Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Jako geneticky modifikovaný organismus (GMO) jsou dnes nejčastěji označovány kulturní plodiny, kterým člověk pomohl na svět některou z moderních metod genové manipulace. Někteří "takyodborníci" tak označují i potraviny z těchto plodin vyrobené. Vsaďte se o co chcete, že přestože se dušujete, že byste si GMO nikdy nekoupili, máte je doma. Denně jíte chleba a možná máte i psa.
GMO - správně česky "dědičně změněný organismus" - je každý, uměle či přirozeně vyšlechtěný, živočich či rostlina. Mnoho lidí se domnívá, že např. obilí nebo ovoce, které dnes jíme, je naprosto přirozené a přírodní, a že teprve šílení vědci, kteří už roupama nevědí co dělat, nám v posledních letech servírují neméně šílené mutanty, například křížence jahody s rybou. "Fuj!", volají aktivisté a média, "zakázat!".
Od chvíle, kdy se člověk usadil jako zemědělec, začal zřejmě přemýšlet, jak zvýšit výnosy políček, jak udělat plodinu odolnější a hospodářské zvíře výnosnější. Křížil a šlechtil, "nepovedené" křížence opouštěl a vybíral ty, kteří byli v něčem lepší než mateřské generace - měli větší zrna, silnější stébla, více mléka, hustší srst… K obyčejnému mísení genů křížením později přibyly mutace vyvolané třeba rentgenovým zářením, teplotou, působením chemikálií. Šlechtění vděčíme za to, že máme pšenici, žito, ale i jejich křížence - triticale, že máme obyčejný ječmen, ale i speciální sladovnický. Na hlídání nemáme už jen domestikovaného vlka, ale také dogu, bernardýna, jezevčíka a čivavu (tu máme spíš na hraní).
Věda nám dává možnost posunout se od víceméně náhodného míchání genů při šlechtění a čekání na využitelnou změnu při mutacích k řízenému spojování genů, které ovlivňují právě ty vlastnosti, které potřebujeme. Všechny tyto geny už se dávno a zcela přirozeně v organismech vyskytují, vznikly přírodním výběrem a nikoliv uměle. Navíc nám věda dává možnost je předem "před použitím" důkladně prozkoumat. Najdeme tedy gen, který určuje vlastnost, kterou hledáme, a zařadíme do genetického materiálu šlechtěné rostliny. V buněčné kultuře se pak dá vypěstovat celá rostlina. Nová rostlina se několik let zkouší a testuje, pak je teprve povoleno ji používat ve velkém. Tento postup je tedy mnohem průhlednější a v podstatě bezpečnější, než míchání genů klasickými metodami, protože k známé nezměněné genetické výbavě přidáváme jen známý a prověřený gen pro přesně tu vlastnost, která je potřeba. Paradoxem je, že pokusná políčka jsou často ničena snaživými aktivisty, kteří jakoby nechápali, že právě a jedině pečlivými pokusy a hodnocením se dají získat poznatky pro nebo proti transgenním rostlinám.
V USA, Kanadě, Argentině, Paraguayi a Číně se používají potraviny vyrobené z GMO již 8 let. Ani v jediném případě není doloženo, že by vznikaly jakékoliv zdravotní potíže nebo nové alergie. Nové plodiny mohou být např. necitlivé k herbicidům (stačí jediný zásah proti plevelům, šetří se chemikálie a zvyšují výnosy), samy zneškodňují škůdce (není potřeba chemických postřiků), vzdorují suchu nebo slanosti půdy, jsou odolné mrazu (zvyšují se výnosy), obsahují vyšší množství výživných látek nebo dokonce látky nové umožňující výrobu léků z takto modifikovaných organismů, atd. V roce 2000 v USA vyrostlo 30-50 % veškeré kukuřice, sóji a bavlny z transgenního osiva. Tam, kde se GMO plodiny pěstují, dramaticky pokleslo používání pesticidů. Rozvojové země si uvědomují, že hladomory může pomoci ukončit jen zavedení nových plodin a nových potravin. Současné zemědělství u nich vede buď k likvidaci stávajících rostlinných společenstev nebo ke zvyšování spotřeby chemikálií a energií (na což ovšem tyto země nemají dostatek peněz…).
- V Evropské unii věří 35 % občanů tomu, že geneticky modifikovaná zvířata jsou vždycky větší?
- Třetina občanů v EU věří, že normální rajčata neobsahují vůbec žádné geny a teprve genové inženýrství je tam vpravuje?
- 23 % občanů EU (a Rakušanů dokonce 48 %) věří, že požití GMO potraviny může ovlivnit jejich vlastní dědičnost?
- Přes internet si můžete koupit přístroj, který na tržišti rozliší GMO potravinu od "přírodní"? (Inu na lidské blbosti se přece nejlépe vydělává...)
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.