Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 192

Vodík – palivo budoucnosti

Mnoho vědců a techniků se dnes shoduje v tom, že energetickým zdrojem budoucnosti bude vodík.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Při jeho spalování vzniká pouhá voda, žádný oxid uhličitý ani jiné škodliviny. Jak budeme vodík získávat? Zatím jsou ve velkém perspektivní dvě metody: získání vodíku tepelným rozkladem uhlovodíků (rozuměj uhlovodíková paliva, která se dnes přímo používají v autech a jiných motorech), nebo elektrolýza (rozuměj použití velkého množství elektřiny, která se musí získat jinak). Existují již auta, která přímo za jízdy mění benzín na vodík a ten pak spalují – ovšem pak se nabízí otázka, jestli tedy není lepší auto přímo na benzin. Elektrolýza je ekologicky naprosto čistá, elektrolytická výroba vodíku může vedle přečerpávacích vodních elektráren sloužit vlastně jako metoda „skladování“ jinak neskladovatelné elektřiny.
Počítejme: kdybychom chtěli převést na vodíkové motory všechna auta, která jezdí v České republice (a těch je podle statistik denně na našich silnicích asi jeden milion), pak při průměrném výkonu jednoho auta cca 50 kW budeme potřebovat 50 000 MW nových elektrárenských kapacit. To je nejméně 25 nových Temelínů nebo 50 velikých uhelných elektráren jen pro pohon našich přibližovadel…

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Seminář Chemie na ČVUT – výuka i špičková věda

Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail