Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 214

Vítr jde dopředu, navíc by mohlo mít i Rakousko

Když přejedete rakouské hranice, možná vás ohromí ohromné vrtule větrných elektráren. Člověka by mohlo napadnout, že „ekologické“ Rakousko je vzorem využívání energetického potenciálu větru. Pozor – opak je pravdou. V Rakousku mají ve větru instalovány pouhé tři procenta celkového výkonu zdrojů.

Fotogalerie (2)
Větrná elektrárna Mravenečník

Rakousko doplácí na současnou podobu zákona o obnovitelných energiích, stěžuje si šéf společnosti IG Windkraft Stefan Hantsch: „Nezbytná je jeho konstruktivní reforma tak, aby se vyrovnal mezinárodním standardům. Pak bychom mohli větrnou energetiku v Rakousku ztrojnásobit. Vyžádalo by si to investice tři miliardy eur, které by přinesly snížení emisí CO2 o tři milióny tun,“ uvádí.

Rakousko stagnuje

Rakouské větrníky dodaly loni do sítě necelé dvě miliardy kilowatthodin elektřiny, což odpovídá spotřebě 560 tisíc domácností. Na celkové produkci rakouských zdrojů se loni podílely necelými třemi procenty; dvě třetiny pocházely z vodních a třetina z tepelných elektráren, vyplývá ze statistik energetického regulačního úřadu E-control. Nejvíce větrných parků stojí v Dolních Rakousích a Burgenlandsku, na něž připadá téměř devět desetin rakouských větrníků. V sousedních Horních Rakousích jich vybudovali od roku 1994, kdy byla uvedena do provozu první rakouská větrná turbína, pouhých 23. Ze statistik Evropské asociace pro větrnou energetiku (EWEA) vyplývá, že rakouských 19,5 MW v 612 turbínách znamená při celkovém instalovaném výkonu 981,5 MW stagnaci.

Evropa přesto zůstává v oblasti využívání větrné energie i nadále s 56 535 MW větrných zdrojů světovou jedničkou. Loni do sítě dodaly 119 miliard kWh, zhruba čtyřikrát více než obě české jaderné elektrárny v Temelíně a Dukovanech dohromady. Proud začaly v roce 2007 vyrábět nové zdroje o celkovém výkonu 8 554 MW a do zahájených projektů se investovalo 13 miliard eur. Přírůstek větrných kapacit v Evropě byl loni poprvé větší než plynových (8 226 MW). Investice do nových větrných parků v Evropě dosáhly 13 miliard eur.

Vede Německo

Na prvním místě „větrného žebříčku“ zůstává s více než 22 tisíci MW Německo. Na konci loňského roku provozovalo Německo 19 460 větrných turbín o celkovém výkonu 22 247 MW. Do sítě dodaly 37 miliard kWh, což je téměř polovina roční výroby všech českých elektráren, tedy sedm procent celkové německé výroby proudu. Na první pětku spolkových zemí – Dolní Sasko, Braniborsko, Sasko, Severní Porýní-Vestfálsko a Šlesvicko-Holštýnsko připadá více než čtvrtina instalovaného výkonu, vyplývá z analýz Německého výzkumného ústavu větrné energetiky (DEWI). Do větrné energetiky se má v Německu do roku 2020 investovat 200 miliard eur, tedy více než pět biliónů korun. „Je to patnáctkrát více, než kolik se za stejnou dobu vloží do výstavby uhelných elektráren,“ poznamenal na okraj plánů 5000 německých firem šéf Spolkového sdružení pro obnovitelné zdroje (BEE) Johannes Lackmann.

Na Německo se rychle dotahuje Španělsko (15 145 MW). Česko své kapacity více než zdvojnásobilo na 116 MW. Podle scénáře EWEA bude v roce 2030 v Evropě v provozu 90 tisíc větrných turbín, z toho 75 velkokapacitních na umělých mořských ostrovech. Jejich instalovaný výkon dosáhne 300 tisíc megawattů, což je například jen o málo méně než kapacita všech současných jaderných elektráren na světě. Do sítě však dodají až čtyřikrát méně proudu, odhadem 600 miliard kilowatthodin.

Náklady na výrobu elektřiny z větru jdou dolů

Podle statistik Evropské unie snížil nynější světový boom větrné energetiky náklady na výrobu jedné kilowatthodiny z 15-20 eurocentů v 80. letech minulého století na současných 6-8 eurocentů. Přispěly k tomu například nové kompozitní materiály použité při výrobě listů pro turbíny o velkém výkonu (nad 1 MW), zdokonalení řídicích a kontrolních systémů a zejména dílčí řešení kritického problému využitelnosti větrníků při velmi slabém nebo příliš silném větru. Bruselští odborníci se přitom shodují, že větrná energetika může v některých zemích hrát velice významnou úlohu. Ve většině zejména vnitrozemských států s malým množstvím vhodných lokalit, jako je například Česká republika, si zachovají roli doplňkového zdroje; přesto i tam má výstavba větrných parků slibnou perspektivu zejména díky společenské podpoře obnovitelné energetiky.

Poprvé v historii se loni zvýšil instalovaný výkon větrných elektráren ve světě za jediný rok o více než 20 tisíc megawattů, tedy o třicet procent. Ke konci loňského roku dosáhl plných 94 tisíc MW. Největší přírůstek, 5,2 tisíce MW (+45 %), zaznamenali v USA. Až za nimi skončily s 3,5 tisíci MW Španělsko a 3,4 tisíci MW Čína.

(jlm)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Fyziklání 2024 - výsledky

Jako každý rok se i letos dne 16. 2. 2024 v Praze na letňanském výstavišti PVA EXPO Praha konala mezinárodní týmová fyzikální soutěž s názvem Fyziklání. Organizátorem již 18.

Baterie vydrží 50 let bez dobíjení

Vědci v Číně sestrojili jadernou baterii, která dokáže vyrábět energii až 50 let bez dobíjení. BV100 od společnosti Betavolt je menší než mince a obsahuje radioaktivní izotop niklu, který ...

Unikátní izraelský chladicí systém v Hodoníně

Dosavadní průtočné chlazení elektrárny Hodonín vodou z řeky mělo hlavně v létě omezenou kapacitu. Po několikaměsíčním testu přešel do ročního zkušebního provozu nový chladicí systém.

Výběr střední školy: Plno mají i učiliště

Na střední školy míří početně nejsilnější generace za poslední léta. V loňském roce se tisíce žáků nedostaly ani na „učňák“.

Nanosatelit a horkovzdušný balón pro nouzové širokopásmové připojení kdekoli

Výzkumný tým katalánské univerzity navrhuje komunikační systém umožňující záchranným službám pracovat bezpečně v obtížných situacích.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail