Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 189

Indický vodní megaprojekt

Indie zahajuje obrovský inženýrský projekt vzájemného propojení řek takovým způsobem, aby byla voda ze zaplavovaných oblastí odvedena do oblastí, které trpí suchem. Má být vytvořena vodní síť v délce 12 500 km, což je přibližně součet dvou nejdelších toků světa, Nilu a Amazonky. Čtrnáct řek ze severní části Indie bude propojeno se šestnácti řekami v západní, centrální a jižní části země pomocí třiceti obrovských kanálů a výstavby 3 000 přehrad. Náklady se udávají na 168 miliard dolarů. Díky tomuto projektu se má získat 35 milionů hektarů nové zemědělské půdy a také 34 000 MW energetického výkonu vodních elektráren. Projekt podpořil indický premiér Narendr Modi, vodohospodářský úřad vypracoval podrobné plány prvních propojení a na některých místech se již pracuje.

 

Fotogalerie (1)
Zde všude budou vznikat vodní kanály pro dopravu a zavlažování a přehrady s elektrárnami (kresba MD)

Jako u každého takového obrovského projektu, i zde jsou hlasy proti: proti se staví například geologové, kteří poukazují na zvýšené riziko výskytu zemětřesení v oblastech nově zaplavených vodou. Rovněž bude nutno přemístit stovky tisíc obyvatel. Přes tyto i další námitky je vláda rozhodnuta projekt i nadále prosazovat, aby poskytla vodu indickým státům, které ji nutně potřebují, a ulehčila oblastem, které naopak trpí záplavami. Projekt propojení řek má tři části: propojení himálájských řek (14 staveb), propojení toků v jižní části poloostrova (16 staveb) a část, na které se již od roku 2005 pracuje - propojení vnitrostátních řek (37 staveb).

Přínosy projektu

Průměrný roční úhrn dešťových srážek je v Indii 4 000 miliard kubických metrů, většina však spadne během 4 měsíců (červenec až září) na severu a východě země. Srážky jsou velmi nerovnoměrné i v různých letech. Rostoucí počet obyvatel, rostoucí industrializace, klimatické výkyvy, to vše zhoršuje bezpečnost zásobování vodou celé Indie. Logicky se nabízí zachytit monzunové přívaly vody v nádržích a pak je distribuovat do míst, která mají vody nedostatek. Dalším přínosem bude zlepšení dopravní infrastruktury (kanály budou splavné), zlepšení podmínek pro zemědělství (zavlažování) a rybářství a výroba elektřiny, kterou rostoucí Indie nutně potřebuje. Dnes je asi 50 % zavlažované půdy napájeno z 20 milionů studní, masivně se tedy používá podzemní voda, které tak na indickém poloostrově ubývá. Pokud ji nenahradí povrchová voda, bude situace kritiká.

Historie

Již za britské koloniální éry navrhoval inženýr Arthur Cotton propojení hlavních indických řek kvůli zlepšení obchodních cest pro zboží z jižní Asie a pro zlepšení zásobování vodou suchých oblastí. V 70. letech pak ministr zavlažování Rao navrhoval Národní vodní síť. Údolí Gangy a Brahmaputry měly přebytek vody a způsobovaly časté záplavy, střední a jižní Indie zase trpěla suchem. V jeho době již první projekty vznikly a měly úspěch. V 80. letech vznikly všelijaké expertní výbory a vyprodukovaly stohy projektů. Po přelomu tisíciletí se kromě politických problémů přidaly i potíže s různými aktivisty. Příroda však nedbá ideologie aktivistů, ale důrazně ukazuje svou sílu - záplavy, sucha, neúroda, nedostatek pitné vody, zvětšující se rozdíly v jednotlivých regionech. Populace Indie se zvyšuje o 10 až 15 milionů každý rok. Je potřeba zavlažovat 140 milionů hektarů půdy, aby obyvatelstvo uživila. V zájmu obyvatel je pokusit se vodní zdroje rozumě řídit. A projekt vodního propojení mezi regiony může být řešením.

Himalajská část

Bude se skládat ze série vodních reservoárů na řekách Ganga a Brahmaputra a jejich hlavních přítocích v Indii a Nepálu. Propojovací kanály budou odvádět přebytky vody z východu na západ. Voda bude sloužit k zavlažení 22 milionů hektarů další půdy, v přehradách budou elektrárny o instalovaném výkonu 30 milionů kW. Systém bude účinnou ochranu proti povodním v oblasti Ganga - Brahmaputra a bude z něj mít užitek nejen Indie, ale i sousední Nepál a Bangladéš, s nimiž už jsou zavřené smlouvy. Přebytek vody ze systému bude dále sloužit k vyplachování bahna z přístavu v Kalkatě.

Jižní část

Bude se skládat ze čtyř projektů: Propojení řek  Mahanadi-Godavari-Krishna-Palar-Pennar-Kaveri, propojení řek západně a severně od Mumbaje a jižně od Tapi, propojení řek Ken a Chambal a odklonění části vody ze západních řek. Zajistí se zavlažování pro 25 milionů hektarů, bude se vyrábět elektřina a zlepší se místní doprava. Zajistí se pitná voda pro Mumbai. Hlavní část projektu pošle vodu z východní části Indie na západ a suchý jih.

Vnitrostátní propojení

Tato část projektu byla odstartována už v r. 2005 vypracováním studií proveditelnosti. Jednotlivé státy Indie si samy řekly, co by potřebovaly.

Životní prostředí a lidé

Velké řeky přinášejí do moře obrovská mnoství solí. Pokud jim postavíme do cesty přehrady a nádrže, došlo by v horkém klimatu Indie k jejich brzkému zasolení. Slanou vodu lze použít na zavlažování jen s velkými potížemi, většina rostlin ji nesnáší. Projekt proto musí počítat s dostatečným odvodem slaných vod do moře. Řeky s postupem času mění svůj tok, musí se proto počítat s tím, že třeba za sto let budou některá propojení nefunkčí. Těžko se odhaduje, jaké skutečné množství vody propojeními poteče, a zda se nezmění přírodní cykly záplav a sucha. Kvůli zatopení oblastí některými vodními díly se budou muset stěhovat lidé. Sociologové studují budoucí migrační vlny. Na druhou stranu vodní rezervoáry se stanou příležitostí k obživě rybařením. I to má ale háček - propojení různých řek ovlivní ekosystémy - fauna a flora z jedné se bude stěhovat do jiné řeky - a to může způsobit nepředvídané následky. Biodiverzita může být ovlivněna jak pozitivně, tak i negativně.

Za dalších 40 let přibyde v Indii na 300 milionů lidí, tedy jakoby celé Spojené státy americké. To samozřejmě vyžaduje zdroje potravy a efektivnější zemědělství. Vylepšená zavlažovací síť může významně pomoci.

16. září 2015 bylo dokončeno první propojení mezi řekami Krishna a Godavari.

Zdroje: New Scientist, 2016, č. 3102, s. 12

http://nwda.gov.in/content/

Mapa Indie s vyznačenými propojeními vodních cest vznikla z těchto zdrojů:

National Water Development Agency, Government of India http://www.nwda.gov.in/

Himalayan Component data: http://www.nwda.gov.in/writereaddata/linkimages/2079852609.JPG

Peninsular Component data: http://www.nwda.gov.in/writereaddata/linkimages/4771054686.JPG

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Týden bez elektřiny z uhlí ve Spojeném království

V týdnu od 2. do 8. května 2019 bylo Spojené království zásobováno elektřinou, aniž by byl spálen jediný kilogram uhlí. Mohou být Britové nadšeni? Zatímco jedni to vítali jako známku toho, že se země stává zelenou, celkový obraz je méně povzbuzující.

Pozor na veřejné Wi-Fi sítě!

Práce v kavárnách a restauracích, surfování na internetu na veřejných místech nejen v Česku, ale i v zahraničí se stalo součástí našeho každodenního života. Málo lidí si ale uvědomuje, že se vystavuje velkému nebezpečí.

Periodická tabulka prvků slaví letos 150 let

Všestranný antický idealistický filozof a myslitel Aristoteles ze Stageiry (asi 384-322 př. n. l.) učil svoje žáky, že existují čtyři základní živly: vzduch, země, oheň a voda. Ty reagují spolu navzájem a vytvářejí tak další elementy.

Čtyři tipy pro studenty, jak nalézt a rozjet ideální kariéru

Začátek profesního života je pro mnoho absolventů složitý. Často si nejsou jisti, zda studují tu pravou školu, a mnoho z nich ani po ukončení studií netuší, čím chtějí být. Nakonec i ti s jasnými vizemi obvykle tápou, jak své ambice konkrétně realizovat v praxi.

Cesta elektřiny od výroby až k zákazníkovi

Českou republiku křižuje téměř čtvrt milionu kilometrů elektrického vedení – celou Zeměkouli by obmotalo kolem rovníku šestkrát. Přestože elektřinu denně využíváme, málokdy přemýšlíme nad tím, odkud a jak k nám přišla.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail