Podmořský život u Velikonočního ostrova
Podmořský horský řetězec u Rapa Nui, známý také jako Velikonoční ostrov, hostí úžasnou řadu hlubokomořských druhů. Expedice na hřeben Salas y Gómez u Rapa Nui v Tichém oceánu ...
Z geotermálních zdrojů pochází v současné době přibližně 16 GW světové produkce energie, což je jen asi 0,2 % její celkové globální spotřeby. Je to zejména proto, že se konvenční geotermální energetika omezuje na oblasti, kde je zemské teplo blízko u povrchu, například v okolí sopek, nebo v místech s relativně tenkou zemskou kůrou. Mezi průkopníky využívání geotermálních zdrojů patří zejména Island, kde teplá voda a pára ze zemského nitra vyhřívá přes 80 % tamních domů, ale například i chodníků, skleníků a bazénů. Island vyrábí ze zemského tepla i 29 % své produkce elektřiny, což je největší podíl na světě. Takto vyrobená elektřina je ale zejména v důsledku technologické složitosti o mnoho dražší než např. energie z větrných a fotovoltaických zdrojů.
Větší využití tohoto bezemisního zdroje energie by mohly přinést pokročilé geotermální systémy (EGS), jejichž rozvoji se věnuje řada společností v USA, Japonsku, Itálii, Mexiku a na Novém Zélandu. EGS obcházejí geografické limity klasických geotermálních elektráren vytvářením umělých nádrží v horkých a suchých skalních útvarech pomocí horizontálních vrtů, a jejich následné využívání jako zdrojů teplé vody. Vývojáři EGS kromě toho v poslední době přišli s nápadem využívat takto vytvořené zásobníky také jako úložiště energie z přebytků výroby elektřiny v jiných bezemisních zdrojích. Zásobníky pro zemské teplo kombinované s úložištěm pro přebytečné teplo z jiných zdrojů by tak sloužily podobně jako přečerpávací vodní elektrárny – jako obří baterie.
Vysoká účinnost předpovězena
Americká společnost Fervo Energy získala na rozvoj této technologie 138 milionů amerických dolarů rizikového kapitálu a dalších 4,5 milionu jí poskytla i americká vláda. Její systém by mohl ukládat elektřinu v intervalu od několika hodin až po mnoho dní. Není přitom příliš složitý; kromě zásobníku vyžaduje pouze technologické zařízení na povrchu. První simulace naznačují, že účinnost by mohla být až 90 %, což je srovnatelné s lithium-iontovými bateriemi nebo přečerpávacími vodními elektrárnami. Fervo Energy hodlá získané peníze využít na dokončení dvou pilotních projektů v Nevadě. Na jednom z nich se podílí i Google, který chce nejpozději od roku 2030 spotřebovávat pouze bezemisní elektřinu.
Konkurenceschopná cena očekávána
Nedávno zveřejněné studie ukazují, že náklady na energii z EGS tohoto typu by se mohly pohybovat mezi 20 až 35 dolary za jednu MWh, což je cena konkurenceschopná s výrobou elektřiny ze zemního plynu a dokonce o něco nižší než průměrná globální cena elektřiny z větrných a solárních zdrojů. EGS by se tak mohly stát relativně levným obnovitelným zdrojem s malými požadavky na prostor. Právě obrovský záběr ploch dost významně omezuje například využití solární a větrné energie na souši.
Zdroje:
https://www.world-energy.org/article/27041.html
https://altarockenergy.com/#Projects
https://www.world-energy.org/article/27481.html
https://www.catf.us/resource/superhot-rock-energy-a-vision-for-firm-global-zero-carbon-energy/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Geoterm%C3%A1ln%C3%AD_energie
https://oenergetice.cz/spolecnosti/google-chce-2030-spotrebovavat-vyhradne-bezuhlikovou-energii
https://www.irena.org/publications/2022/Jul/Renewable-Power-Generation-Costs-in-2021
Podmořský horský řetězec u Rapa Nui, známý také jako Velikonoční ostrov, hostí úžasnou řadu hlubokomořských druhů. Expedice na hřeben Salas y Gómez u Rapa Nui v Tichém oceánu ...
Pomocí nové metody odhalili vědci klíčové vlastnosti radioaktivního promethia, prvku vzácných zemin. Stalo se tak až téměř osm desetiletí poté, co byl tento nepolapitelný prvek vzácných zemin objeven.
Před pěti lety NASA zahájila misi jako vystřiženou ze sci-fi trháku. Nasadily robotický systém Astrobees na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), který zde pomáhá astronautům s opravami a údržbou.
Základní školy na Praze 4, Filosofská a Školní, se mohou pochlubit unikátním projektem monitoringu mikroklimatu a škodlivých látek v ovzduší.
Ve studii, kterou vedli Jan Korbel z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) a Ashley Sandersová z Berlínského institutu pro biologii lékařských systémů Centra Maxe Delbrücka ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.