Návrat zubrů do Čech

Skupina českých vědců již od roku 2002 pracuje na odvážném plánu vrátit do naší krajiny přirozenou cestou ohrožené druhy rostlin. Udržet stepní společenstva na jihu Čech při životě by přitom neměly jen sekačky a kosy, ale v Evropě již téměř vzácní býložravci – zubři.

Za posledních deset tisíc let se z chladných nehostinných stepí se staly současné lesy mírného pásma. Na změnách se podílely kromě změn klimatu i další dva významné faktory – působení lidí a velkých býložravců. Na ty druhé se trochu pozapomnělo, přestože právě oni sehrávali zásadní roli při udržování zbytkových nelesních ploch a travnatých stepí, tolik nezbytných pro přežití desítek jiných druhů. Nazrál tedy čas na jejich opětovný návrat do naší krajiny.

K čemu je dobrý velký býložravec?

Pouze divocí koně, pratuři a zubři jsou na rozdíl od jelenů a srnců schopni v krajině střední Evropy udržovat díky svému apetitu rozsáhlé plochy krajiny otevřené. Původní rozmanité biotopy – střídající se louky, pastviny, remízky a lesy v pestré mozaice – umožňovaly existenci většího počtu druhů, než kolik nabízí jednolitá uniformní krajina. Udržování jednotlivých ploch, jako jsou např. orchidejová luka, však vyžaduje značné finanční náklady. Vyřezávaní křovin, pravidelné seče, to vše je velmi nákladné a z hlediska racionálního hospodaření dlouhodobě ekonomicky neudržitelné. Proč tedy nepřenechat práci těm, kteří jsou k tomu nejlépe vybaveni, a dělají svou práci jen za stravu – zubrům? Čeští vědci se proto začali zabývat jejich repatriací.

Rewilding, aneb půltunová sekačka se blíží

K podobným reintrodukčním a repatriačním projektům již došlo na řadě lokalit v Evropě – v rezervacích v Rusku, Bělorusku, Polsku a Litvě. A s úspěchem. Laická veřejnost však často k těmto znovu-osidlovacím snahám přistupovala se značným despektem – největší suchozemský až tunový obratlovec Evropy přece jen vzbuzuje určité obavy. V Čechách se jako ideální areály pro vysazení zubrů ukázaly vojenské újezdy, tj. rozsáhlé plochy, které právě díky desetiletím zákazu pohybu veřejnosti dodnes uchovávají naše nejcennější přírodní klenoty.

Postupně tak vznikal základní rámec ambiciózního projektu „rewildingu“ (návratu k divočině) rozsáhlých ploch pomocí spásání velkými býložravci. „V širším slova smyslu je rewilding vnímán jako efektivní způsob ochrany přírody a biodiverzity, který současně minimalizuje potřebné náklady na údržbu krajiny,“ zaznívá ve zprávě Návrat zubra evropského do České republiky. Zpráva dále konstatuje, že návrat ekologicky klíčových druhů zvířat do oblastí jejich historického výskytu vytváří v rámci ochrany přírody reálnou a ekonomicky zajímavou alternativu, která navíc zvyšuje turistickou atraktivitu daných území. Pozorování majestátních zvířat ve volné přírodě, stejně tak jejich povolený placený odstřel pro masnou produkci, by se mohly stát vítanými ekonomickými pobídkami pro celý jihočeský region.

Kdopak by se zubra bál

Obavy z přítomnosti zubrů ve volné přírodě se prozatím ukazují jako liché. Zvířata, ačkoliv jsou sebevíce fotogenická, jsou velmi plachá. Cíleně se vyhýbají všem dopravním komunikacím, a rozhodně nevyhledávají kontakt s lidmi. Pokud jde o styk s domácím skotem, parazitologický a veterinární výzkum prozatím potvrzuje minimální rizika.

Prvním krokem projektu by mělo být vysazení zubrů do ohradníkového výběhu ve vojenském výcvikovém prostoru Boletice. Zdejších 220 km², střídajících volné plochy s lesy, je pro ně ideálním prostorem. Velká plocha území navíc nabízí dostatečný prostor pro rozptýlení stáda, a proto by nedošlo k nechtěnému opačnému efektu, totiž k degradaci zdejších porostů v důsledku přepásání. Do budoucna v úvahu připadají i další dva vojenské prostory – Doupovské hory a Libavá.

„Nemělo by se určitě zapomínat ani na to, že příchodem zubrů nebudeme jen zachraňovat naše zubry, ale zubry jako druh,“ říká Miloslav Jirků, parazitolog z Biologického centra Jihočeské univerzity. V roce 2010 totiž žilo podle nejaktuálnějších informací na celém světě jen 4431 zubrů, z toho 2956 v polodivokých chovech a 1475 v zajetí. Reintrodukční program by mohl pomoci stabilizovat jejich populaci, jinak stále ohroženou vyhynutím.