Den kamen
Den kamen proběhne v České republice již 7. listopadu. Jedná se o historicky první ročník celorepublikové akce, která představí nejen zručnost kamnářů, ale i moderní trendy ve vytápění.
Mnoho vědců a techniků se dnes shoduje v tom, že energetickým zdrojem budoucnosti bude vodík.
Při jeho spalování vzniká pouhá voda, žádný oxid uhličitý ani jiné škodliviny. Jak budeme vodík získávat? Zatím jsou ve velkém perspektivní dvě metody: získání vodíku tepelným rozkladem uhlovodíků (rozuměj uhlovodíková paliva, která se dnes přímo používají v autech a jiných motorech), nebo elektrolýza (rozuměj použití velkého množství elektřiny, která se musí získat jinak). Existují již auta, která přímo za jízdy mění benzín na vodík a ten pak spalují – ovšem pak se nabízí otázka, jestli tedy není lepší auto přímo na benzin. Elektrolýza je ekologicky naprosto čistá, elektrolytická výroba vodíku může vedle přečerpávacích vodních elektráren sloužit vlastně jako metoda „skladování“ jinak neskladovatelné elektřiny.
Počítejme: kdybychom chtěli převést na vodíkové motory všechna auta, která jezdí v České republice (a těch je podle statistik denně na našich silnicích asi jeden milion), pak při průměrném výkonu jednoho auta cca 50 kW budeme potřebovat 50 000 MW nových elektrárenských kapacit. To je nejméně 25 nových Temelínů nebo 50 velikých uhelných elektráren jen pro pohon našich přibližovadel…
Den kamen proběhne v České republice již 7. listopadu. Jedná se o historicky první ročník celorepublikové akce, která představí nejen zručnost kamnářů, ale i moderní trendy ve vytápění.
Použité jaderné palivo (nesprávně někdy označované za jaderný odpad) by se mohlo využít k výrobě vzácného izotopu nezbytného pro jadernou fúzi.
Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností.
Dominantním faktorem obezity v bohatších společnostech není snížená fyzická aktivita, ale zvýšený příjem kalorií. Potvrdila to data z databáze výživy MAAE.
Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.