Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 218

Vydra slaví narozeniny

Při toulkách Šumavou by si žádný ze zájemců o technické památky neměl nechat ujít prohlídku malé vodní elektrárny Vydra. Najdete ji poblíž soutoku řek Vydry a Křemelné mezi obcemi Rejštejn a Srní na Sušicku. Řeka Vydra se zde stala zdrojem energie právě před 70 lety. Spolu s hlavním informačním střediskem obnovitelných zdrojů ve východočeské vodní elektrárně Hučák patří malá vodní elektrárna Vydra k našim nejvyhledávanějším turistickým cílům.

Fotogalerie (4)
Malá vodní elektrárna Vydra

Z prehistorie projektu využití vodní energie na Vydře
Z podnětu Národní Jednoty Pošumavské se v Sušici uskutečnila 28. listopadu 1926 manifestační schůze, které se kromě místních občanů zúčastnili i zástupci poslaneckých klubů, Zemského správního výboru, jihočeských okresních správních komisí, Ústřední jednoty hospodářských družstev, Zemědělské rady, Obchodní komory v Plzni, města Plzeň, Jihočeských elektráren, Otavského a Povltavského elektrárenského Svazu. Schůzi předsedal starosta města Sušice Seitz. O záměru využití energetického potenciálu šumavských toků referoval projektant díla, vrchní stavební rada Ing. Josef Korous.

„Na Vydře, pod Antiglem, se navrhuje postavit 35 m vysokou přehradu, která vytvoří vodní nádrž s obsahem 6 mil. m3, z níž bude voda odváděna tunelem dlouhým cca 6 km k Čeňkově Pile. Tím bude získán spád cca 320 m. Na Křemelné, Pod Stodůlkami, bude přehrada 52 m vysoká s obsahem vodní nádrže téměř 10 mil. m3, z níž bude voda odváděna tunelem dlouhým 3,5 km k Čeňkově Pile. Tím bude získán spád cca 180 m. Pod soutokem Vydry a Křemelné bude postavena hydrocentrála, do níž budou oba tunely ústit. Asi 3 km nad Rejštejnem bude vyrovnávací nádrž k zadržování vody pro potřebu podniků na dolním toku Otavy. Výška přehrady bude asi 15 m a získaného 13 m spádu bude využito v druhé hydrocentrále pod přehradou. Instalovaný elektrický výkon v obou elektrárnách bude cca 20 MW, očekávaná roční výroba min. 60 mil. kWh. Celková doba výstavby nejméně 10 let. Nutnou podmínkou realizace díla je výstavba železniční trati Sušice – Kašperské Hory.“

Ředitel Jihočeských elektráren Ing. Karel Mates výstavbu díla odborně zdůvodnil rychlým rozvojem elektrizace a očekávaným zájmem o elektrickou energii. Koncem dvacátých let měla být potřeba elektřiny na jihu Čech cca 46 mil. kWh, v oblasti ZČE a tachovského svazu minimálně 27 mil. kWh.

I přes spontánní nadšení účastníků manifestační schůze však k realizaci díla na Vydře a Křemelné nedošlo. Vedle věcných problémů, jako byl výkup pozemků, omezení plavení dříví a zcela nedostatečné komunikace, to byly především vysoké finanční náklady. Odhadovaných 160 mil. Kč bylo zřejmě nad síly všech možných investorů. A tak zhruba po dalších 10 letech se začal naplňovat daleko realističtější projekt, využívající k výrobě elektrické energie hydroenergetického potenciálu Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu.

S výstavbou pomohla Plzeň
K výstavbě elektrárny došlo v druhé polovině 30. let minulého století na základě projektu Ing. Karla Koska. Po dohodě s Jihočeskými elektrárnami (lokalita se v té době nacházela na území spravovaném Jihočeskými elektrárnami) rozhodla se správní rada Západočeských elektráren (ZČE) navázat spolupráci s městem Plzeň. Ta spočívala v zajištění dodávky elektrické energie z nově budované elektrárny Vydra pro Elektrické podniky města Plzeň a městskou vodárnu. Na výstavbu elektrárny poskytlo město Plzeň půjčku 5 mil. Kč, z toho 3 mil. z prostředků Elektrických podniků, 2 mil. Kč z rozpočtu městské vodárny. Stavba elektrárny byla zahájena na jaře 1937, stavba venkovní rozvodny 60 kV v březnu 1938. V roce 1939 byla elektrárna zprovozněna jako průtočná. Provozní zkoušky elektrárny v průtočném režimu se prováděly v dubnu. Kolaudace venkovní rozvodny 60 kV byla provedena v červnu 1940, do úplného provozu byla elektrárna uvedena po dokončení akumulační nádrže v lednu 1942.

Pro potřeby budoucí elektrárny byl v délce 9,2 km – poté, co bylo skončeno plavení polenového dříví ve třicátých letech 20. století – využit původní plavební Vchynicko-Tetovský kanál. Od Mechova (Mosau) podzemním přivaděčem, podél Spáleného vrchu a poté podzemním tlakovým potrubím se voda dostávala při celkovém spádu 215 m do elektrárny, kde poháněla dvě Francisovy turbíny o výkonu 4 350 HP (3 245 kW). Stavbu provedla firma Ing. Jelínek z Plzně, strojní zařízení dodaly strojírny ČKD Blansko, elektrickou část podniky Škoda Plzeň a ČKD Praha.

Česká elektrárna v Německu
Mnichovskou dohodou ze září 1938 a následným odstoupením sudetského území se ZČE dostaly do složitých problémů. Prakticky došlo k roztržení rozvodné soustavy, když elektrárny Červený Újezd (Zbůch), Černé jezero a Vydra i s úsekem vedení 60 kV se od října 1938 ocitly na území německé říše. Zásobovací území ZČE se záborem celkem zmenšilo z původních 4 340 km2 na 3 920 km2. Šlo o okres nýrský a část okresu domažlického; podařilo se však udržet Dobřansko, které mělo být později vyměněno za okres staňkovský, zásobovaný Elektrárenským svazem severopošumavských okresů. ZČE celkově přišly o 106 km vedení 60 kV, 22 kV a 6 kV a cca 23 tisíc odběratelů. Úspěchem tehdejšího vedení bylo zachování hydroelektrárny Vydra v majetku ZČE přesto, že se nacházela hluboko v pásmu záboru přičleněného k Bavorsku. Obsluha zařízení ovšem musela být svěřena zaměstnancům německé národnosti. V roce 1939 se elektrárna stala životně důležitým zdrojem elektřiny pro celý západočeský region.

V elektrárně pracují dvě turbosoustrojí
Hydroelektrárna měla svým instalovaným výkonem 2 x 3,2 MVA zabezpečit na řadu let dodávku elektrické energie pro oblast ZČE a současně svou levnou výrobou umožnit snížení ceny za kWh. Elektrárna byla považována za jeden z pilířů zajišťujících stabilitu západočeského energetického systému. Při tehdejším maximu oblasti necelých 9 MW měl její instalovaný výkon významný podíl na pokrytí základního zatížení. V kombinaci s akumulací na Černém jezeře se jednalo o perfektní technické a provozní řešení. Postavením 60kV vedení z Vydry přes Klatovy do Zbůchu v délce 72 km měla být hydroelektrárna spojena s dalším důležitým zdrojem, tepelnou elektrárnou v Červeném Újezdu.

Dnes je voda z historického Vchynicko-Tetovského kanálu odváděna podzemním přivaděčem do akumulační nádrže o objemu 67 000 m3 u bývalé osady Sedlo. Ve strojovně jsou instalována dvě turbosoustrojí skládající se z Francisovy horizontální turbíny o výkonu 3,2 MW a třífázového generátoru.

Elektrárna Vydra je velmi zajímavou ukázkou, jak lze i v moderní době upotřebit již nevyužívaná technická díla našich předků.

Po rekonstrukci jako nová
V průběhu let 2005 a 2006 se uskutečnila modernizace obou turbín a v elektrárně byly instalovány dva nové čerpací agregáty regulace. Došlo i na převinutí generátorů obou turbogenerátorů a na instalaci nového řídicího systému elektrárny.

Od ledna 2007 se provoz vodní elektrárny změnil z průtočného na špičkový. Mimo energetické špičky dodává elektrárna elektřinu do sítě pouze tehdy, když to dostatečný přítok vody do akumulační nádrže Sedlo umožní.

V roce narozenin „moc sněhu, málo vody“
Minimální odtávání a srážky vedly v letošním roce k tomu, že výroba malých vodních elektráren ČEZ klesla oproti minulému čtvrtletí na pouhých 52 %. Samotné oslavenkyni klesla výroba ještě více než v průměru. Z loňských 9 658 MWh se propadla na 4 196 MWh. Vedoucí Vydry, Jiří Kysilka, v tom ale problém nevidí: „Sníh dolů někdy musí, a tak to hravě doženeme.“


Přímo v elektrárně Vydra můžete navštívit stálou expozici „Šumavská energie“ popisující historii i současnost využívání šumavských vodních zdrojů.

Stálá expozice obsahuje kromě jiného krajinný model území od Modravy po soutok Vydry a Křemelné, historické přístroje i modely vodních elektráren s aktivní simulací technologického procesu. Návštěvníci mohou shlédnout některou z tematicky souvisejících videokazet a prohlédnout si i blízkou národní technickou památku, malou vodní elektrárnu Čeňkova Pila z roku 1912.

Velká část expozice je zaměřena na Vchynicko-Tetovský plavební kanál. Nově zde zájemci najdou i informace o energetické Skupině ČEZ a vodních elektrárnách jejích členských společností. 

Kdy nás můžete navštívit?
V květnu jen středa a sobota, od 1. června do 30. září denně kromě pondělí. Začátky prohlídek jsou v 9.00, 11.00, 13.00 a 15.00 hodin.

V období říjen – duben jsou možné pouze prohlídky pro větší skupiny, předem objednané prostřednictvím Zákaznické linky na telefonu 840840840 nebo na telefonu 376599237.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Pomeranče bez chemikálií

Nahlédněte do továrny na pomeranče v Jihoafrické republice. Tyto lahodné plody zachránila před škodlivými moly jaderná metoda zvaná „sterilní hmyzí technika“.

Studenti pozorují radioaktivní částice přímo ve škole

Studenti Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické (SPŠSE) Dukelská v Českých Budějovicích mají nově k dispozici hned několik unikátních učebních pomůcek.

Roboti ve skladech, autonomní kamiony a umělá inteligence

Čtvrtá průmyslová revoluce přetváří svět, jak ho známe. Technologický pokrok stírá hranice mezi fyzickým a digitálním prostředím.

Zvýšení výkonu jaderné fúze

Jadernou fúzi už do jisté míry umíme. Dvě lehká jádra fúzují za vzniku těžšího. Nicméně hmotnost výsledného jádra je menší než součet hmotností ...

Robotický den 2024

V Kongresovém centru na Vyšehradě v Praze proběhne v neděli 9. června 2024  již 19. ročník Mezinárodního robotického dne. Veřejnost se může kdykoli mezi 10. až 17.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail