Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 192

Pojďme navštívit jubilanty - Obnovitelné zdroje slaví výročí

Z rodiny obnovitelných zdrojů energie dodávají v České republice nejvíce elektřiny vodní elektrárny. Mají mnoho předností – neznečišťují ovzduší, během provozu nedevastují krajinu a nevyžadují suroviny, jsou bezodpadové a vysoce bezpečné. Jejich životaschopnost dokazuje skutečnost, že mezi nimi – zejména v kategorii tzv. malých vodních elektráren do instalovaného výkonu 10 MW – najdeme „seniory“, kteří se dosud těší velmi dobrému zdraví. Někteří z nich letos slaví významná životní jubilea.

Fotogalerie (9)
Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice

Malá vodní elektrárna Želina – 100 let

Malou vodní elektrárnu Želina nechalo vybudovat pro potřebu svou a okolních obcí město Kadaň v roce 1908. S myšlenkou postavit na řece Ohři u obce Želina městskou vodní elektrárnu však kadaňští radní přišli již v roce 1902. Inspirací pro ně byl vodní mlýn pana Steinkopfa, který byl poháněn obrovským trojitým vodním kolem na spodní vodu. Ze tří projektů elektrárny byla pak 22. března 1905 vybrána varianta za 700 000 rakouských korun. Zároveň byl vypracován i plán rozvodu elektřiny jak pro samotné město, tak pro okolní obce. Elektrárna byla v provozu v letech 1908–1925. V letech 1991–1994 byla rekonstruována do původního stavu a v současné době je provozována v závislosti na průtoku vody s maximálním výkonem 300–450 kW. Od svého znovuzrození v roce 1994 až do 31. prosince 2007 dodala malá vodní elektrárna Želina do rozvodné sítě 31 913 MWh elektrické energie, což odpovídá úspoře 28 721 tun uhlí. Dvě dvojité Francisovy turbíny byly repasovány a nově instalovány na původní místo. Odborníci z Památkového ústavu, za jejichž dohledu rekonstrukce v devadesátých letech minulého století probíhala, označili malou vodní elektrárnu za pozoruhodné architektonické dílo a technicko-historickou památku. Její provoz má již třináct let na starosti pět lidí, kteří se střídají po dvanáctihodinových směnách. Jsou zároveň hráznými, jeznými a samozřejmě strojníky.

Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice – 30 let

Vodní dílo Dalešice vzniklo v souvislosti s výstavbou blízké Jaderné elektrárny Dukovany. Sypaná hráz na 66. km řeky Jihlavy je dlouhá 300 m a vysoká 100 m – je to nejvyšší hráz v Evropě. Součástí vodního díla jsou nádrž v Dalešicích s objemem 127 mil. m3 a plochou 482 hektarů, vyrovnávací nádrž Mohelno, přečerpávací elektrárna Dalešice a průtočná vodní elektrárna Mohelno. Elektrárna je vybavena 4 reverzními Francisovými turbínami o jednotkovém výkonu 120 MW. Účinnost přečerpávacího cyklu je 75 %. Nádrž Dalešice se využívá také k rekreačním účelům, chovu ryb, tlumení povodní a nadlepšování průtoku v řece v suchém období. Především ale zajišťuje technologickou vodu pro Jadernou elektrárnu Dukovany. Významná je rychlost operativního najetí soustrojí na plné zatížení v turbínovém provozu za pouhých 60 sekund.

Malá vodní elektrárna Práčov – 55 let

Vodní elektrárna Práčov v srdci Železných hor byla jednou z prvních hydroenergetických staveb u nás po skončení 2. světové války. Svou rozlehlostí zasahovala do katastrálního území šesti obcí a je druhým největším vodohospodářským dílem na řece Chrudimce. Voda je do elektrárny přiváděna z Křižanovické přehrady podzemním přivaděčem, který ústí do vodní vyrovnávací věže. Průtok řekou v daném místě se vzhledem k podmínkám během roku může měnit od 50 l/s po 35 000 l/s, při velkých povodňových stavech může být průtok i větší. Hráz vyrovnávací nádrže je na říčním kilometru 36,1. K výtoku z nádrže byla vestavěna průtočná vodní elektrárna s maximální hltností 5,0 m3/s a spády v rozmezí 3,5 až 8,0 m. Hydrocentrála disponovala jedním vertikálním soustrojím skládajícím se z Francisovy spirálové turbíny a z trojfázového alternátoru. V rámci modernizace byla v roce 2001 instalována nová vertikální Francisova turbína s výkonem 9 750 kW.

Malá vodní elektrárna Přelouč – 80 let

Malá vodní elektrárna Přelouč, uvedená do provozu v roce 1928, plní na 116. říčním kilometru řeky Labe funkci průtočné elektrárny. Elektrárna byla vybavena čtyřmi Francisovými vertikálními turbínami firmy Josef Prokop & synové – Pardubice. Dva turbogenerátory s původními turbínami jsou stále v provozu, ale dvě Francisova turbosoustrojí byla v roce 2004 nahrazena turbínami Kaplanovými o výkonu 677 kW. Elektrárna pracuje na malém spádu, menším než 4 m, a její celková maximální hltnost je 84 m3/s.

Malá vodní elektrárna Pastviny – 70 let
Pastvinská malá vodní elektrárna, uvedená do provozu v roce 1938, původně pracovala jako přečerpávací. V době své výstavby byla největší přečerpávací vodní elektrárnou a první elektrárnou v bývalém Československu, která neměla vrchní stavbu strojovny (soustrojí bylo volně pod širým nebem, šlo o elektrárnu tzv. švédského typu). Naposledy bylo soustrojí v čerpadlovém režimu 9. 3. 1964. Od té doby pracuje elektrárna v průtočném režimu. V roce 2000 proběhla modernizace a v elektrárně byla instalována středotlaká Francisova turbína s instalovaným výkonem 3 000 kW. V roce 2003 došlo k rekonstrukci elektrárny. V roce 2006 dostal třífázový generátor nové vinutí, byl instalován nový čerpací agregát regulace turbogenerátoru a nový řídicí systém.

Malá vodní elektrárna Pardubice – 30 let
Pardubická vodní elektrárna byla první elektrárnou na území tehdejší ČSSR, která byla vybavena velkým horizontálním turbosoustrojím. Byla postavena a uvedena do provozu v roce 1978. V elektrárně je instalována kolenová Kaplanova turbína s pevným rozváděcím kolem a oběžným kolem o průměru 3,6 m. Turbína zcela neobvykle používá tabulový rychlouzávěr – v případě poruchy se stroj uvede do klidu a rychlouzávěr se samočinně zavře. Celkovou rekonstrukcí a přesunutím elektročástí dovnitř budovy, úpravami rychlouzávěru, mazáním ložisek turbosoustrojí a chlazením technologie v letech 1998–2001 byla výrazně zvýšena provozní spolehlivost. Projektovaná hltnost 64 m3/s a instalovaný výkon 1 960 kW jsou však přesto nedosažitelné a průměrná účinnost turbogenerátoru nepřesahuje 65 %. Výkon elektrárny se pohybuje maximálně okolo 1 250 kW.

Malá vodní elektrárna Předměřice – 55 let

Elektrárna Předměřice je průtočná vodní elektrárna spojená s vodním dílem na říčním kilometru 274,3 řeky Labe od státní hranice. Postavena a uvedena do provozu byla v roce 1953. Nové vodní dílo, které je oproti původnímu posunuto o 145 m níže po proudu, nahradilo původní jez z roku 1917 a elektrárnu z roku 1923, která v roce 1932 podlehla povodni. Nová elektrárna má jedno průtočné vertikální turbosoustrojí s Kaplanovou turbínou a pomaluběžným generátorem, připojeným přímo bez převodu na hřídel turbíny. Turbínu dodalo ČKD Blansko, alternátor pak ČKD Praha. Instalovaný výkon této velmi spolehlivé elektrárny je 2 100 kW. Maximální hltnost turbíny je 34 m3/s a spád hladin 7,8 m. Technickým dvojčetem této elektrárny je vodní elektrárna Smiřice, stojící 7 km proti proudu řeky.

Malá vodní elektrárna Komín – 85 let

Původně průtočná vodní elektrárna Komín na 52,7. kilometru řeky Svratky slouží v současné době pod brněnskou přehradní nádrží jako vyrovnávací elektrárna pro malou vodní elektrárnu Kníničky. Původně byla – ještě před výstavbou brněnské přehrady – postavena na levém břehu na místě původního mlýna jako elektrárna průtočná. Je osazena dvěma horizontálními Kaplanovými turbínami od firmy Storek Brno (jedná se zřejmě o jednu z prvních instalací Kaplanovy turbíny) s řemenovými pohony na dva horizontální synchronní generátory BEZ Bratislava, každý o činném výkonu 106 kW. Návrhový průtok jedné turbíny je 4,7 m3/s při využitelném maximálním spádu hladin 3,2 m. Technologické zařízení turbíny je původní s modernizovaným elektrotechnickým vybavením a s dálkovým ovládáním z přehradní vodní elektrárny Kníničky. V roce 2007 prošla elektrárna rekonstrukcí, při které bylo jedno soustrojí vyměněno za nové s horizontální kolenovou Kaplanovou turbínou. Nový turbogenerátor má výkon 140 kW.

Sluneční fotovoltaická elektrárna Dukovany – 5 let
Mezi jubilanty patří i fotovoltaická elektrárna Dukovany, která sice nevyužívá energetický potenciál vody, nicméně má mezi obnovitelnými zdroji energie v České republice své pevné místo a gratulaci si určitě zaslouží.

První česká fotovoltaická elektrárna byla instalována v roce 1997 na vrchu Mravenečník v Jeseníkách. Provoz ve vysokohorských podmínkách byl problematický, proto ji ČEZ přestěhoval do střeženého areálu Jaderné elektrárny Dukovany. Elektrárna má celkový výkon 10 kW a celkovou účinnou plochu 75 m2. Zastavěná plocha zabírá 580 m2. Elektrárnu tvoří 200 fotovoltaických panelů osazených monokrystalickými křemíkovými články. Špičkový výkon při plném osvětlení je 53 W/čl., optimální napětí 17,5 V/čl. V současné době slouží v rámci informačního střediska Jaderné elektrárny Dukovany k demonstračním účelům. Ročně se zde vyrobí téměř 8 000 kWh. Elektrárna využívá svůj instalovaný výkon na necelých 10 %, roční časové využití fotovoltaické elektrárny je cca 40 %.
Všechny tyto obnovitelné zdroje můžete v rámci svých letních výletů navštívit, a to – pokud není uvedeno jinak – po dohodě na tel. číslech 492112372, 723732863.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail