Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 229

Vírová turbína na Želině

Po úspěšných komplexních zkouškách odstartovala 1. července 2016 provoz dvojice tzv. vírových turbín v areálu malé vodní elektrárny Želina u Kadaně. Vynález fungující s účinností až 85 %, který vznikl na základě spolupráce VUT Brno a Výzkumu a vývoje energetické firmy ČEZ, umí využít energie vody i na malých spádech, kde by jiné turbíny nestačily. Měl by být novým impulsem pro rozvoj malých vodních elektráren v ČR. O vynálezu a principu vírové turbíny jsme psali v Třípólu zde: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/986-virova-turbina

Fotogalerie (7)
Ilustrační foto

Tam kde by klasické turbíny z důvodu malých spádů vody přišly o sílu, může pomoci unikátní novinka. Nová násosková vírová turbína je završením několikaletého společného projektu Výzkumu a vývoje ČEZ a Odboru fluidního inženýrství V. Kaplana VUT Fakulty strojního inženýrství Brno.

„V podmínkách České republiky, kde jsou ekonomicky efektivní lokality pro velká vodní díla už vyčerpané nebo z různých příčin nereálné, jsme se zaměřili na využití potenciálu nízkoprůtokových a nízkospádových lokalit. Do projektu Vývoj vícestupňové vírové turbíny investovala energetická společnost ČEZ téměř 3 miliony korun,“ říká Aleš Laciok, manažer projektů výzkum a vývoj ČEZ.

Revoluční řešení

Ve vírové turbíně vstupuje voda do oběžného kola ve směru osy rotace, zatímco ven vystupuje voda rotující. Jde tedy o opačný princip než např. u turbíny Kaplanovy, kde se rozvaděčem naopak voda roztočí před vstupem do turbíny. Vírová turbína proto funguje bez spirály a rozváděcího kola. Protože je navíc schopna pracovat s vyššími otáčkami, není nezbytné instalovat převodovku. Celkově je vírová turbína konstrukčně jednodušší a tedy finančně méně nákladná. Předurčuje jí to k širokému nasazení v české hydroenergetice budoucnosti!

V Kaplanových stopách

„Vírová turbína najde uplatnění v lokalitách se spádem od jednoho do pěti metrů a s průtokem již od 0,2 m3/s.Využití proto předpokládáme na jezech, starých náhonech a vodních elektrárnách určených k rekonstrukci, při projektech využití odpadní vody z tepelných elektráren nebo jiných vhodných provozů a podobně,“ vypočítává otevírající se možnosti prof. František Pochylý z VUT Brno, jehož tým pracuje na vývoji novinky už od roku 2000. Za tento objev mu byly uděleny Cena města Brna za technický pokrok, Cena ministryně školství, mládeže a tělovýchovy za výzkum, Cena inženýrské akademie ČR a cena Česká hlava v kategorii ministra životního prostředí. Vírová turbína vznikla v Brně na stejném místě jako v letech 1910 až 1912 turbína Kaplanova.

Dvě nové turbíny na Želině

Premiérově komerčně byla dvojice nových vírových turbín instalována na malé vodní elektrárně Želina, která už od roku 1908 mění energii řeky Ohře v ekologickou elektřinu. Ke dvojici více než 100 let starých Francisových turbín, každé o výkonu 294 kW, se letos přidalo duo turbín pro energetiku 21. století. Celkový instalovaný výkon obou vírových turbín činí 29 kW. Je zde tedy možné vyrobit ze stejného množství protékající vody dalších zhruba 200 MWh za rok, a pokrýt tak spotřebu téměř stovky dalších domácností v severních Čechách.

V ČR dosud existovaly jen dvě prototypové instalace vírových turbín – na MVE Krásněves na Vysočině a na MVE Podhradí ve Slezsku na řece Moravici.

Hlavní technické parametry

Typ turbíny

Vírová násosková

Účinnost zpracování hydropotenciálu

až 85 %

Instalovaný výkon

2 x 14,5 kW

Spád

1,9 - 2,4 m

Kapacita celkového průtoku oběma turbínami

2 m3/s

Více informací o elektrárně Želina najdete nahttp://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/zelina.html

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Zvaž vědu!

„Zvaž vědu!“ je projekt, který se zaměřuje na popularizaci přírodních a technických věd a na podporu aktivních středoškoláků. Jeho cílem je motivovat mladé lidi k zájmu ...

Odstoupení od změny času

Zrušení letního času by mohlo v USA zabránit více než 300 000 případům mrtvice ročně. Posunutí času o hodinu dopředu v březnu a posunutí zpět na podzim narušuje dvakrát ročně cirkadiánní rytmus.

Krok k dokonalé kamufláži

Chobotnice, olihně, sépie a další druhy hlavonožců jsou známé svými neuvěřitelnými maskovacími schopnostmi, kdy rychle mění barvu a texturu kůže, aby s okolím.

WHAM, magnetická zrcadla

Lawsonovo kritérium je Ohmův zákon pro termojadernou fúzi. Aby uvolněné energie bylo více než vstupní, musí být součin hustoty plazmatu a doby udržení jeho energie větší než ...

Nespavost a imunitní systém

Nespavost a úzkost přicházejí ruku v ruce s oslabeným imunitním systémem – nová studie začíná odhalovat proč. Příčinou, proč mívají lidé s úzkostí ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail