Jak se recyklují buňky našeho těla

Už jste to určitě slyšeli. Všechny buňky v lidském těle se vymění každých sedm let. Ale je to pravda? Ne tak docela. Některé buňky v některých orgánech a systémech v našem těle se zcela nahradí během několika měsíců, ale jiné zůstávají v podstatě stejné, jako byly v den, kdy jsme se narodili. I když se stále "rodí" v našich tělech nějaké nové buňky, stárnutí si stále vybírá svou daň.

Naše tělo se skládá z bilionů buněk. Buňky, které máme dnes, nejsou všechny přesně tytéž buňky, které jsme měli včera. V průběhu času buňky stárnou a poškozují se, takže se musejí neustále replikovat, nahrazovat. Buňky vytvářejí své vlastní náhrady, nebo tzv. kmenové buňky tvoří nové. Ukazuje se, že každá část těla má svou vlastní životnost, velmi odlišnou od jiných částí. Výstelka žaludku, neustále pod útokem trávicí kyseliny, se obnovuje již po několika dnech. Ale kosti až jedenkrát za deset let. A existuje i několik částí těla či orgánů, které s námi zůstávají od narození do smrti. 

Rekonstrukce jednou za sedm let? 

Neustálá buněčná aktivita vyvolala zvědavost a všelijaké odhady: "...každých sedm let jsou vaše buňky tak produktivní, že ve vašem těle nahradí každou jeho část - od řas až po jícen..." Jinými slovy, po asi sedmi letech buněčné replikace jste zcela novou sbírkou buněk, uvnitř i vně, říká se.

"Většina kůže a střev je nahrazena velmi rychle, s největší pravděpodobností během několika měsíců," řekl Olaf Bergmann, hlavní výzkumný pracovník na oddělení buněčné a molekulární biologie na Karolinska Institute ve Stockholmu ve Švédsku. Buňky v játrech se regenerují poněkud pomalejším tempem. Bergmann a jeho kolegové uveřejnili podrobnosti 15. června 2022 v časopise Buněčné systémy. Pro studii autoři analyzovali jaterní tkáň pomocí radiokarbonového datování a zjistili, že většina jaterních buněk se nahradí do tří let.

Buňky v jiných orgánech a systémech se však replikují pomaleji a zaostávají za pomyslnou sedmiletou hranicí. "Například lidské srdce se obnovuje poměrně nízkou rychlostí, přičemž pouze 40 % všech kardiomyocytů (buněk zodpovědných za kontrakční sílu v srdci) se vyměňuje po celý život," řekl Bergmann. Kosterní buňky potřebují asi 10 let, aby replikovaly kosterní systém v plném rozsahu, podle New York Times. 

Mozkové buňky se příliš neobnovují 

V mozku může být obnova buněk ještě pozvolnější. Vědci odhalili, že některé neurony v hippokampu se obnovují pouze rychlostí 1,75 % ročně (studie z roku 2013 v Buňka). Některé typy neuronů ve striatu se také regenerují (studie z roku 2014 v Buňka), jiné typy neuronů zůstávají s člověkem po celý jeho život. (Striatum, neboli „žíhané jádro“, je hluboká oblast šedé hmoty mozkové uvnitř hemisfér.) A dokonce i různé buněčné populace, které se mohou omlazovat, se nenahrazují úplně, ale jen částečně, za to po celý život. 

Proč nezůstaneme navždy mladí? 

Části nás samých, jako je kůže, střeva a játra, se obnovují každých pár let. Jenže bez ohledu na to, jak "mladá" může být naše kůže, střeva a játra, cítíme se (a vypadáme), jak roky plynou, stále starší. I když jsou jednotlivé buňky v těle člověka relativně mladé, jejich skutečný biologický věk odráží plynutí času. V replikujících se buňkách se totiž mohou dít změny, jako jsou např. mutace. Při replikaci buňky se dělí a kopíruje DNA, přičemž může docházet v průběhu času k chybám. Mutace se mohou hromadit a ovlivňovat život buňky nebo exprese určitých genů. Při dělení buněk se také zkracují tzv. telomery, což jsou koncové části chromozomů. Po určitém zkrácení už buňka nemůže dál plnohodnotně vykonávat svou funkci.

Takže i když jsou buňky v částech našeho těla relativně nové, naše stárnoucí, mnohokrát kopírovaná DNA, nám dává pocítit váhu všech našich odžitých let.