Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 192

Když to nepotřebuješ, tak to zahoď!

Základním hybným prvkem nakládání s odpady je jejich odstranění z dohledu. Kdo by se na to chtěl dívat, že? Nejjednodušší je zahodit odpad na místě, kde se skoro vůbec nezdržuji. Dnes už ale asi úplně každý uzná, že tato cesta není správná a že je docela hodně bezohledná. Existuje ale stoprocentně správná cesta nakládání s odpady?

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Co je vlastně odpad? Je to pevná látka, kapalina nebo plyn, který pozbyl svého původního poslání a nemá už žádné další uplatnění, respektive je to od počátku nechtěná látka, která vznikla jako vedlejší produkt při výrobě něčeho žádaného. Dobrovolně-povinně Odpady je nejlépe vůbec neprodukovat. K tomu dospěla i známá reklama v televizi. Vzniku odpadu však bohužel nikdy nezabráníme – odpadem se časem stane vlastně veškeré naše okolí. Proto je zapotřebí, aby vše kolem nás bylo maximálně recyklovatelné. Tak se budeme přírodě podobat nejvíce, ta totiž také převážně recykluje. Z této strategie vychází například i evropská směrnice pro výrobu aut. Nejnovější modely jsou již téměř úplně recyklovatelné. Zaplaťpánbůh za směrnici, protože taková výroba je samozřejmě mnohem dražší a náročnější. Třídit a recyklovat je vůbec nejlépe takzvaně dobrovolně povinně. Recyklace je dobrá, jak ale naložit s věcmi nerecyklovatelnými? Strategie jsou v podstatě dvě: „zkoncentruj a ulož“ a „nařeď a rozptyl“. Zkoncentruj a ulož Většina odpadů se dnes koncentruje na skládky. Proto je tak důležité odpady pečlivě třídit. Do třídění se nám ale moc nechce, osobní přínos na této činnosti není přímo patrný, důvod k překonání lenosti je tedy jen velmi malý a mnohým z nás chybí úplně – zodpovědnost. Skládky nechce mít na očích nikdo. Nejjednodušší by bylo, chovat se jako pejsek s kostí, zahrabat skládku někam hluboko. Pak už ji neuvidíme a všem se uleví. Tedy až na okolní přírodu. Ta může poměrně hodně trpět. A to zejména tehdy, když se na skládku dostane nepatřičný škodlivý odpad nebo když je skládka špatně navržena a zajištěna. To znamená, že tato strategie má do správnosti hodně daleko. Nařeď a rozptyl Jiná elegantní metoda „nařeď a rozptyl“ je vhodná především pro tekuté, tedy kapalné a plynné odpady. A jaké jsou důsledky? Ve zlaté éře neodsířených uhelných elektráren platila vyhláška, která podle množství a škodlivosti vypouštěného plynného odpadu stanovovala minimální výšku komínů. A tak vznikala až dvěstěmetrová monstra, která měla tu výhodu, že spad škodlivých látek nezasáhl jen blízké okolí elektrárny, ale mnohdwy doputoval i za hranice dané země. Že je něco v nepořádku, se zjistilo, až když byly Krušné hory prakticky holé a pěkně kyselé. Nicméně podobná vyhláška o výšce komínů platí nadále, jen emisní limity jsou nesrovnatelně přísnější. Modifikovaná strategie ‚nařeď a rozptyl‘ byla mimojiné aplikována i na středně radioaktivní odpad všeho druhu, který se házel v barelech na mořské dno. Existovala dokonce mezinárodní dohoda stanovující maximální počet barelů na čtvereční kilometr mořského dna. Nasledky takového počínání nejsou sice na první pohled nijak očividné, do budoucna však mohou být katastrofální. To, že se v tomto počínání nepokračuje, je zásluhou některých ekologických hnutí, což je, narozdíl od jejich slepé protijadernosti, chvalitebné. Rozptylovat odpad tedy také není to pravé. Proto recyklujme!

Jiří Křepel
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail