Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 228

Soví technologie neslyšného letu

Lidé někdy kritizují větrné elektrárny z důvodu hluku vydávaného jejich vrtulemi. Šlo by tuto nepříjemnou vlastnost větných elektráren odstranit? Ano, můžeme se inspirovat u sov! Větrné turbíny sice neposkytují mnoho elektřiny, ale zato jde o elektřinu bezemisní. Cílem výzkumu je na jedné straně zvýšit jejich účinnost a na druhé snížit hluk, který vydávají. Nigel Peake z University of Cambridge a jeho kolegové se pustili do studia sov, jejichž křídla poskytují neslyšný let. Jak to sovy dělají?

Fotogalerie (1)
Soví technologie neslyšného letu poslouží k vývoji bezhlučných větrných elektráren (zdroj Shutterstock)

Rovnoměrně rozmístěná brka po celé šířce křídla rozbíjejí zvukové vlny při letu a brání tak ve vytváření hluku. Zároveň polštář heboučkého peří snižuje tlak vzduchu na povrchu křídel, což poskytuje tlumicí efekt. „Tyto funkce u sov jsou naprosto jedinečné,“ říká Peake.

Imitace sovího křídla

Pracovníci výzkumného týmu vytvořili pro testování vlastní křídlo – na letecké křídlo připevnili lamely imitující brka. Lamely na povrchu křídla narušily povrchový tlak a utlumily produkované zvukové vlny. Když vědci testovali křídla v aerodynamickém tunelu, zjistili, že redukce šumu je nejlepší, pokud jsou lamely u sebe cca ve vzdálenosti 1 mm. Nejpovedenější maketa snížila ve srovnání s „neopeřeným“ křídlem hluk desetkrát.

Protože lopatky větrných elektráren mají na průřezu tvar leteckého křídla, jejich osazení umělými brky by pomohlo snížit hluk a elektrárna by mohla generovat více elektřiny. Větrné elektrárny se někdy z důvodu minimalizace hluku uměle brzdí. Se „soví“ technologií by se mohly otáčet rychleji, což by efektivitu výroby elektřiny zvýšilo. Lamely na vrtuli sice způsobují větší odpor, ale případné energetické ztráty by vynahradilo rychlejší otáčení. Vědci nyní tuto myšlenku testují ve spolupráci s výrobci větrných elektráren.

Nejen větrné rotory, ale i letadla a ponorky

Hluk pohybu křídla způsobuje hlavně turbulentní proudění vzduchu. Náběžné hrany hlavních sovích per jsou zoubkované – to rozkládá vzdušné víry do menších proudů, které jsou méně hlučné.

Sovy mají podél zadní hrany křídla pružné a porézní peří, které pravděpodobně také tlumí hluk proudícího vzduchu. Na zadní hraně křídla vzniká většina hluku i u letadel. Modely naznačují, že pružné a porézní zadní hrany křídel letadla (vytvořené např. z mylaru) by mohly snížit hluk křídla letadla až desetinásobně. Drobné háčky na peříčkách zajišťují propojení s ostatními pery, což funguje jako měkký nárazník mezi drsným povrchem křídla a obtékajícím vzduchem. Výzkumné pracoviště úřadu pro námořní výzkum (Office of Naval Fesearch) se chystá vyzkoušet podobný princip na trupu ponorek.

(Podle http://www.newscientist.com/article/dn27718-wind-turbines-with-owl-wings-could-silently-make-extra-energy.html?utm_source=NSNS&utm_medium=SOC&utm_campaign=hoot&cmpid=SOC[NSNS]2015-GLOBAL-hoot#.VYEaqvntlBc a http://www.popularmechanics.com/technology/infrastructure/a10049/owl-wings-hold-the-secrets-for-noise-canceling-tech-16462834/ )

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Teplo z elektrárny Mělník proudí do Prahy už 30 let

Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail