Jak paprskoploutvé ryby přežily masové vymírání

Paprskoploutvé ryby, nyní nejrozmanitější skupina živočichů s páteří, nebyly tak tvrdě zasaženy hromadným vymíráním před 360 miliony let, jak si vědci dříve mysleli. Událost, která ukončila období devonu, odpovídá velké změně druhů ryb obývajících starověká moře a jezera. Ryby paprskoploutvé, základ našich akvárií i jídelních stolů, nebyly před touto velkou krizí příliš četné a obvyklé. Vyhynutí ostatních druhů nastartovalo jejich úspěch.

Po období zvaném devon, přišlo období karbonu - z něj již nalézáme ve zkamenělinách například značný podíl předtím vzácných rejnoků. Nové karbonské ryby také mají rysy naznačující rozmanitější styly plavání a stravy.

Nová studie v Nature Ecology and Evolution ukazuje, že to mohlo být i jinak, než naznačuje doslovné čtení fosilních záznamů. To, co se zpočátku zdálo jako náhlá exploze rozmanitosti, možná mělo dlouhý – ale dříve nezjištěný – vývoj.

Malý, ale šikovný

Vědci z Univerzity of Birmingham zkoumali malý fosilní exemplář z období pozdního devonu, z doby před asi 370 miliony let. Fosilie pojmenovaná Palaeoneiros clackorum byla nalezena v americkém státě Pensylvánie již před více než sto lety. Dříve se jí však  kvůli její titěrné velikosti dostalo jen málo pozornosti: při délce pouhých 55 mm byla příliš malá na to, aby se dala studovat tehdy běžnými prostředky.

Pomocí technologie CT skenování se však týmu podařilo nahlédnout do malé lebky fosílie a objevit rysy, které ukázaly, kam Palaeoneiros zapadá v rodokmenu ryb. K jejich překvapení ukázal specifické vnitřní detaily, které v devonských paprskoploutvých nenacházíme, ale jsou typické pro mladší druhy z karbonu. To by znamenalo, že paprskoploutvé ryby se začaly během devonského období diverzifikovat mnohem dříve a ve vnitřní struktuře jejich hlav probíhaly malé, ale důležité změny. Změny nastaly před navenek zjevnými změnami (které se pak objevily během karbonu) včetně nových druhů zubů a vysoce specializovaných tvarů těl od úhořů po skaláry.

Vedoucí výzkumu Dr. Sam Gilesová řekla: „Tato zjištění převracejí předchozí předpoklady o druhové diverzifikaci na rozhraní devonu a karbonu. Ukazuje se mnohem komplexnější obraz, ve kterém spíše než jen hrstku přeživších můžeme vidět náznaky rozsáhlé diverzifikace a úspěšného přežití z jednoho období do druhého.“

Hurá do depozitářů založených fosílií!

Zkoumání dalších opomíjených fosilií by mohlo poskytnout více informací o tom, jak paprskoploutvé ryby reagovaly na hromadné vymírání druhů na konci devonu. Dr. Gilesová a její kolegové se snaží aplikovat podobný přístup na další exempláře, které identifikovali, s cílem lépe porozumět tomuto kritickému časovému období. „Fosilní záznamy nám poskytují pozoruhodnou příležitost vidět, jak život reaguje na velké environmentální krize,“ řekla Dr. Gilesová. „A myslím, že se blížíme k tomu, abychom zjistili, jak – nebo jestli – vzestup této okázale rozmanité skupiny souvisí s jedním z nejkatastrofálnějších vymírání v historii Země.“

Zdroj: Tisková zpráva University of Birmingham