Rychlouzávěr vodní elektrárny Slapy

Krátce po Velikonocích, 8. dubna, skončila výměna 45tunového bezpečnostního rychlouzávěru u turbogenerátoru č. 3. Soustrojí TG 3 vodní elektrárny Slapy obnovilo dodávku do energetické sítě. Důvodem téměř roční odstávky třetiny kapacity elektrárny byla oprava. Původní segment sloužil na Slapech od zahájení provozu v roce 1955 a jeho nového nástupce energetici v posledních týdnech sestavovali ze tří částí. Elektrárna Slapy prošla v posledních letech komplexní modernizací všech tří 48MW soustrojí. Od najetí do regulérního provozu v r. 1955 vyrobila přes 20 miliard kWh elektřiny, což je spotřeba celé České republiky na 4 měsíce.

Rychlouzávěr

Rychlouzávěr je zařízení umístěné u vtoku do vodního přivaděče ke každé z turbín. Umí v případě ohrožení elektrárny zhruba za 20 vteřin zabránit vodě v přítoku na turbínu a rychle tak soustrojí zastavit a zajistit, aby v případě nějakého problému další pohyb soustrojí nezpůsoboval poškození. Dosloužilá ocelová bezpečnostní pojistka z roku 1955 o rozměrech 4,5 m × 8 m a hmotnosti 45 tun zamířila loni v květnu po vyzdvižení k sešrotování. Součástí oprav byla také oprava těsnícího rámu, sanace betonů šachty rychlouzávěru a generální oprava servomotoru, který rychlouzávěr zvedá. Letos energetici na místo usadili jeho nástupce. Tým pracovníků ČEZ Energoservis sestavil rychlouzávěr ze tří částí a za pomoci portálovému jeřábu ho spustil do více než 40 metrů hluboké šachty.

„Každou z turbín proteče za plného provozu 110 kubíků vody za vteřinu. Když chceme v případě ohrožení provozu strojů takovou masu vody zastavit, potřebujeme jí přehradit cestu těžkým a spolehlivě fungujícím rychlouzávěrem. Původní zařízení bylo proto nutné kompletně vyměnit. Po tzv. suchých i následných mokrých zkouškách jsme mohli včera najet soustrojí znovu do plného provozu, a elektrárna je tak opět k dispozici celým svým výkonem,“ říká Michal Šárka, vedoucí oddělení provoz vodní elektrárny Slapy.

Modernizace Slap

Před téměř 71 lety – 20. července 1955 – bylo poprvé přifázováno na energetickou síť první z budovaných tří soustrojí. Více než sedmdesát let života na ní není poznat a ve věku, kdy je leckdo už v důchodu, je připravena na další desítky let spolehlivého provozu ve službách české energetické soustavy. Slapská vodní elektrárna má díky modernizaci všech tří částí před sebou další desítky let. Na modernizace nyní energetici navázali další náročnou operací, když v období od loňského května vyměnili 45tunový rychlouzávěr na posledním ze tří soustrojí. Ostatní dva rychlouzávěry energetici vyměnili už v minulých letech.

„Vodní elektrárna Slapy umí od 136 vteřin po startu plně dodávat elektrickou energii, když ji lidé nejvíce potřebují, a má tak významný podíl na řízení výkonové bilance celé české energetické soustavy. Modernizace všech tří soustrojí za zhruba půl miliardy korun prodloužila životnost elektrárny o další desítky let a zvýšila její účinnost až o čtyři procenta. Na tyto akce jsme nyní navázali úspěšnou výměnou rychlouzávěru, prvku klíčového pro bezpečnost elektrárny. Elektrárna loni dodala do sítě množství energie, které by stačilo k pokrytí roční spotřeby více než 40 tisíc středočeských domácností. V provozu je podle potřeb energetického dispečinku, hlavně v ranní a večerní odběrové špičce,“ vypočítává přínosy ředitel Vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.

Výsledky modernizace dvaceti dalších vodních elektráren

Čistá elektřina pro další tisíce domácností, prodloužení životnosti o další dekády, spolehlivější, bezpečnější a ekologičtější provoz a úspornější využití cenné vody – to jsou hlavní výsledky dosavadní modernizace zhruba čtyřiceti soustrojí na více než dvaceti vodních elektrárnách Skupiny ČEZ (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích a vybraných malých vodních elektrárnách). Díky tomu navýší vodní zdroje svou průměrnou účinnost o cca 4 až 10 %. Celkový výkon modernizovaných soustrojí činí více než 1 400 MW, tj. jako tři čtvrtiny výkonu jaderné elektrárny Dukovany. Díky dosavadním investicím za zhruba 5 miliard korun budou elektrárny připraveny na bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících dalších desítkách let. Zajistí bezpečné dodávky pro budoucí generace a výrobu stejného objemu elektřiny z nižšího množství stále vzácnější vody. Další vodní elektrárny čeká modernizace v následujících letech.

Zajímavosti o VE Slapy

Vodní elektrárna Slapy byla jako součást stejnojmenného vodního díla budována od roku 1949 jako další velká stavba Vltavské kaskády. (První na Vltavě bylo Vrané v r. 1936.) Napuštění vodního díla v roce 1954 urychlila povodeň, které z větší části vzaly její ničivou sílu právě čerstvě dokončené Slapy a uchránily tak Prahu. Regulérní provoz zahájila elektrárna o rok později. Přehrada je umístěna v úzké soutěsce na začátku bývalých Svatojánských proudů a má originální konstrukční řešení. Plně automatizovaná elektrárna je umístěna přímo pod čtyřmi přelivy 15 m × 8 m s kapacitou 3 000 m³/s. Přímo v tělese hráze se nachází strojovna elektrárny s trojicí soustrojí, veškeré pomocné provozy, velín, vnitřní rozvodna 110 kV, rozvodna 22 kV, potřebné transformátory a dvě základové výpustě. To je u jiných vodních děl neobvyklé.

Víte, že…

• náklady na výstavbu celého vodního díla Slapy činily 614,14 milionu Kčs?
• početní stav personálu slapské elektrárny poklesl z cca 80 v době jejího spuštění téměř na šestinu? Dnes tým tvoří 14 pracovníků. Průběžné snižování je ovlivněno automatizací provozu a přechodem na dálkové řízení z dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích.
• trojice soustrojí s Kaplanovými turbínami zaručuje elektrárně celkový instalovaný výkon 144 MW, který jí řadí na druhé místo v rámci celé Vltavské kaskády?
• na vyrobení 1 kWh bezemisní elektřiny potřebuje slapská elektrárna 8 m³ vody?
• spolu s elektrárnami ve Vraném a Lipně patřily Slapy mezi elektrárny Vltavské kaskády, které nebyly poškozeny povodní v roce 2002 a vydržely v kritických dnech v provozu?