Jak bude vypadat podnikání budoucnosti?

Sterilní průmyslové prostory plné výkonných robotů či bezchybná produkce bez jediného zásahu člověka. To je jedna z vizí budoucnosti průmyslových firem v Česku, ke které by měl přispět především Průmysl 4.0. Odborníci o něm hovoří stále častěji, věnoval se mu bude také Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně. Podívejme se, zda jsou inteligentní roboti, digitální dvojčata či virtuální realita zatím pouhá hudba budoucnosti, nebo už jsou to běžně používané nástroje, které změní práci ve firmách tak, jak ji známe dnes.

Ačkoliv seriály a filmy často ukazují továrny a podniky blízké budoucnosti jako místa, kde už vládnou spíše roboti než lidé, do běžných provozů se může podívat jen málokdo. Jak tedy skutečně vypadá čtvrtá průmyslová revoluce v praxi? Odborníci se shodují, že je výroba dnes efektivnější a bezpečnější. Zároveň ale vyvracejí mýtus, že budou díky pokroku lidé brzy bez práce. „Občas se objeví nějaká úvaha nad tím, zda roboti nahradí lidskou sílu, a zda lidé pracující dnes ve výrobě i službách skončí bez práce. Roboti jsou přece jen rychlejší, přesnější a nemusíte se bát, že onemocní nebo odjedou na dovolenou. Tak jednoduché to ale opravdu není. Lidem pravděpodobně ubude stereotypní práce, na kterou se už dnes často nikdo nehlásí a kterou mohou nahradit stroje. Vzniknou ale zase jiné pracovní pozice. I na stroje musí někdo dohlížet,“ upozorňuje Jiří Prášil ml., výkonný ředitel brněnského strojírenského koncernu ZKL.

Kolaborativní roboti

Některé světové a už i české firmy využívají technologie, jež laikovi zní jako ze sci-fi románů. Většina z nich pomáhá navyšovat produktivitu, šetří náklady za chyby a časové prodlevy a zvyšuje bezpečnost práce. Jednou z těchto technologií jsou již zmínění roboti. Jedná se o takzvané kolaborativní roboty vybavené určitou úrovní umělé inteligence – někdy se lze také setkat s pojmem koboti. Zatímco doposud se tak používaly spíše naprogramované manipulátory, které nejsou schopné spolupracovat s lidmi, kolaborativní roboti se díky využití umělé inteligence umějí učit. Jsou univerzálnější a tím ve výsledku levnější. Přístroje jsou opatřeny senzory i kamerami. Díky tomu mohou vykonávat práce, jako je kontrola kvality, vyřazování vadných kusů zboží či balení produktů.

Aditivní výroba

Další technologií, která se v rámci Průmyslu 4.0 začíná prosazovat, je takzvaná aditivní výroba. Jedná se v podstatě o 3D tisk. Výrobci mohou díky ní jednoduše tisknout náhradní díly či prototypy. Využívání 3D tisku přitom může výrazně snížit čas na výrobu, náklady na dopravu i na zásobování. „Pokud jsou pobočky vybaveny stejným přístrojem, pak jim stačí zaslat si pouze data a potřebné součástky či návrhy vytisknou ihned na místě. Věci se tak nemusejí vozit přes celou republiku či kontinent,“ doplňuje Jiří Prášil.

Virtuální realita mění podobu výroby i služeb

Podívat se telefonem na 3D model svého budoucího domu nebo si prohlédnout auto, které ještě neexistuje. Využití rozšířené reality se pravděpodobně v budoucnu dotkne i běžného života lidí. Už nyní některé stavební firmy a projektové kanceláře nabízejí možnost podívat se do budoucího domova či kanceláře. Zákazníci si též mohou díky aplikacím s rozšířenou realitou vyzkoušet, jak by třeba vypadala vybraná sedačka či světlo přímo v jejich obývacím pokoji. Široké uplatnění má technologie i ve výrobě. Digitalizace pracovního prostředí pomáhá ve zlepšování standardních pracovních postupů, údržbě či v logistických procesech.

Digitální dvojčata

Přenášet reálné objekty do virtuální podoby pak umožňují takzvaná digitální dvojčata. Výrobci si díky simulacím mohou vyzkoušet různé scénáře a změny, aniž by museli vynakládat peníze na prototypy a testování. Digitální dvojčata rovněž umožňují výrobcům optimalizovat jejich produkt ještě předtím, než je uveden do ostrého provozu. Díky tomu se tak minimalizují chyby a zároveň šetří náklady.

Cloud computing

Aby bylo možné řídit stále digitalizovanější provozy, procházejí změnami i technologie pro správu sítí či nástroje pro zpracování velkých objemů dat. Organizace přecházejí na takzvaný cloud computing a spravují velké objemy dat z otevřených systémů. To umožňuje okamžitou vícesměrnou komunikaci systémů a zařízení ve výrobě. „Ze sbíraných a vyhodnocovaných informací umí technologie předvídat i nejrůznější hrozby. Pomáhá to snižovat rizika výpadků a zvyšovat bezpečnost, což je naprosto zásadní pro řadu firem v době, kdy i chvilkové zastavení výrobní linky ve výrobní společnosti znamená obrovské finanční ztráty“ uzavírá Prášil.

Koncern ZKL

Koncern ZKL vznikl integrací českého ložiskového průmyslu s více než sedmdesátiletou tradicí. Vznikl k 1. 7. 1999 a zajišťuje výzkum, vývoj, výrobu a prodej ložisek. ZKL je největším výrobcem velkorozměrových soudečkových, speciálních a dělených ložisek ve střední Evropě.

Martin Svoboda