Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 287

Jak paprskoploutvé ryby přežily masové vymírání

Paprskoploutvé ryby, nyní nejrozmanitější skupina živočichů s páteří, nebyly tak tvrdě zasaženy hromadným vymíráním před 360 miliony let, jak si vědci dříve mysleli. Událost, která ukončila období devonu, odpovídá velké změně druhů ryb obývajících starověká moře a jezera. Ryby paprskoploutvé, základ našich akvárií i jídelních stolů, nebyly před touto velkou krizí příliš četné a obvyklé. Vyhynutí ostatních druhů nastartovalo jejich úspěch.

Fotogalerie (1)
Fosílie je malá, ale významná (Image credit: Museum of Comparative Zoology, Harvard University; © President and Fellows of Harvard College)

Po období zvaném devon, přišlo období karbonu - z něj již nalézáme ve zkamenělinách například značný podíl předtím vzácných rejnoků. Nové karbonské ryby také mají rysy naznačující rozmanitější styly plavání a stravy.

Nová studie v Nature Ecology and Evolution ukazuje, že to mohlo být i jinak, než naznačuje doslovné čtení fosilních záznamů. To, co se zpočátku zdálo jako náhlá exploze rozmanitosti, možná mělo dlouhý – ale dříve nezjištěný – vývoj.

Malý, ale šikovný

Vědci z Univerzity of Birmingham zkoumali malý fosilní exemplář z období pozdního devonu, z doby před asi 370 miliony let. Fosilie pojmenovaná Palaeoneiros clackorum byla nalezena v americkém státě Pensylvánie již před více než sto lety. Dříve se jí však  kvůli její titěrné velikosti dostalo jen málo pozornosti: při délce pouhých 55 mm byla příliš malá na to, aby se dala studovat tehdy běžnými prostředky.

Pomocí technologie CT skenování se však týmu podařilo nahlédnout do malé lebky fosílie a objevit rysy, které ukázaly, kam Palaeoneiros zapadá v rodokmenu ryb. K jejich překvapení ukázal specifické vnitřní detaily, které v devonských paprskoploutvých nenacházíme, ale jsou typické pro mladší druhy z karbonu. To by znamenalo, že paprskoploutvé ryby se začaly během devonského období diverzifikovat mnohem dříve a ve vnitřní struktuře jejich hlav probíhaly malé, ale důležité změny. Změny nastaly před navenek zjevnými změnami (které se pak objevily během karbonu) včetně nových druhů zubů a vysoce specializovaných tvarů těl od úhořů po skaláry.

Vedoucí výzkumu Dr. Sam Gilesová řekla: „Tato zjištění převracejí předchozí předpoklady o druhové diverzifikaci na rozhraní devonu a karbonu. Ukazuje se mnohem komplexnější obraz, ve kterém spíše než jen hrstku přeživších můžeme vidět náznaky rozsáhlé diverzifikace a úspěšného přežití z jednoho období do druhého.

Hurá do depozitářů založených fosílií!

Zkoumání dalších opomíjených fosilií by mohlo poskytnout více informací o tom, jak paprskoploutvé ryby reagovaly na hromadné vymírání druhů na konci devonu. Dr. Gilesová a její kolegové se snaží aplikovat podobný přístup na další exempláře, které identifikovali, s cílem lépe porozumět tomuto kritickému časovému období. „Fosilní záznamy nám poskytují pozoruhodnou příležitost vidět, jak život reaguje na velké environmentální krize,“ řekla Dr. Gilesová. „A myslím, že se blížíme k tomu, abychom zjistili, jak – nebo jestli – vzestup této okázale rozmanité skupiny souvisí s jedním z nejkatastrofálnějších vymírání v historii Země.

Zdroj: Tisková zpráva University of Birmingham

 

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Tajemství radioaktivního promethia

Pomocí nové metody odhalili vědci klíčové vlastnosti radioaktivního promethia, prvku vzácných zemin. Stalo se tak až téměř osm desetiletí poté, co byl tento nepolapitelný prvek vzácných zemin objeven.

Vesmírná robotika se připravuje k explozivnímu růstu

Před pěti lety NASA zahájila misi jako vystřiženou ze sci-fi trháku. Nasadily robotický systém Astrobees na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), který zde pomáhá astronautům s opravami a údržbou.

Chytré meteostanice ve školách

Základní školy na Praze 4, Filosofská a Školní, se mohou pochlubit unikátním projektem monitoringu mikroklimatu a škodlivých látek v ovzduší.

Jsme genetická mozaika

Ve studii, kterou vedli Jan Korbel z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) a Ashley Sandersová z Berlínského institutu pro biologii lékařských systémů Centra Maxe Delbrücka ...

Jak nové technologie chrání akumulátory před extrémními teplotami

S rostoucími globálními teplotami a častějšími extrémními klimatickými jevy se stále více diskutuje o spolehlivosti a bezpečnosti akumulátorů.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail