Erupce sopky Santorini před 520 000 lety

Hluboko pod středomořským dnem, které obklopuje řecký ostrov Santorini, objevili vědci pozůstatky jedné z největších sopečných erupcí, které kdy Evropa viděla. 150 metrů silná vrstva pemzy na mořském dně Středozemního moře naznačuje, že sopka Santorini vyvrhla 15krát více materiálu než Hunga-Tonga v lednu 2022.

Obří vrstva pemzy a popela, která je až 150 m silná, odhalila, že asi před půl milionem let vybuchla podmořská sopka Santorini tak, že exploze musela být 15krát silnější než erupce Hunga -Tonga Ha´apai v roce 2022. Erupce sopky Tonga překonala několik rekordů, vyvolala nejrychlejší atmosférické vlny, jaké kdy byly zaznamenány a první známou megacunami od starověku.

„Víme, že tato sopka měla mnoho velkých, explozivních erupcí – něco ve stylu Krakatoa,“ řekl hlavní autor studie Tim Druitt, profesor vulkanologie na univerzitě v Clermont Auvergne ve Francii. „Ale nově objevené usazeniny ukazují na kataklyzmatický výbuch, o kterém jsme ani nevěděli, že existoval“.

Kolizní čára tektonických desek

Rozsáhlý pozemní výzkum již dříve vykreslil poměrně podrobný obraz dřívějšího vulkanismu v celém Helénském ostrovním oblouku – řetězci sopečných ostrovů táhnoucích se od Řecka po Turecko podél zakřivené linie, kde se africká tektonická deska noří pod Evropu. Geologové například věděli, že Santorini se vynořilo z moře asi před 400 000 lety, kdy po sobě jdoucí erupce navršily na mořské dno sopečné úlomky. Dnešní souostroví Santorini vzniklo v pozdní době bronzové (1600 až 1200 př. n. l.), kdy explozivní minojská erupce odstřelila vrchol tehdejšího ostrova a zanechala po sobě kalderu (kráter) s ostrovy Kameni uprostřed. Magmatický krb pod těmito ostrovy dodnes sopku napájí a z Kameni stoupá kouř.

Vrty pod mořské dno

Na souši ale vědci mohou zjistit jen velmi málo, protože dešťová a větrná eroze smazává některé geologické důkazy. Z toho důvodu se vědci přestěhovali do mořské říše, protože v moři je klidněji. Aby se dozvěděli více o sopečné činnosti v regionu, prof. Druitt a jeho kolegové vrtali na přelomu let 2022 a  2023 do mořských sedimentů v okolí Santorini. Zabpomoci Mezinárodního programu objevování oceánů vědci extrahovali jádra sedimentů až z hloubky 900 m pod mořským dnem na 12 vrtných místech. Tým pak mohl číst různé vrstvy sedimentu „jako knihu“. „To, co vidíte, jsou sopečné vrstvy ze všech erupcí, které jsme znali na souši,“ řekl Druitt. „Ale pak sestoupíme do hlubších úrovní, než se sopka vynořila, dokud byla ještě celá pod mořem.“ Každé vrtné jádro měří 9,5 m a po vytažení je rozřezáno na části dlouhé 1,5 m pro snazší manipulaci. Jádra jsou poté rozříznuta na polovinu po celé délce pro podrobný popis a odběr vzorků pro další laboratorní analýzu. 

Překvapivý nález v hlubině

Právě v hlubších úrovních vědci objevili pozůstatky 520 000 let staré erupce, která  na Santorini předčila všechny ostatní, a byla pravděpodobně jedna ze dvou největších erupcí, jaké kdy celý helénský vulkanický oblouk zažil.

Erupce vyvrhla nejméně 90 km³ sopečné horniny a popela, uvádí studie zveřejněná 15. ledna v časopise Communications Earth & Environment. Pro srovnání, erupce sopky Tonga v roce 2022 vyprodukovala 6 km³ materiálu.

Tento významný objev ukazuje, jak obrovské podmořské erupce je schopen produkovat helénský vulkanický oblouk. Santorini pravděpodobně nezažije erupci takového rozsahu dalších několik set tisíc let. Sopka naposledy vybuchla v roce 1950 a chrlila lávu, která nepředstavovala významnou hrozbu. Magmatický krb však bude i nadále živit erupce lávy a malé explozivní erupce v nadcházejících desetiletích a možná i staletích.

Zdroj: Erupce podmořské sopky Santorini před 520 000 lety byla 15krát větší než rekordní erupce sopky Tonga | Živá věda (livescience.com)