení, ale může zkrátit délku onemocnění. Vitamín C však plní v lidském těle zásadní roli a normální imunitní odezvu podporuje. Jako antioxidant neutralizuje vitamín C částice nazývané volné radikály, které mohou poškodit tkáně v těle. Pomáhá také tělu syntetizovat hormony, vytvářet kolagen a posilovat proti patogenům zranitelnou pojivovou tkáň. Takže ano, vitamín C by měl být nepochybně každodenní součástí vaší stravy, pokud si chcete zachovat zdravý imunitní systém. Je však nepravděpodobné, že by jeho megadávkování snížilo riziko, že chytíte COVID-19, a v případě infekce vám může proti viru přinést nanejvýš „skromnou“ výhodu. Nic také nedokazuje, že proti COVID-19 pomáhají další takzvané doplňky stravy zvyšující imunitu - jako je zinek, zelený čaj nebo echinacea. Buďte opatrní, když vidíte produkty propagované jako prevenci nebo léčbu nového koronaviru. Ve Spojených státech již Americká potravinová a drogová správa (FDA) a Federální obchodní komise (FTC) vydaly varovné dopisy sedmi společnostem za prodej podvodných produktů, které slibují léčbu nebo prevenci virové infekce.

Mýtus: Není bezpečné přijmout balíček z Číny

Podle Světové zdravotnické organizace přijímat dopisy nebo balíčky z Číny bezpečné je. Předchozí výzkum prokázal, že se koronaviry na objektech jako jsou dopisy a balíčky dlouho nezachovávají. Na základě toho, co víme o podobných koronavirech, jako jsou MERS-CoV a SARS-CoV, si odborníci myslí, že tento nový koronavirus na površích pravděpodobně přežívá velmi špatně a krátce. Podle studie zveřejněné 6. února v Journal of Hospital Infection mohou zůstat na površích, jako je kov, sklo nebo plast, po dobu devíti dnů. Materiály běžných obalů však pro přežití viru nejsou ideální. Aby virus zůstal životaschopný, potřebuje kombinaci specifických podmínek prostředí, jako je teplota, absence UV záření a vlhkost - což je kombinace, kterou v přepravních obalech nedosáhnete, uvádí Dr. Amesh A. Adalja, přední vědec z Johns Hopkinsova centra pro zdravotní bezpečnost. A tak podle CDC je pravděpodobně riziko šíření z produktů nebo obalů, které jsou dopravovány po dobu dnů nebo týdnů při běžné teplotě, velmi nízké. V současné době neexistují žádné důkazy, které by spojovaly přenos COVID-19 s dováženým zbožím. Předpokládá se, že koronavirus se nejčastěji šíří kapénkami při dýchání.

Mýtus: Koronavirus můžete získat, pokud budete jíst v čínských restauracích

Ne, nemůžete. Podle této logiky byste se také měli vyhnout italským, korejským, japonským a íránským restauracím, neboť tyto země také čelily epidemii. A nemohli byste chodit ani do běžných restaurací...

Mýtus: Pití bělidla nebo jiných dezinfekčních prostředků vás může ochránit před COVID-19

Ne, nemůže. Rozhodně byste neměli pít bělidlo ani jiné domácí dezinfekční prostředky a neměli byste si je ani stříkat na tělo (kromě desinfekčních gelů určených na ruce). Tyto látky jsou při požití jedovaté a podle Světové zdravotnické organizace mohou také způsobit poškození kůže a očí. Při požití může chlornan sodný (domácí bělidlo) způsobit „kapalnou nekrózu“, tedy proces, který vede k přeměně tkáně na tekutou viskózní hmotu. Bělidlo může poškodit buňky, protože sodík reaguje s bílkovinami a tuky v lidských tkáních v procesu zvaném saponifikace (zmýdelnění). Je neuvěřitelné, že téměř 4 z 10 amerických dospělých v nedávném průzkumu uvedli, že se zapojili do nebezpečných laických postupů, které prý zabraňují COVID-19, jako je mytí potravin pomocí bělidla (chlornanu sodného, naše SAVO), používání dezinfekčních prostředků pro domácnost na kůži nebo úmyslné vdechování par z čisticích prostředků.

Mýtus: Pití alkoholu a konzumace česneku vás může ochránit před COVID-19

Ne, nemůže. Konzumace alkoholu nebo česneku, vás před novým koronavirem neochrání. Ačkoli dezinfekční prostředky na ruce na bázi alkoholu desinfikují pokožku, při požití nemá alkohol tento účinek. Silné užívání alkoholu vám může ve skutečnosti oslabit imunitní systém a snížit schopnost těla vyrovnat se s infekčními chorobami. A ačkoli česnek má určité antimikrobiální vlastnosti, neexistuje důkaz, že může chránit před COVID-19.

Mýtus: 5G sítě mohou rozšířit nový koronavirus

Ne, nemohou. Viry, tedy ani SARS-CoV-2, se nemohou přenášet po rádiových vlnách nebo vlnách mobilních sítích, jako jsou například sítě 5G. Nový koronavirus se šíří hlavně kapénkovou infekcí z dýchacích cest, když infikovaná osoba kašle, kýchá nebo mluví, a také kontaminovanými povrchy. COVID-19 se samozřejmě šíří i v zemích, které nemají mobilní sítě 5G.

Mýtus: Vystavení vysokým teplotám zabraňuje COVID-19

Ne, nezabraňuje. Vystavení se slunci nebo vysokým teplotám vás před COVID-19 nechrání. Nemoc můžete chytit bez ohledu na to, jak je horko. Virus se šíří i v oblastech s velmi horkým počasím, jako je např. Arábie či Arizona. Ani horká koupel nezabrání COVID-19.

Mýtus: Roušky mohou způsobit otravu CO2

Ne, nemohou. Nošení roušek a masek po dlouhou dobu může být někomu nepříjemné, ale podle WHO nedostatek kyslíku nebo intoxikaci oxidem uhličitým (CO2) nezpůsobuje. „Dávka CO2, kterou bychom mohli zpětně vdechnout při nošení roušky, je rychle a snadno eliminována jak dýchacím, tak metabolickým systémem v těle,“ říká Darrell Spurlock jr., ředitel Vedoucího centra pro výzkum ošetřovatelství na Widener University v Pensylvánii. „Když nosíte roušku, ujistěte se, že má pohodlný střih, těsní, ale umožňuje vám normálně dýchat.“

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Korespondenční semináře právě odstartovaly

Ve víru všudypřítomných omezení a distanční výuky by studenty základních a středních škol mohly zaujmout korespondenční soutěže, které u nás mají dlouhou tradici.

Rusko staví další závod na zpracování ochuzeného uranu

Ochuzený uran je produktem z výroby jaderného paliva. Palivo pro většinu současných štěpných jaderných reaktorů se vyrábí z obohaceného uranu, kdy se např.

Češi jsou nakloněni technologickému vylepšení člověka

Podle aktuálního průzkumu by si drtivá většina Čechů (95 %) přála vylepšit své tělo, pokud by to bylo možné. Spousta respondentů se ale také domnívá, že augmentace lidského ...

Den s experimentální fyzikou 2020

Zajímá Tě fyzika? Chtěl(a) by ses dozvědět víc o tom, jak probíhá skutečný výzkum nebo dokonce jak se do něj můžeš osobně zapojit při budoucím studiu?

Omlazení elektrárny Slapy

Vodní elektrárna Slapy je ze dvou třetin jako nová. Úspěšná komplexní zkouška završila dlouhodobou modernizaci soustrojí TG1, vůbec nejrozsáhlejší v dosavadní ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail