Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 223

Nejvíce elektřiny z vody, slunce a větru za posledních 11 let

Vyšší průtoky v českých a moravských řekách, více slunečných dnů s lepším osvitem a také větrnější počasí. Dobré podmínky pro výrobu v obnovitelných zdrojích se v prvním pololetí 2024 promítly do 4,7% růstu produkce těchto elektráren ČEZ v České republice. Výroba meziročně vzrostla z 1,3 TWh na téměř 1,4 TWh. Naposledy za pololetí vyrobil ČEZ více energie z vody, slunce a větru v roce 2013. Energetici jdou vstříc přízni počasí také kvalitní údržbou elektráren i využíváním předpovědí počasí, vodním elektrárnám se daří i díky vyšší efektivitě modernizovaných soustrojí.

Fotogalerie (3)
Malá vodné elektrárna Hněvkovice s čerpací stanicí chladicí vody pro JE Temelín (zdroj ČEZ)

Příroda letos výrobě z obnovitelných zdrojů přeje. Obnovitelné zdroje ČEZ dodaly do sítě nejvíce energie za posledních 11 let. Znovu se také potvrdila jejich dílčí schopnost navzájem korigovat výkyvy výroby. Zatímco vodní elektrárny měly díky teplejší zimě výrobní vrchol hned v lednu a v únoru, od března už následoval výrazný náběh výkonu z fotovoltaik. K převažujícím a průběžně modernizovaným vodním elektrárnám proto chce ČEZ v následujících letech přidat tisíce megawattů výkonu hlavně ve fotovoltaikách ale i ve větru.

Srážkově nadprůměrné první čtvrtletí pokračovalo i v dalším kvartálu, vodní elektrárny ČEZ díky tomu mohly v letošním prvním pololetí vyrobit meziročně o více než 4 % bezemisní elektřiny navíc. Větrné elektrárny využily dobrých povětrnostních podmínek 27% růstem. Solární elektrárny, které ještě v 1. kvartále ztrácely 13 %, nakonec díky vyššímu počtu slunečných dnů dokázaly manko smazat a meziročně přidat 7,8 %. Celkově výroba v obnovitelných zdrojích ČEZ v ČR oproti loňskému prvnímu pololetí vzrostla o 4,7%.

TOP 5 krajů podle výroby obnovitelných zdrojů energie ČEZ

Kraj

Typ elektráren

Výroba 1. pololetí 2024[MWh]

Výroba 1. pololetí 2023[MWh]

Změna [%]

Středočeský

vodní, fotovoltaické

501 011

532 286

– 5,9

Olomoucký

vodní

311 789

245 702

+ 26,9

Vysočina

vodní, větrné

237 691

223 836

+ 6,2

Jihočeský

vodní, fotovoltaické

165 710

148 379

+ 11,7

Ústecký

vodní, fotovoltaické

44 887

57 160

– 21,5

V transformující se české energetice hrají prim na poli obnovitelných zdrojů stále ještě vodní elektrárny, které jsou pro elektrizační soustavu cenné hlavně díky schopnosti najíždět na plný výkon během několika desítek vteřin. Pokračuje proto největší komplexní modernizační akce v historii české hydroenergetiky; za posledních 15 let bylo při nákladech asi 4,5 miliardy korun modernizováno zhruba 40 soustrojí na více než 20 velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách.

Ukazuje se, že modernizované elektrárny dokážou vodu využívat efektivněji a ekologičtěji. Ze stejných průtoků se tak vyrobí větší množství bezemisní elektřiny. Opravená vodní soustrojí mají celkový výkon přes 1 400 MW, tj. asi ¾ výkonu Jaderné elektrárny Dukovany. Komplexní modernizací prošly v minulých letech Lipno, Slapy nebo Kamýk, modernizace průběžně pokračuje. Letos je to třeba výměna řídicích systémů na klíčových vltavských elektrárnách na Orlíku a ve Štěchovicích, velké opravy za stovky milionů korun podstupuje také jedno ze dvojice soustrojí přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně.

Více o obnovitelných elektrárnách ČEZ: Obnovitelné zdroje | Skupina ČEZ – O Společnosti (cez.cz)

Podívejte se také prostřednictvím virtuálních prohlídek, jak fungují vodní, sluneční a větrné elektrárny na http://virtualniprohlidky.cez.cz/

Martin Schreier
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Kvantové počítače budou splněným snem hackerů

Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail