V dnešní době se mnoho lidí ohání frází: "Mám to přece v genech". Ale co v nich skutečně má a kde je hranice možností genů působit jak na naši anatomickou stavbu, tak na psychickou stránku osobnosti?
Fotogalerie (1)
Již v roce 1865 publikoval Johan Gregor Mendel své poznatky o dědičnosti rostlin. Ale ve své době zůstal nepochopen. Až pozdější pokusy jeho teorii potvrdily. Velký převrat v genetice nastal v roce 1953, kdy Watson a Crieck popsali strukturu molekuly DNA. Od tohoto zlomového okamžiku až dodnes nabírá výzkum genů na síle.
Tajemství DNA
Abychom alespoň částečně došli avizovanému problému na kloub, musíme se ponořit do víru spleti mnoha miliard atomů tvořících složité molekuly nukleové kyseliny, z nichž neznámější a prakticky nejdůležitější je dvojšroubovice molekuly deoxyribonukleové kyseliny (DNA). Ta (přesněji její úsek = gen) je základní jednotkou pro vědu zvanou genetika. Všechny molekuly DNA jsou vytvořeny z nukleotidů se čtyřmi druhy bází (adenin, guanin, cytosin, thymin), ale přesto je každá jiná; má jiné pořadí nukleotidů, jinou tzv. primární strukturu. A právě zde jsou genetické informace organismu uloženy. Že v molekule určitá data jsou, ale ještě neznamená, že musí být bezpodmínečně použita k výrobě dané bílkoviny sloužící k výstavbě buněčné tkáně. Existují takzvané aktivátory a receptory, jenž znesnadňují či znemožňují čtení genu. Proto není podmínkou, když má můj otec vousy, že je budu mít také.
Nejčastěji syntetizovanou bílkovinou jsou enzymy. Každý enzym v buňce umožňuje vykonat určitou biochemickou reakci. Soubor všech genů buňky (genom) tak určuje průběh všech jejích procesů látkové přeměny. A z látkové přeměny každého organismu vyplývají všechny jeho dědičné znaky (morfologické, funkční, popř. psychické). Základním předpokladem pro utvoření kteréhokoliv dědičného znaku organismu je tedy schopnost určité biochemické reakce v jeho buňkách. Biochemické znaky každého organismu jsou primární a všechny ostatní z nich vyplývají.
Lze na geny vyzrát?
Vše ale nelze svést pouze na enzymy a jejich reakce. Je sice pravdou, že dané vnější znaky zřejmě silou vůle nezměníme, ale lidská psychika je schopna jedné převratné vlastnosti - učit se. Španělskými vědci bylo pomocí pozitronové emisní tomografie (PET) dokázáno, že u analfabetických žen je odlišné uspořádání mozkových struktur oproti ženám, které se v raném věku naučily číst a psát. Toto je přímý důkaz, že můžeme učením (i nevědomě) ovlivňovat stavbu buněk ve svém těle. V některých oblastech je vliv dědičnosti (genů) větší než je vliv učení, v jiných je tomu právě naopak. Dědictví, které si sebou neseme, může být jak dobré, tak zlé. Jsme žárliví, sobečtí, dokážeme vraždit, zabíjet; na druhé straně ale také obětaví, soucitní, tvořiví, empatičtí… Nemáme-li zničit svou přirozenost, jenž nám byla dána dlouhou evolucí, nelze genetickými úpravami odstranit veškeré lidské neduhy. Je možné je ale dobře pochopit a podle svého pochopení se chovat.
Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
