Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 228

Nejvíce elektřiny z vody, slunce a větru za posledních 11 let

Vyšší průtoky v českých a moravských řekách, více slunečných dnů s lepším osvitem a také větrnější počasí. Dobré podmínky pro výrobu v obnovitelných zdrojích se v prvním pololetí 2024 promítly do 4,7% růstu produkce těchto elektráren ČEZ v České republice. Výroba meziročně vzrostla z 1,3 TWh na téměř 1,4 TWh. Naposledy za pololetí vyrobil ČEZ více energie z vody, slunce a větru v roce 2013. Energetici jdou vstříc přízni počasí také kvalitní údržbou elektráren i využíváním předpovědí počasí, vodním elektrárnám se daří i díky vyšší efektivitě modernizovaných soustrojí.

Fotogalerie (3)
Malá vodné elektrárna Hněvkovice s čerpací stanicí chladicí vody pro JE Temelín (zdroj ČEZ)

Příroda letos výrobě z obnovitelných zdrojů přeje. Obnovitelné zdroje ČEZ dodaly do sítě nejvíce energie za posledních 11 let. Znovu se také potvrdila jejich dílčí schopnost navzájem korigovat výkyvy výroby. Zatímco vodní elektrárny měly díky teplejší zimě výrobní vrchol hned v lednu a v únoru, od března už následoval výrazný náběh výkonu z fotovoltaik. K převažujícím a průběžně modernizovaným vodním elektrárnám proto chce ČEZ v následujících letech přidat tisíce megawattů výkonu hlavně ve fotovoltaikách ale i ve větru.

Srážkově nadprůměrné první čtvrtletí pokračovalo i v dalším kvartálu, vodní elektrárny ČEZ díky tomu mohly v letošním prvním pololetí vyrobit meziročně o více než 4 % bezemisní elektřiny navíc. Větrné elektrárny využily dobrých povětrnostních podmínek 27% růstem. Solární elektrárny, které ještě v 1. kvartále ztrácely 13 %, nakonec díky vyššímu počtu slunečných dnů dokázaly manko smazat a meziročně přidat 7,8 %. Celkově výroba v obnovitelných zdrojích ČEZ v ČR oproti loňskému prvnímu pololetí vzrostla o 4,7%.

TOP 5 krajů podle výroby obnovitelných zdrojů energie ČEZ

Kraj

Typ elektráren

Výroba 1. pololetí 2024[MWh]

Výroba 1. pololetí 2023[MWh]

Změna [%]

Středočeský

vodní, fotovoltaické

501 011

532 286

– 5,9

Olomoucký

vodní

311 789

245 702

+ 26,9

Vysočina

vodní, větrné

237 691

223 836

+ 6,2

Jihočeský

vodní, fotovoltaické

165 710

148 379

+ 11,7

Ústecký

vodní, fotovoltaické

44 887

57 160

– 21,5

V transformující se české energetice hrají prim na poli obnovitelných zdrojů stále ještě vodní elektrárny, které jsou pro elektrizační soustavu cenné hlavně díky schopnosti najíždět na plný výkon během několika desítek vteřin. Pokračuje proto největší komplexní modernizační akce v historii české hydroenergetiky; za posledních 15 let bylo při nákladech asi 4,5 miliardy korun modernizováno zhruba 40 soustrojí na více než 20 velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách.

Ukazuje se, že modernizované elektrárny dokážou vodu využívat efektivněji a ekologičtěji. Ze stejných průtoků se tak vyrobí větší množství bezemisní elektřiny. Opravená vodní soustrojí mají celkový výkon přes 1 400 MW, tj. asi ¾ výkonu Jaderné elektrárny Dukovany. Komplexní modernizací prošly v minulých letech Lipno, Slapy nebo Kamýk, modernizace průběžně pokračuje. Letos je to třeba výměna řídicích systémů na klíčových vltavských elektrárnách na Orlíku a ve Štěchovicích, velké opravy za stovky milionů korun podstupuje také jedno ze dvojice soustrojí přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně.

Více o obnovitelných elektrárnách ČEZ: Obnovitelné zdroje | Skupina ČEZ – O Společnosti (cez.cz)

Podívejte se také prostřednictvím virtuálních prohlídek, jak fungují vodní, sluneční a větrné elektrárny na http://virtualniprohlidky.cez.cz/

Martin Schreier
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Teplo z elektrárny Mělník proudí do Prahy už 30 let

Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.

Klíčové budovy v Temelíně monitoruje nový systém

Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail