CzechRad a Žhavá místa
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Vyšší průtoky v českých a moravských řekách, více slunečných dnů s lepším osvitem a také větrnější počasí. Dobré podmínky pro výrobu v obnovitelných zdrojích se v prvním pololetí 2024 promítly do 4,7% růstu produkce těchto elektráren ČEZ v České republice. Výroba meziročně vzrostla z 1,3 TWh na téměř 1,4 TWh. Naposledy za pololetí vyrobil ČEZ více energie z vody, slunce a větru v roce 2013. Energetici jdou vstříc přízni počasí také kvalitní údržbou elektráren i využíváním předpovědí počasí, vodním elektrárnám se daří i díky vyšší efektivitě modernizovaných soustrojí.
Příroda letos výrobě z obnovitelných zdrojů přeje. Obnovitelné zdroje ČEZ dodaly do sítě nejvíce energie za posledních 11 let. Znovu se také potvrdila jejich dílčí schopnost navzájem korigovat výkyvy výroby. Zatímco vodní elektrárny měly díky teplejší zimě výrobní vrchol hned v lednu a v únoru, od března už následoval výrazný náběh výkonu z fotovoltaik. K převažujícím a průběžně modernizovaným vodním elektrárnám proto chce ČEZ v následujících letech přidat tisíce megawattů výkonu hlavně ve fotovoltaikách ale i ve větru.
Srážkově nadprůměrné první čtvrtletí pokračovalo i v dalším kvartálu, vodní elektrárny ČEZ díky tomu mohly v letošním prvním pololetí vyrobit meziročně o více než 4 % bezemisní elektřiny navíc. Větrné elektrárny využily dobrých povětrnostních podmínek 27% růstem. Solární elektrárny, které ještě v 1. kvartále ztrácely 13 %, nakonec díky vyššímu počtu slunečných dnů dokázaly manko smazat a meziročně přidat 7,8 %. Celkově výroba v obnovitelných zdrojích ČEZ v ČR oproti loňskému prvnímu pololetí vzrostla o 4,7%.
TOP 5 krajů podle výroby obnovitelných zdrojů energie ČEZ
|
Kraj |
Typ elektráren |
Výroba 1. pololetí 2024[MWh] |
Výroba 1. pololetí 2023[MWh] |
Změna [%] |
|
Středočeský |
vodní, fotovoltaické |
501 011 |
532 286 |
– 5,9 |
|
Olomoucký |
vodní |
311 789 |
245 702 |
+ 26,9 |
|
Vysočina |
vodní, větrné |
237 691 |
223 836 |
+ 6,2 |
|
Jihočeský |
vodní, fotovoltaické |
165 710 |
148 379 |
+ 11,7 |
|
Ústecký |
vodní, fotovoltaické |
44 887 |
57 160 |
– 21,5 |
V transformující se české energetice hrají prim na poli obnovitelných zdrojů stále ještě vodní elektrárny, které jsou pro elektrizační soustavu cenné hlavně díky schopnosti najíždět na plný výkon během několika desítek vteřin. Pokračuje proto největší komplexní modernizační akce v historii české hydroenergetiky; za posledních 15 let bylo při nákladech asi 4,5 miliardy korun modernizováno zhruba 40 soustrojí na více než 20 velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách.
Ukazuje se, že modernizované elektrárny dokážou vodu využívat efektivněji a ekologičtěji. Ze stejných průtoků se tak vyrobí větší množství bezemisní elektřiny. Opravená vodní soustrojí mají celkový výkon přes 1 400 MW, tj. asi ¾ výkonu Jaderné elektrárny Dukovany. Komplexní modernizací prošly v minulých letech Lipno, Slapy nebo Kamýk, modernizace průběžně pokračuje. Letos je to třeba výměna řídicích systémů na klíčových vltavských elektrárnách na Orlíku a ve Štěchovicích, velké opravy za stovky milionů korun podstupuje také jedno ze dvojice soustrojí přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně.
Více o obnovitelných elektrárnách ČEZ: Obnovitelné zdroje | Skupina ČEZ – O Společnosti (cez.cz)
Podívejte se také prostřednictvím virtuálních prohlídek, jak fungují vodní, sluneční a větrné elektrárny na http://virtualniprohlidky.cez.cz/
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.