Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 316

Vliv klimatu na pád Římské říše

Ulf Büngten ze švýcarského výzkumného ústavu lesů, sněhu a krajiny se sídlem v Birmensdorfu dospěl k názoru, že existuje vztah mezi klimatem a vzestupem a pádem civilizací, včetně starověkého Říma. Klima bylo pravděpodobně vedle politických selhání a vpádu barbarů jedním z faktorů jeho pádu.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Autor rekonstruoval na základě letokruhů teplotní a srážkové údaje v západní Evropě za posledních 2 500 let. Analýze přitom podrobil téměř 9 000 vzorků letokruhů dubů, borovic a modřínů. Ukázalo se, že v období 250 až 500 let n. l. se každou dekádu střídala suchá a studená období s obdobími teplými a vlhkými. Rychlé změny měly nepříznivý dopad na populaci, protože poškozovaly zemědělství a neumožňovaly, aby se lidé stačili adaptovat. Toto období se časově krylo i s politickými rozvraty a migračními vlnami. Do roku 500 n. l. se pak Římská říše rozpadla. Relativně stabilní středověká společnost, která následovala, zažívala méně variabilní klimatické změny a vytěžila z nich svůj rozvoj. Jiné studie ukazují, jak spolu těsně souvisejí i války a klima. S velkými vlnami válek v posledním tisíciletí je spojeno neobvykle studené klima např. v Číně.

podle New Scientist, 2011, č. 2796, s. 16

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

30 let malé vodní elektrárny, která přežila již několik povodní

Malá vodní elektrárna Obříství slouží české energetice 30 let. Spolehlivě mění proud středního Labe na bezemisní energii.

Umělou inteligencí proti lidským chybám

Zavádění umělé inteligence ve výrobě prudce roste a celosvětové výdaje na to by do roku 2026 měly dosáhnout 16,7 miliard eur. Lidská chyba je hlavním faktorem způsobujícím 23 ...

Jak se utvářejí chromozomy při buněčném dělení

Vědci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) ukázali, jak se překrývající se smyčky DNA skládají na sebe v dělících se buňkách, aby vytvořily tyčovité chromozomy.

Temelín má novou kampaň o čtyři měsíce delší

Od začátku srpna začal první temelínský blok dodávat do sítě elektřinu po odstávce na výměnu paliva. V provozu bude čtrnáct měsíců, o čtyři déle než dosud.

Bude český reaktor pohánět kosmické lodě?

Průzkum vesmíru potřebuje jadernou energii. Jedině jaderné štěpení totiž dokáže poskytnout spolehlivý, dlouhodobý a přitom kompaktní zdroj energie, který potřebují kosmické lodě ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail