Počítače a internet

Článků v rubrice: 115

Kdo to napsal?

Určitě jste na to už někdy na internetu narazili. Zasvěcený esej na zcela nepravděpodobné téma či pojednání, které bylo tak vědecké, že jste mu nebyli vůbec schopni porozumět. Povídka, napodobující svým stylem známého autora, ale bez smysluplného obsahu nebo docela obyčejný, nudný a průměrný článek na téma už stokrát probrané. Co mají všechny tyto texty společného? Žádný z nich nenapsal člověk.

Nebojte se, nejedná se o plíživou invazi mimozemšťanů ani o netušené zvýšení inteligence domácích miláčků, přestože odhalení možná některé z vás v klidu nenechá. Mnoho příspěvků do Světové sítě nevložili lidé, ale napsal je sám počítač, přesněji počítačový program. Nepotřeboval k tomu umělou inteligenci, natož pak zlovolnou, ale několik v principu velmi jednoduchých povelů. Gramatika, která nás nutí dbát na shodu přísudku s podmětem či správné skloňování, je jen série příkazů a omezení, které lze přepsat do podoby programu. Tomu pak stačí poskytnout vhodný slovník a získáme gramaticky správnou, ale pravděpodobně nesmyslnou větu typu: „Špičaté moře nekonstantně kvetlo.“ Přidáním dalších omezení a charakteristik začnou věty dávat alespoň na první pohled smysl a poté nám již nic nebrání spojit je do odstavců, článků a traktátů na libovolné téma.
Většina programů na internetu dovoluje uživateli zadat si vlastní námět, případně si jej také generuje, takže pokud vás zajímá, jak by vypadala například esej „Madonna a kvantová mechanika“, nechte si ji vytvořit na
http://www.elsewhere.org/cgi-bin/postmodern/ Vědecký článek nebo úvaha mají svou vlastní vnitřní strukturu, která je pro tvorbu počítačových textů jako stvořená. Další doménou generátorů náhodného textu jsou básně, které navíc celou situaci zjednodušují tím, že od jejich vět ani smysl příliš neočekáváme. Zkuste http://www.jbrowse.com/text/generator.shtml I horroru se už zmocnily počítače, a tak na stránkách
http://www.darkicon.com/Library/randsent.htm vám vytvoří kratičkou povídku, která je prý k nerozeznání od díla H. P. Lovercrafta. Každý příběh je neopakovatelný originál, takže můžete směle tvrdit, že byl napsán jen a jen pro vás. Někteří autoři náhodných textů šli ještě dál a vytvořili celý „náhodný web“. Server http://glossynews.com/ se tváří jako docela obyčejné zpravodajské stránky, ale jen do té doby, než začnete jeho zprávy zkoumat podrobněji. I ty píše a náhodně skládá program, přičemž jako zdroj pro své fabulace používá skutečné informace ze světoznámých zpravodajských serverů. Výsledek se kupodivu tváří velmi věrohodně a pro nezasvěceného je velmi obtížné odlišit vygenerovanou zprávu od skutečné, zvlášť když k ní počítač náhodně vybere dokumentární fotografii.
Mnozí redaktoři, spisovatelé i novináři by se tedy právem mohli domnívat, že jejich profesi bude brzy odzvoněno a veškeré texty včetně krásné literatury budou nadále jen výplodem dokonale naprogramovaného softwaru. Aby byly tyto obavy potvrzeny nebo vyvráceny, uspořádala se v roce 1999 literární soutěž. Svůj román do ní přihlásilo několik spisovatelů a jeden program. Díla hodnotili renomovaní kritici a jejich verdikt jste si až donedávna mohli přečíst na stránkách
http://www.instantnovelist.com/human.html Proč již tento web není v provozu, se můžeme jen domnívat a vymýšlet si pro to roztodivné teorie. Jisté však je, že program Brutus.1 se svým románem nevyhrál. Jeho dílu byla vytýkána přílišná nevýraznost a plochost děje, banálnost zápletky i šablonovitost postav, tedy přesně to, čím kritikové častují průměrné lidské autory. Však také nikdo z hodnotitelů nedokázal poznat, který z předložených textů napsal program a který člověk.

Edita Bromová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Kvantové počítače budou splněným snem hackerů

Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail