Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 192

Soví technologie neslyšného letu

Lidé někdy kritizují větrné elektrárny z důvodu hluku vydávaného jejich vrtulemi. Šlo by tuto nepříjemnou vlastnost větných elektráren odstranit? Ano, můžeme se inspirovat u sov! Větrné turbíny sice neposkytují mnoho elektřiny, ale zato jde o elektřinu bezemisní. Cílem výzkumu je na jedné straně zvýšit jejich účinnost a na druhé snížit hluk, který vydávají. Nigel Peake z University of Cambridge a jeho kolegové se pustili do studia sov, jejichž křídla poskytují neslyšný let. Jak to sovy dělají?

Fotogalerie (1)
Soví technologie neslyšného letu poslouží k vývoji bezhlučných větrných elektráren (zdroj Shutterstock)

Rovnoměrně rozmístěná brka po celé šířce křídla rozbíjejí zvukové vlny při letu a brání tak ve vytváření hluku. Zároveň polštář heboučkého peří snižuje tlak vzduchu na povrchu křídel, což poskytuje tlumicí efekt. „Tyto funkce u sov jsou naprosto jedinečné,“ říká Peake.

Imitace sovího křídla

Pracovníci výzkumného týmu vytvořili pro testování vlastní křídlo – na letecké křídlo připevnili lamely imitující brka. Lamely na povrchu křídla narušily povrchový tlak a utlumily produkované zvukové vlny. Když vědci testovali křídla v aerodynamickém tunelu, zjistili, že redukce šumu je nejlepší, pokud jsou lamely u sebe cca ve vzdálenosti 1 mm. Nejpovedenější maketa snížila ve srovnání s „neopeřeným“ křídlem hluk desetkrát.

Protože lopatky větrných elektráren mají na průřezu tvar leteckého křídla, jejich osazení umělými brky by pomohlo snížit hluk a elektrárna by mohla generovat více elektřiny. Větrné elektrárny se někdy z důvodu minimalizace hluku uměle brzdí. Se „soví“ technologií by se mohly otáčet rychleji, což by efektivitu výroby elektřiny zvýšilo. Lamely na vrtuli sice způsobují větší odpor, ale případné energetické ztráty by vynahradilo rychlejší otáčení. Vědci nyní tuto myšlenku testují ve spolupráci s výrobci větrných elektráren.

Nejen větrné rotory, ale i letadla a ponorky

Hluk pohybu křídla způsobuje hlavně turbulentní proudění vzduchu. Náběžné hrany hlavních sovích per jsou zoubkované – to rozkládá vzdušné víry do menších proudů, které jsou méně hlučné.

Sovy mají podél zadní hrany křídla pružné a porézní peří, které pravděpodobně také tlumí hluk proudícího vzduchu. Na zadní hraně křídla vzniká většina hluku i u letadel. Modely naznačují, že pružné a porézní zadní hrany křídel letadla (vytvořené např. z mylaru) by mohly snížit hluk křídla letadla až desetinásobně. Drobné háčky na peříčkách zajišťují propojení s ostatními pery, což funguje jako měkký nárazník mezi drsným povrchem křídla a obtékajícím vzduchem. Výzkumné pracoviště úřadu pro námořní výzkum (Office of Naval Fesearch) se chystá vyzkoušet podobný princip na trupu ponorek.

(Podle http://www.newscientist.com/article/dn27718-wind-turbines-with-owl-wings-could-silently-make-extra-energy.html?utm_source=NSNS&utm_medium=SOC&utm_campaign=hoot&cmpid=SOC[NSNS]2015-GLOBAL-hoot#.VYEaqvntlBc a http://www.popularmechanics.com/technology/infrastructure/a10049/owl-wings-hold-the-secrets-for-noise-canceling-tech-16462834/ )

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail