Krok k dokonalé kamufláži
Chobotnice, olihně, sépie a další druhy hlavonožců jsou známé svými neuvěřitelnými maskovacími schopnostmi, kdy rychle mění barvu a texturu kůže, aby s okolím.
Mnoho vědců a techniků se dnes shoduje v tom, že energetickým zdrojem budoucnosti bude vodík.
Při jeho spalování vzniká pouhá voda, žádný oxid uhličitý ani jiné škodliviny. Jak budeme vodík získávat? Zatím jsou ve velkém perspektivní dvě metody: získání vodíku tepelným rozkladem uhlovodíků (rozuměj uhlovodíková paliva, která se dnes přímo používají v autech a jiných motorech), nebo elektrolýza (rozuměj použití velkého množství elektřiny, která se musí získat jinak). Existují již auta, která přímo za jízdy mění benzín na vodík a ten pak spalují – ovšem pak se nabízí otázka, jestli tedy není lepší auto přímo na benzin. Elektrolýza je ekologicky naprosto čistá, elektrolytická výroba vodíku může vedle přečerpávacích vodních elektráren sloužit vlastně jako metoda „skladování“ jinak neskladovatelné elektřiny.
Počítejme: kdybychom chtěli převést na vodíkové motory všechna auta, která jezdí v České republice (a těch je podle statistik denně na našich silnicích asi jeden milion), pak při průměrném výkonu jednoho auta cca 50 kW budeme potřebovat 50 000 MW nových elektrárenských kapacit. To je nejméně 25 nových Temelínů nebo 50 velikých uhelných elektráren jen pro pohon našich přibližovadel…
Chobotnice, olihně, sépie a další druhy hlavonožců jsou známé svými neuvěřitelnými maskovacími schopnostmi, kdy rychle mění barvu a texturu kůže, aby s okolím.
Lawsonovo kritérium je Ohmův zákon pro termojadernou fúzi. Aby uvolněné energie bylo více než vstupní, musí být součin hustoty plazmatu a doby udržení jeho energie větší než ...
Nespavost a úzkost přicházejí ruku v ruce s oslabeným imunitním systémem – nová studie začíná odhalovat proč. Příčinou, proč mívají lidé s úzkostí ...
Desítky technologických inovací od studentů středních škol, které se sešly v posledním ročníku soutěžního programu Samsung Solve for Tomorrow, poukázaly na témata, ...
Téměř 15 let poté, co se Německo rozhodlo odstavit své jaderné elektrárny politickým rozhodnutím, se německá asociace jaderného průmyslu (KernD) stala plnohodnotným členem organizace Nucleareurope se sídlem v Bruselu.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.