Sporofyty mechu přežily 9 měsíců ve vesmíru

Mechu se daří i v některých z nejextrémnějších prostředí na Zemi, od chladných vrcholků Himálaje až po suché, spálené písky Údolí smrti. Odolnost mechu vůči nepříznivým podmínkám z něj činí ideálního kandidáta pro přežití v drsném prostředí vesmíru, kde extrémní teplotní výkyvy, minimální gravitace a vysoká radiace ženou životní formy na hranice jejich možností. Vědci umístili mech na vnější stranu Mezinárodní vesmírné stanice na 9 měsíců – a poté ho nechali znovu růst na Zemi. 80 % vzorků se po návratu dále rozmnožovalo!

„Tento objev zlepšuje naše chápání toho, jak rostlinné druhy přežívají v extrémních podmínkách,“ napsali vědci v článku publikovaném 20. listopadu 2025 v časopise iScience (Extreme environmental tolerance and space survivability of the moss, Physcomitrium patens: iScience).

Předchozí experimenty zkoumající, jak by se rostliny mohly vypořádat s podmínkami ve vesmíru, se dosud zaměřovaly na bakterie nebo rostlinné plodiny. Nyní vědci ukázali, že i vzorky mechu Physcomitrium patens (P. Patens) mohou ve vesmíru přežít, ba i prospívat. Sporofyty mechu přečkaly dlouhou cestu do vesmíru, strávily tři čtvrtě roku na vnější straně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), a po návratu na naši planetu se jich většina stále dokázala rozmnožovat.

Jak to probíhalo

Nejprve vědci testovali tři buněčné typy P. patens z různých fází reprodukčního cyklu mechu. Zjistili, že největší toleranci vůči stresu při vystavení ultrafialovému (UV) světlu, mrazu a teplu vykazují sporofyty. Sporofyt je u rostlin stadium, v němž mají rostliny v každé buňce dvě sady chromozomů. U většiny semenných rostlin tvoří téměř celé tělo – až na pylové zrníčko a vajíčko -, zato u mechorostů je sporofyt štět a tobolka, tedy orgány, které slouží k rozmnožování. (Zdroj Wikipedia.)

Poté byly vzorky sporofytů umístěny mimo ISS do speciálního expozičního zařízení připojeného k japonskému modulu Kibo, kde žily v roce 2022 přibližně devět měsíců a následně byly vráceny na Zemi. „Překvapivě více než 80 % spor přežilo a mnoho z nich normálně vyklíčilo,“ uvedl hlavní autor studie Tomomichi Fujita, profesor rostlinné biologie na Hokkaidské univerzitě v Japonsku. Na základě této studie vyvinul Fujita se svým týmem model, který naznačuje, že spory mechu by mohly ve vesmíru přežít až 5 600 dní, tedy přibližně 15 let.

Záření mělo největší vliv

Po návratu na Zemi tým zjistil, že většina podmínek – včetně vesmírného vakua, mikrogravitace a extrémních teplotních výkyvů – měla na sporofyty mechu jen omezený dopad. Vzorky, které byly vystaveny světlu, zejména vysokoenergetickým vlnovým délkám UV záření, si však vedly hůře. Hladiny pigmentů používaných mechem pro fotosyntézu, jako je chlorofyl, byly v důsledku poškození krátkovlnným zářením výrazně sníženy, což pozdější růst mechu negativně ovlivnilo.

Přestože některé vzorky podmínky ve vesmíru poškodily, P. patens si stále vedl mnohem lépe než jiné druhy rostlin, které byly dříve testovány za podobných podmínek. Fujita se domnívá, že ochranný, houbovitý obal obklopující spory může pomáhat v ochraně před UV zářením a dehydratací. „Tato ochranná role se mohla vyvinout v rané fázi historie suchozemských rostlin, aby pomohla mechům kolonizovat suchozemská stanoviště,“ řekl.

I když se to může jevit jako cvičení v testování limitů jediného druhu, „…úspěch spor ve vesmíru by mohl nabídnout biologický odrazový můstek pro budování ekosystémů mimo naši planetu,“ uvedl Fujita. V budoucnu by rád testoval i jiné druhy, aby lépe porozuměl tomu, jak odolné buňky přežívají stresující podmínky.

Zdroj: Scientists put moss on the outside of the International Space Station for 9 months — then kept it growing back on Earth | Live Science