Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Mikroelektrárna Wave není větší než běžný kotel a umí dodávat teplo a elektřinu jen za pomoci biomasy. Jde o první zařízení svého druhu na světě. Čeští vynálezci navíc nyní dokázali zvýšit výkon přístroje a automatizovat řadu funkcí. Letos plánují 4 pilotní projekty, při kterých mikroelektrárnu nasadí do běžného provozu. Prohlédnout si ji můžete přijít 21. března 2018 od 13.00 do Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Buštěhradě u Kladna (UCEEB).
Nová verze elektrárny má tepelný výkon 120 kW a řadu automatizovaných funkcí, jako jsou například samočisticí mechanismy. Pro uživatele to znamená, že elektrárna je prakticky bezúdržbová – podobně jako plynový kotel. Zařízení je navíc možné ovládat i na dálku pomocí smartphonu. Každý rok je potřeba zajistit pouze odbornou revizi.
Zájem o vynález z Čech
Mikroelektrárna využívá jako palivo dřevní štěpku. Do zásobníku kotle se jí vejdou až 2 m3, což zajistí její provoz přibližně na půl dne v závislosti na požadovaném výkonu. Ideální uplatnění by mikroelektrárna s výkonem 120 kW mohla najít ve větších penzionech, kulturních domech, úřadech nebo wellness studiích. Nezávislost na distribuční síti jí navíc dovoluje fungovat i v odlehlých částech země. Zařízení zaujalo jak v ČR, tak i za hranicemi.
„První náznaky zájmu jsme zaznamenali například ze Sibiře, Aljašky nebo Finska. Jde o místa, kde není nouze o štěpku a elektřina je tam drahá. Na Aljašce jsou navíc lokality, kde se často využívají elektrocentrály spotřebovávající benzín. Ten je ale obtížné na tamní samoty distribuovat. Mikroelektrárna tento problém nemá, bude fungovat kdekoli,“ doplňuje Jakub Maščuch z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze (UCEEB).
Pilotní zařízení letos, na trh do tří let
V tuto chvíli jedná vývojový tým Jakuba Maščucha s Pražskou vodohospodářskou společností o možnosti testování prvního zařízení s výkonem 50 kW v ostrém provozu. Jde o součást projektu Technologický transfer pro chytrou Prahu financovaného z Operačního programu Praha – pól růstu ČR. Na trh by se podle nejoptimističtějších vizí mohla elektrárna dostat během tří let.
Nápad na zařízení ocenila před třemi lety společnost E.ON V rámci soutěže E.ON Energy Globe, jejíž 10. ročník v současné chvíli probíhá, podpořila vývoj mikroelektrárny částkou 300 000 korun a pomohla k větší medializaci projektu. Projekty, které pomáhají šetřit energii a životní prostředí soutěž ocení i letos. Přihlášky je možné posílat do 31. března 2018.
Od myšlenky k realizaci
Prvotní myšlenka na mikroelektrárnu se stala základem disertační práce Jakuba Maščucha už v roce 2008. Jeho cílem bylo vytvořit prostorově nenáročné zařízení, které bude produkovat teplo a elektřinu, bude fungovat dlouhodobě a bez závislosti na dalších energetických zdrojích. K velkému posunu došlo o pět let později, kdy ČVUT v Praze otevřelo UCEEB. Pod jeho hlavičku se dostal také projekt mikroelektrárny Wave. V současnosti na něm v laboratoři pracuje tým 15 lidí.
Den otevřených dveří
Zájemci si mohou elektrárnu i laboratoř, ve které vznikala, prohlédnout 21. března 2018 od 13.00, kdy bude v prostorách UCEEB probíhat Den otevřených dveří. Program akce je k dispozici na www.uceeb.cz.
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.