Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 232

Vírová turbína na Želině

Po úspěšných komplexních zkouškách odstartovala 1. července 2016 provoz dvojice tzv. vírových turbín v areálu malé vodní elektrárny Želina u Kadaně. Vynález fungující s účinností až 85 %, který vznikl na základě spolupráce VUT Brno a Výzkumu a vývoje energetické firmy ČEZ, umí využít energie vody i na malých spádech, kde by jiné turbíny nestačily. Měl by být novým impulsem pro rozvoj malých vodních elektráren v ČR. O vynálezu a principu vírové turbíny jsme psali v Třípólu zde: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/986-virova-turbina

Fotogalerie (7)
Ilustrační foto

Tam kde by klasické turbíny z důvodu malých spádů vody přišly o sílu, může pomoci unikátní novinka. Nová násosková vírová turbína je završením několikaletého společného projektu Výzkumu a vývoje ČEZ a Odboru fluidního inženýrství V. Kaplana VUT Fakulty strojního inženýrství Brno.

„V podmínkách České republiky, kde jsou ekonomicky efektivní lokality pro velká vodní díla už vyčerpané nebo z různých příčin nereálné, jsme se zaměřili na využití potenciálu nízkoprůtokových a nízkospádových lokalit. Do projektu Vývoj vícestupňové vírové turbíny investovala energetická společnost ČEZ téměř 3 miliony korun,“ říká Aleš Laciok, manažer projektů výzkum a vývoj ČEZ.

Revoluční řešení

Ve vírové turbíně vstupuje voda do oběžného kola ve směru osy rotace, zatímco ven vystupuje voda rotující. Jde tedy o opačný princip než např. u turbíny Kaplanovy, kde se rozvaděčem naopak voda roztočí před vstupem do turbíny. Vírová turbína proto funguje bez spirály a rozváděcího kola. Protože je navíc schopna pracovat s vyššími otáčkami, není nezbytné instalovat převodovku. Celkově je vírová turbína konstrukčně jednodušší a tedy finančně méně nákladná. Předurčuje jí to k širokému nasazení v české hydroenergetice budoucnosti!

V Kaplanových stopách

„Vírová turbína najde uplatnění v lokalitách se spádem od jednoho do pěti metrů a s průtokem již od 0,2 m3/s.Využití proto předpokládáme na jezech, starých náhonech a vodních elektrárnách určených k rekonstrukci, při projektech využití odpadní vody z tepelných elektráren nebo jiných vhodných provozů a podobně,“ vypočítává otevírající se možnosti prof. František Pochylý z VUT Brno, jehož tým pracuje na vývoji novinky už od roku 2000. Za tento objev mu byly uděleny Cena města Brna za technický pokrok, Cena ministryně školství, mládeže a tělovýchovy za výzkum, Cena inženýrské akademie ČR a cena Česká hlava v kategorii ministra životního prostředí. Vírová turbína vznikla v Brně na stejném místě jako v letech 1910 až 1912 turbína Kaplanova.

Dvě nové turbíny na Želině

Premiérově komerčně byla dvojice nových vírových turbín instalována na malé vodní elektrárně Želina, která už od roku 1908 mění energii řeky Ohře v ekologickou elektřinu. Ke dvojici více než 100 let starých Francisových turbín, každé o výkonu 294 kW, se letos přidalo duo turbín pro energetiku 21. století. Celkový instalovaný výkon obou vírových turbín činí 29 kW. Je zde tedy možné vyrobit ze stejného množství protékající vody dalších zhruba 200 MWh za rok, a pokrýt tak spotřebu téměř stovky dalších domácností v severních Čechách.

V ČR dosud existovaly jen dvě prototypové instalace vírových turbín – na MVE Krásněves na Vysočině a na MVE Podhradí ve Slezsku na řece Moravici.

Hlavní technické parametry

Typ turbíny

Vírová násosková

Účinnost zpracování hydropotenciálu

až 85 %

Instalovaný výkon

2 x 14,5 kW

Spád

1,9 - 2,4 m

Kapacita celkového průtoku oběma turbínami

2 m3/s

Více informací o elektrárně Želina najdete nahttp://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/zelina.html

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

O naší zoufalé potřebě zachovat náš nejcennější zdroj

Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...

Lepidlo z použitého kuchyňského oleje

Chemici vzali použitý kuchyňský olej a vytvořili udržitelné, superpevné lepidlo, které je dostatečně silné na to, aby uneslo desítky kilogramů.

Jantar Mantar

Jantar Mantar je název unikátní kolekce devatenácti astronomických instrumentů postavených králem Sawai Jai Singhem II., zakladatelem indického města Džajpuru v Radžastánu.

Dlouhověkost je fajn, ale jen když jsme zdraví

Pankaj Kapahi, vědec indického původu, strávil více než 30 let studiem lidského stárnutí a zkoumáním, jak můžeme žít zdravěji a déle.

Mohla by si planeta skutečně vyvinout vědomí?

Myšlenka, že Země může fungovat jako jediný, samoregulující se živý organismus, existuje již desítky let a objevila se v 70. letech 20. století jako hypotéza Gaia.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail