Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 229

Přijďte si prohlédnout model mikroelektrárny na biomasu

Mikroelektrárna Wave není větší než běžný kotel a umí dodávat teplo a elektřinu jen za pomoci biomasy. Jde o první zařízení svého druhu na světě. Čeští vynálezci navíc nyní dokázali zvýšit výkon přístroje a automatizovat řadu funkcí. Letos plánují 4 pilotní projekty, při kterých mikroelektrárnu nasadí do běžného provozu. Prohlédnout si ji můžete přijít 21. března 2018 od 13.00 do Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT  v Buštěhradě u Kladna (UCEEB).

Fotogalerie (2)
Mikroelektrárna na biomasu v laboratoři UCEEB (foto tým Jakuba Maščucha)

Nová verze elektrárny má tepelný výkon 120 kW a řadu automatizovaných funkcí, jako jsou například samočisticí mechanismy. Pro uživatele to znamená, že elektrárna je prakticky bezúdržbová – podobně jako plynový kotel. Zařízení je navíc možné ovládat i na dálku pomocí smartphonu. Každý rok je potřeba zajistit pouze odbornou revizi.

Zájem o vynález z Čech

Mikroelektrárna využívá jako palivo dřevní štěpku. Do zásobníku kotle se jí vejdou až 2 m3, což zajistí její provoz přibližně na půl dne v závislosti na požadovaném výkonu. Ideální uplatnění by mikroelektrárna s výkonem 120 kW mohla najít ve větších penzionech, kulturních domech, úřadech nebo wellness studiích. Nezávislost na distribuční síti jí navíc dovoluje fungovat i v odlehlých částech země. Zařízení zaujalo jak v ČR, tak i za hranicemi.

„První náznaky zájmu jsme zaznamenali například ze Sibiře, Aljašky nebo Finska. Jde o místa, kde není nouze o štěpku a elektřina je tam drahá. Na Aljašce jsou navíc lokality, kde se často využívají elektrocentrály spotřebovávající benzín. Ten je ale obtížné na tamní samoty distribuovat. Mikroelektrárna tento problém nemá, bude fungovat kdekoli,“ doplňuje Jakub Maščuch z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze (UCEEB).

Pilotní zařízení letos, na trh do tří let

V tuto chvíli jedná vývojový tým Jakuba Maščucha s Pražskou vodohospodářskou společností o možnosti testování prvního zařízení s výkonem 50 kW v ostrém provozu. Jde o součást projektu Technologický transfer pro chytrou Prahu financovaného z Operačního programu Praha – pól růstu ČR. Na trh by se podle nejoptimističtějších vizí mohla elektrárna dostat během tří let.

Nápad na zařízení ocenila před třemi lety společnost E.ON V rámci soutěže E.ON Energy Globe, jejíž 10. ročník v současné chvíli probíhá, podpořila vývoj mikroelektrárny částkou 300 000 korun a pomohla k větší medializaci projektu. Projekty, které pomáhají šetřit energii a životní prostředí soutěž ocení i letos. Přihlášky je možné posílat do 31. března 2018.

Od myšlenky k realizaci

Prvotní myšlenka na mikroelektrárnu se stala základem disertační práce Jakuba Maščucha už v roce 2008. Jeho cílem bylo vytvořit prostorově nenáročné zařízení, které bude produkovat teplo a elektřinu, bude fungovat dlouhodobě a bez závislosti na dalších energetických zdrojích. K velkému posunu došlo o pět let později, kdy ČVUT v Praze otevřelo UCEEB. Pod jeho hlavičku se dostal také projekt mikroelektrárny Wave. V současnosti na něm v laboratoři pracuje tým 15 lidí.

Den otevřených dveří

Zájemci si mohou elektrárnu i laboratoř, ve které vznikala, prohlédnout 21. března 2018 od 13.00, kdy bude v prostorách UCEEB probíhat Den otevřených dveří. Program akce je k dispozici na www.uceeb.cz.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Vertikální panely míří na česká pole a rozšiřují možnosti agrovoltaiky

Agrovoltaika je poměrně mladé odvětví, které nabízí využití obnovitelných zdrojů energie – solárních panelů – v zemědělství, přímo „v polních podmínkách“.

Školy čelí hackerským útokům, řešení nabízí služba ThreatGuard

Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů ...

Jako Hermionina kabelka – nový materiál, jehož tvůrci dostali Nobelovu cenu za chemii 2025

Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Od Karla Čapka k modelu ruky (a báseň na závěr)

Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.

Za pionýrem ruské fúze – Vladimírem Mučovatovem

Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail