Farmy s mořskými řasami pro ukládání uhlíku
Nový výzkum ukazuje, že farmy s mořskými řasami ukládají uhlík stejně efektivně jako přírodní pobřežní ekosystémy, což by mohlo být součástí řešení ...
Prakticky všechny „říše” živé přírody se mohou pochlubit světélkujícími organizmy. Přírodní luminiscenci neznáme jen v říši rostlin. Ale i mezi rostlinami si dnes lidé vytvořili umělé světélkující mutace. Mezi přirozeně světélkující organizmy můžeme zařadit např. některé bakterie, houby, medúzy, kroužkovce, hvězdice, hlavonožce, ryby, hmyz...
Zřejmě všichni známe „svatojánské mušky” – světlušky. Na celém světě jich žije asi 1900 druhů. Ne všechny světélkují. Obývají téměř všechny kontinenty (s výjimkou Antarktidy). Zelená světýlka létajících samečků patří při večerní procházce lesem k opravdovým zážitkům.
Na světluškách můžeme obdivovat neuvěřitelnou účinnost energetické přeměny. Světlo vzniká oxidací luciferinu kyslíkem za pomocí enzymu luciferázy. Celých 96 % energie se přitom přemění přímo na světlo.
Zajímá vás odkud tito broučci čerpají svou energii? Jsou masožraví. Živí se hlavně plži. Sliny larev obsahují anestetikum, které jim umožňuje poměrně klidné hodování. Taková už je příroda. Našimi lidskými měřítky nám něco připadá ošklivé a něco nádherné. Uvědomil jsem si to, když jsem z pavučiny osvobodil ještě živého svítícího broučka a nechal jsem ho z dlaně odletět. Snad jsem tím neporušil, pro mne surovou, přírodní rovnováhu.
Svítit dokáží nejen létající samečci a na zemi žijící samičky, ale i larvy. Mnohdy svítí i vajíčka. Světélkování dospělců hraje zřejmě v životě světlušek stejně důležitou roli jako zpěv ptáků nebo jiné formy komunikace zvířat. Pro lidi málo pochopitelný „sexy-svit” umožňuje sblížení jedinců, kteří si způsobem svícení vzájemně imponují. Světlo také napomáhá vymezovat teritorium a jistě také upozorňuje i na nebezpečné překážky (pavučina, voda). Jiné organizmy dokáží světélkováním přilákat kořist nebo odpudit či oklamat predátora.
Asi čekáte, že se dostanu k alternativní výrobě elektřiny nebo světla. Tak daleko však ještě nejsme, přestože výzkum světélkování probíhá již velmi dlouho. Již v 17. století prokázal Robert Boyle, že k bioluminiscenci je potřeba kyslíku. Mnohem později se zjistilo, že je k tomu potřeba kromě dalších látek i enzymu luciferázy působící na luciferin. Luciferiny jsou organické látky, které při své enzymatické oxidaci uvolňují světlo různých barev. Vzhledem k obrovské účinnosti této přeměny jde o světlo zcela studené.
Díky objevům posledních dvaceti let můžeme dnes bioluminiscenci využívat v moderní medicíně a v technice. Velmi nadějné je použití světélkujících mikroorganizmů, citlivých na jedy, k rychlému testu toxicity. Např. ke zjištění nadměrného obsahu těžkých kovů ve vodě, při němž světélkování vzorku klesá až ustane. Nebo k alternativnímu značkování, které nahrazuje značkování radioaktivními látkami. Zajímavé jsou i zrychlené testy antibiotik, při nichž se do bakteriálního vzorku vnesou pomocí speciálních virů geny zodpovědné za produkci luciferázy. Kolonie, která nezačne do dvou dní světélkovat, je ničena antibiotikem. Světélkující kolonie se rozvíjejí a tím signalizují nevhodnost použitého antibiotika. Rychlá a přesná volba antibiotika tak umožní vyléčení milionů pacientů. Jen před smrtí na tuberkulózu (nové odolné kmeny) by to prý mohly být až tři mi-liony zachráněných osob ročně.
Na průmyslovou výrobu světla touto metodou si však ještě počkáme. Je to škoda. Ta účinnost by jistě znamenala velký pokrok.
Nový výzkum ukazuje, že farmy s mořskými řasami ukládají uhlík stejně efektivně jako přírodní pobřežní ekosystémy, což by mohlo být součástí řešení ...
Nedostatek sladké vody je trvalým problémem po celém světě, zejména v arabském regionu, kde omezené přírodní vodní zdroje a rychlý růst populace kladou stále větší požadavek na dodávky.
Infocentra energetické společnosti ČEZ návštěvníkům o prázdninách kromě interaktivních prohlídek přinesou i soutěž o unikátní odměnu.
Rozsáhlé výpadky elektřiny, které počátkem května 2025 zasáhly Pyrenejský poloostrov, poukázaly na zranitelnost naší energetické infrastruktury a zdůraznily potřebu ochránit ...
V temelínské jaderné elektrárně zkoušejí energetici využití autonomních dronů pro inspekce technologií v obtížně přístupných prostorách.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.