Kolik vlčí DNA mají psi

Že psi pocházejí z vlků a mají tudíž podíl jejich DNA, ví asi každý a není na tom nic divného. Zajímavé je, že většina moderních psů má vlčí DNA z relativně nedávného křížení (byla do rodiny psů zavlečena teprve v posledních několika tisíci letech čili dlouho po domestikaci) a naopak u některých plemen se vlčí DNA už nedá najít. Která plemena jsou nejvíce a nejméně „vlčí“?

Vlčí DNA nezůstala z doby, kdy se psi a vlci rozcházeli; s největší pravděpodobností pochází z křížení v posledních několika tisíci letech. Tento vlčí vliv pak u různých psích plemen souvisí s určitými charakteristikami, jako je velikost a osobnostní rysy, uvedli vědci 24. listopadu 2025 v časopise PNAS (A legacy of genetic entanglement with wolves shapes modern dogs | PNAS).

„Psi jsou naši kamarádi, a vlci zřejmě sehráli velkou roli v jejich formování do podoby společníků, které dnes známe a milujeme,“ uvedl spoluautor studie Logan Kistler, kurátor archeobotaniky a archeogenomiky ve Smithsonově Národním muzeu přírodní historie ve Washingtonu, D. C.

Vlci a psi se geneticky rozdělili před více než 20 000 lety

Od té doby došlo mezi psy a vlky k určitému toku genů díky jejich genetické kompatibilitě. Aby vědci změřili rozsah prolínání a jeho vliv na obě skupiny zvířat, studovali dříve publikované genomy téměř 2 700 psů a vlků od pozdního pleistocénu (poslední doby ledové) do současnosti. Tato skupina zahrnovala 146 starověkých psů a vlků, 1 872 moderních psů a asi 300 „vesnických psů“, kteří žili v blízkosti lidí, ale nebyli domácími mazlíčky.

Nejméně 264 moderních psích plemen má vlčí předky předávané z páření, ke kterému došlo průměrně před 900 psími generacemi, což odpovídá asi 2 600 letům. Je to tedy dlouho poté, co byli psi domestikováni, což se odehrálo nejméně před 20 000 lety, jak zjistil tým. Nejvíce vlkům příbuzní psi měli ve svých genomech až 40 % vlčích předků, ale většina ze zkoumaného vzorku měla mezi nulou a 5 % vlčích předků.

„Před touto studií vědecké poznatky naznačovaly, že k tomu, aby pes mohl být psem, nemůže u něho být přítomno mnoho vlčí DNA, pokud vůbec nějaká,“ uvedla spoluautorka studie Audrey Lin, evoluční bioložka z Amerického muzea přírodní historie v New Yorku. „Zjistili jsme však, že pokud se podíváte velmi pozorně do moderních psích genomů, vlk tam je. To naznačuje, že psí genomy mohou ‚tolerovat‘ vlčí DNA, a přesto psi zůstanou psy, které známe a milujeme.“

Kdo je nejvíc vlk?

Československý vlčák (vyšlechtěný v polovině 20. století) a saarloosův vlčák (vyšlechtěný v první polovině 20. století) mají nejvyšší stupeň vlčího původu. Není to překvapivé, protože byli záměrně šlechtěni křížením domácích psů s vlky. Větší psi a některá pracovní plemena – jako jsou arktičtí tažní psi, lovečtí psi a některá plemena hlídacích psů ze západní a střední Asie, stejně jako anatolští ovčáci, mají také vyšší úroveň vlčího původu.

Mnoho plemen však těmto vzorcům neodpovídalo. Někteří velcí hlídací psi, jako jsou bulmastifové a bernardýni, neměli žádné detekovatelné vlčí předky. A někteří menší psi měli jen malé množství vlčí DNA. Například jen 0,2 % genomu čivavy lze vysledovat až k vlkům, zjistil tým. „To dává smysl každému, kdo vlastní čivavu,“ uvedla Lin ve svém prohlášení.

Každý testovaný „vesnický pes“ měl ve svém genomu vlčí DNA, zjistili vědci. A důvod, proč tomu tak je, by mohl souviset s jejich přežitím. „Úseky vlčí DNA, které jsme našli v genomech vesnických psů, obsahovaly geny související s čichovými receptory,“ napsali Lin a Kistler v The Conversation. „Předpokládáme, že čichové schopnosti ovlivněné vlčími geny mohly těmto volně žijícím psům pomoci přežít v drsném a nestálém prostředí.“

Některé povahové rysy, které kynologické kluby používají k popisu určitých plemen, se také shodovaly s mírou vlčího vlivu. Plemena s nižším vlčím původem byla často popisována jako přátelská, snadno cvičitelná nebo temperamentní, zatímco plemena s větším množstvím vlčí DNA byla označována za nedůvěřivá k cizím lidem, nezávislá a důstojná. Zatím není jasné, zda jsou za tyto vlastnosti přímo zodpovědné vlčí geny.

Proč se vlci domestikovali? Protože jim zachutnaly pamlsky!

Vědci přesně nevědí, jak se vlci domestikovali do raných psů, ale je možné, že k tomu došlo tím, že se rozhodli koexistovat s lidmi, aby získali přístup k pravidelnému krmení. Mlsouni si pak pravděpodobně vybírali partnery, kteří dělali totéž.

Archeologické a genetické důkazy naznačují, že psi (Canis familiaris) jsou potomky šedých vlků (Canis lupus) a domestikovali se ve dvou historických obdobích: přibližně mezi 30 000 a 15 000 lety byli divocí vlci domestikováni do raných psů, poté asi od  15 000 let do moderní doby, v níž lidé z těchto psů vyšlechtili různá plemena. Období domestikace byla podle nové studie publikované 12. února v časopise Proceedings of the Royal Society B poháněna různými evolučními silami (Rapid evolution of prehistoric dogs from wolves by natural and sexual selection emerges from an agent-based model | Proceedings B | The Royal Society).

Samodomestikace následovaná umělým výběrem

Předpokládá se, že druhé období domestikace bylo převážně řízeno umělým výběrem: lidé si vybírali krotší vlky, aby je doprovázeli k lovu, a záměrně křížili nejméně divoká zvířata, což nakonec vedlo ke vzniku krotkého druhu, který známe jako domácího psa.

Selektivní síly, které řídily první období domestikace, jsou však méně jasné. Podle jedné hypotézy vlci prošli „samodomestikací“. Zvířata začala přicházet do lidských sídel, aby sháněla zbytky potravy, a tím si zvykala žít v blízkosti lidí. Tito tolerantnější vlci dávali přednost stálému přísunu potravy před nestálými zdroji ve volné přírodě a jejich potomci dali vzniknout prvním domácím psům.

Předpokládá se, že podobný proces proběhl i u domestikace koček, protože výzkum zjistil, že předkové domácích koček trávili čas v blízkosti zemědělských komunit již asi před 10 000 lety, než se usadili ve vzájemně prospěšném vztahu, v němž lovili hlodavce výměnou za přísun potravy.

Matematické modelování domestikace psů

Vědci již dlouho diskutují o hypotéze „samodomestikace“ psů. Jedním z argumentů je, že přirozený výběr nemusí fungovat dostatečně rychle, aby proměnil divoké vlky v domácí psy bez selektivního chovu lidmi, který by tento proces urychlil.

V nové studii se vědci touto otázkou časového omezení zabývali pomocí statistického modelu, který zohledňoval potenciální časové osy domestikace psů a dal jejich počítačově ovládaným psům určitou pravomoc při výběru životního stylu a partnerů.

Model ukázal, že v průběhu 15 000 let by přirozený výběr teoreticky k samodomestikaci psů mohl vést. Aby k tomu však došlo, musely být splněny dvě podmínky: Vlci se museli rozhodnout zůstat v blízkosti lidí, aby se najedli zbytků jídla, a museli si vybírat partnery s podobným temperamentem. „Když si samice vybíraly partnery, musely volit podobně ochočené samce,“ řekl spoluautor studie Alex Capaldi, matematik a statistik z James Madison University ve Virginii. „Pokud byly splněné obě podmínky, je možné, že hypotéza samodomestikace je správná a překoná kritiku časového omezení.“ Jinými slovy, ačkoli model přesně neukazuje, jak se vlci domestikovali, podle výsledků modelu je samodomestikace možná.

Psi jsou nejstaršími domestikovanými zvířaty, takže studium jejich evoluce pomůže vědcům lépe pochopit, jak může domestikace fungovat u jiných druhů. A protože proces domestikace psů byl tak úzce spjat s vývojem raných lidských společností – psi pásli dobytek v raných lidských sídlech a migrovali s ranými lidmi až do Ameriky – může pochopení jeho časové osy osvětlit naši historii i to, jak jsme se my sami vyvinuli ke komunikaci a budování vztahů se psy.

Zdroje: Most modern dogs have wolf DNA from relatively recent interbreeding. Here's which breeds are the most and least 'wolfish.' | Live Science

Dogs may have domesticated themselves because they really liked snacks, model suggests | Live Science