Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 197

Ponorka ve Štěchovicích

Dálkově řízený podvodní robot poprvé v historii pročesal tajemné hlubiny dna horní nádrže přečerpávací elektrárny ve Štěchovicích. Proč vlastně ponorka? Rezervoár, který pojme až půl milionu kubíků vody, totiž nesmí být nikdy úplně vypuštěn, aby nevyschla jílová těsnící vrstva. Informace získané vyhodnocením záběrů využijí energetici při provozu a údržbě nádrže.

Fotogalerie (3)
Ponorka připravená k akci (zdroj ČEZ)

Specialista péče o zařízení vodních elektráren ČEZ Jiří Marceluch naposledy zkontroluje, že miniponorka na hladině štěchovické nádrže reaguje na povely ovládacího „joysticku“. Dalším pohybem prstu pak pošle modul o rozměrech 40 cm × 30 cm pod vodní hladinu. S jasným úkolem: vůbec poprvé prozkoumat jílové dno nádrže a vrátit se zpátky s cennými záběry jeho stavu. „Věříme, že záběry z ponorky rozšíří naše vědomosti o stavu dna, vrstvě nánosů, ale třeba i o množství předmětů, které tam dole leží. Po vyhodnocení záběrů z ponorky budeme moudřejší,“ říká Róbert Heczko, vedoucí provozu vodních elektráren ČEZ.

Význam přečerpávací elektrárny

Štěchovická přečerpávací elektrárna čerpá v čase přebytku energie v soustavě vodu do horní nádrže na Homoli a v době nedostatku elektřiny naopak zásobu vody pouští na dolní turbínu. Ta dokáže dodávat téměř 50 MW výkonu po dobu čtyř hodin a pomáhá tak stabilizovat českou energetickou soustavu. Zařízení umí najet na stoprocentní výkon za pouhé tři minuty od povelu dispečera. Za ideálních podmínek projede 582metrovým přivaděčem od horní nádrže k soustrojí 27 m3 vody za sekundu, při čerpadlovém režimu je to v opačném směru 21 m3/s. Štěchovická přečerpávací vodní elektrárna je důležitým zdrojem rychlé energie pro Prahu a střední Čechy.

Stavba nádrže na Homoli v roce 1943 (zdroj ČEZ)

Nádrž Homole v roce 2022 (zdroj ČEZ)

Skladuje energii už dlouho

Štěchovickou „baterii“ ČEZ zcela zmodernizoval v roce 1996, další velká modernizace proběhla vloni. Elektrárna ale zahájila provoz už v roce 1947 a ve své době patřila mezi největší zdroje svého druhu na celém světě. Její horní nádrž umístěná na kopci Homole nad Vltavou začala vznikat už v průběhu druhé světové války v režii německé okupační správy. Ta jí dala do vínku mimo jiné i speciální konstrukci dna. Jeho jílová těsnící vrstva se za 75 let provozu zcela osvědčila. Vzhledem k riziku popraskání suchého jílu, však nesmí být nádrž nikdy úplně vypuštěna. Energetici nyní využívají maximálního snížení hladiny v nádrži na zhruba jeden metr a provádějí detailní průzkum podvodního světa.

„Pro ponorku i lidi, kteří ji v kalné vodě řídí, je dobrým orientačním bodem plovoucí fotovoltaická instalace, která je na hladině horní nádrže v testovacím provozu od začátku letošního roku. Konstrukce je fixována pojezdovými lyžinami připevněnými na stěny nádrže a robotu tak pomáhá lépe určovat, ve které části nádrže se zrovna nachází,“ všímá si Roman Pospíšil, vedoucí provozu elektráren Štěchovice I a II. Plovoucí fotovoltaická elektrárna v nádrži fungující i při 8,7metrovém kolísání hladiny je světovým unikátem. Psali jsme o ní zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/2809-prvni-ceska-plovouci-solarni-elektrarna

Martin Schreier
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

U výkonu krbu či kamen hraje hlavní roli tepelná ztráta domu

Vzrůstající ceny energií a obavy o dostupnost paliv pro zimní období nutí lidi přemýšlet o vytápění  již v létě.

Jak matematika pomůže šetřit energií

Až 4 000 megawatthodin bezemisní elektřiny bude možné příští rok ušetřit v Jaderné elektrárně Temelín. Dosáhne se toho optimalizací provozu čerpadel, která dopravují vodu do chladicích věží.

Jak se recyklují buňky našeho těla

Už jste to určitě slyšeli. Všechny buňky v lidském těle se vymění každých sedm let. Ale je to pravda? Ne tak docela. Některé buňky v některých orgánech a systémech v našem těle se zcela ...

Solné bazény na dně Rudého moře

Vzácné hlubinné solné bazény objevené v Rudém moři mohou obsahovat stopy vedoucí k rozuzlení historie regionu, či vrhnout světlo na původ života na Zemi, zjistila nová studie.

Jaké jsou největší impaktní krátery na Zemi?

Během své existence (asi 4,5 miliardy let) byla Země zasahována stovkami velkých asteroidů, které rozbíjely její povrch. Nejméně 190 z těchto kolizí (o kterých doposud víme) zanechalo ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail