Počítače a internet

Článků v rubrice: 69

Umělá inteligence v energetice – střet zájmů?

Technologie umělé inteligence, o kterých se nejvíc mluví v souvislosti s roboty nebo autonomními auty, pronikají do všech odvětví včetně energetiky. Jejich provoz je ale energeticky tak náročný, že vzniká otázka, zda samotná podstata umělé inteligence nezakládá při jejím využití v energetice nebezpečný střet zájmů. Nebudeme nakonec vyrábět více a více elektřiny jen proto, aby jí technologie umělé inteligence mohly více a více spotřebovávat?

Fotogalerie (1)
Datacentrum (zdroj Adobe Stock)

Podle zprávy společnosti Greentech Media zaznamená americký trh pro skladování energie v letošním roce zřejmě dvojnásobný růst oproti období let 2013–2017. Stane se tak i díky technologiím umělé inteligence (AI, artifical intelligence).

Příklady užití AI v energetice

Kalifornská firma Stem vyvinula systém Athena, který využívá AI pro mapování spotřeby energie. Umožňuje zákazníkům sledovat kolísání energetické sazby a efektivněji využívat skladování elektřiny. Na svůj projekt získala částku 374,5 milionů dolarů od různorodé skupiny investorů, včetně amerického ministerstva energetiky. Vládní podporu získal i tým Stanfordské univerzity za vývoj systému, který díky AI dokáže samostatně vyhodnocovat rizika nahodilých událostí v rozvodné elektrické síti a provádět zásahy v zájmu její stabilizace. Google vytvořil aplikaci Sunroof, která umí vyhodnotit a řídit užití solární energie na základě vývoje počasí, cen elektřiny a dalších parametrů. Německý Siemens vydal softwarový balíček využívající k aktivní správě sítě např. i nabíjení elektromobilů. V uhelných elektrárnách se k předvídání závad a selhání testuje nástroj SparkCognition. Chevron nebo BP Ventures začínají používat AI technologie při hledání nových nalezišť ropy nebo plynu.

Otesánek roste...

Jak roste uplatnění AI technologií (nejen v energetice), roste také jejich energetická spotřeba. V roce 2014 spotřebovala datová centra na celém světě 352 TWh elektřiny. Americká datová centra se na tom podílela 70 TWh, což je stejné jako roční spotřeba více než šesti milionů průměrných amerických domácností. (Celá Česká republika, tedy nejen domácnosti, ale i průmysl, zemědělství, doprava, služby atd., spotřebovala 68,5 TWh v roce 2014 a v roce 2017 necelých 74 TWh.) V loňském roce byla celková spotřeba světových datových center už 428 TWh. To je o 21 % více než v roce 2014 a pro letošní rok se odhaduje růst o dalších 6 %. Už nyní datová centra po celém světě spotřebují výrazně více energie než celá Velká Británie a jejich podíl na celosvětové spotřebě energie překročil 3 %. Očekává se, že v následujícím desetiletí se dále ztrojnásobí.

...a je otázkou času, kdy se pustí do mámy a do táty

A právě z těchto čísel a z podstaty fungování AI vyplývá nebezpečí, na které upozorňuje stále více odborníků. Umělá inteligence má schopnost se sama učit a zdokonalovat na základě pozorovaných i vnitřních dat a není omezovaná žádnou předem definovanou množinou možných situací. Její rozhodování proto nemusí být v principu určováno pouze zájmy člověka. Lze si tedy jednoduše představit situaci, kdy se AI v zájmu zachování svého fungování rozhodne upřednostnit vlastní energetické potřeby. Jeff Bullwinkel z Microsoftu na nedávné konferenci v Německu nazvané příznačně „Lidstvo v ohrožení: umělá inteligence a měnící se společnosti“ upozornil na skutečnost, že spotřeba technologických gigantů jako Google nebo Microsoft může v následující dekádě odpovídat spotřebě středně velké evropské země. Podle profesora Iana Bitterlina z Leeds University by japonská datová centra měla v roce 2030, pokud by růst jejich spotřeby pokračoval stejnou rychlostí jako dosud, zkonzumovat veškerou v Japonsku vyrobenou energii. Významný americký expert v oblasti AI (a rodák ze slovenských Košic) Rado Danilák se domnívá, že jedinou cestou je zásadní změna výpočetních architektur i postupů při využívání AI, která se prý nevyhnutelně dostaví díky enormní poptávce po službách datových center.

AI převezme kontrolu

Je téměř jisté, že technologie umělé inteligence převezmou v blízké budoucnosti do značné míry kontrolu nad energetickými systémy. Nelze přesně předvídat, jakým směrem se bude vývoj AI ubírat, do jaké míry bude autonomní a jaký prostor k rozhodování dostane. Je ale patrné, že jednou z významných motivací AI k minimalizaci energetických výdajů může být její vlastní spotřeba. Přestože nyní bezprostřední riziko nehrozí, v delším časovém horizontu by lidská obsluha měla mít na paměti střet zájmů, do kterého se AI přirozeně dostává či dostane. Vize více či méně vzdálené budoucnosti, kdy AI začne kvůli vlastním energetickým nárokům a potřebám optimalizovat samotné "lidské procesy" jistě není představa, která by se někomu líbila.

Spotřeba datových center ve srovnání s celkovou spotřebou v TWh *

Rok

Celosvětová

spotřeba

datových center

Celková spotřeba

Severní Amerika

Evropa

Velká

Británie

2014

352

4434

3255

311

2015

378

4428

3307

311

2016

402

4425

3349

311

2017

428

4379

3377

305

2018

456**

 

 

 

2019

480**

 

 

 

2020

508**

 

 

 

2025

1200 – 3400**

 

 

 

 

* při předpokládaném poměru účinnosti využití energie v datových centrech 1,75 ve srovnání s celkovou spotřebou

** předpověď

 

Zdroje:

https://www.cbinsights.com/research/artificial-intelligence-energy-industry/

 

https://www.forbes.com/sites/forbestechcouncil/2017/12/15/why-energy-is-a-big-and-rapidly-growing-problem-for-data-centers/#7022b4b65a30

 

https://www.menerga-adria.com/blog/2017/10/24/data-centers-cooling-and-ai/

 

https://www.dw.com/en/ai-could-help-us-protect-the-environment-or-destroy-it/a-44694471

 

https://www.independent.co.uk/environment/global-warming-data-centres-to-consume-three-times-as-much-energy-in-next-decade-experts-warn-a6830086.html

 

https://www.dw.com/en/humanity-disrupted-berlin-conference-explores-ai-possibilities/a-42982369

 

https://yearbook.enerdata.net/electricity/electricity-domestic-consumption-data.html

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Přijďte si vyzkoušet, jaké to je být radiologickým fyzikem

Fyziků potřebují nemocnice čím dál více. Počet přístrojů pracujících s ionizujícím zářením, jako jsou různé typy klinických urychlovačů, mamografy či výpočetní tomografy (CT), v českém zdravotnictví významně roste. Za posledních 15 let se počet lineárních urychlovačů i CT téměř ztrojnásobil.

Protitlakové prstence pro ITER

Určitě jste někdy zkoušeli přiblížit magnety stejným pólem k sobě. Nešlo to a nešlo. Takový nástěnkový magnet má pár gramů. A odpudivá síla je překvapivě velká. Nyní si představte magnet se supravodivým vinutím o hmotnosti 360 tun, kterým se prohánějí desítky kiloampérů elektrického proudu.

Dny otevřených dveří na slunečních elektrárnách

Solární asociace pořádá od 30. května do 5. června Dny otevřených dveří slunečních elektráren po celé České republice. Cílem každoroční akce je představit možnosti využití energie ze slunce a fungování elektráren.

Jak se dělá bezkofeinová káva

Pokud pijete kávu, určitě jste se někdy zamysleli nad tím, jak je možné, že jako bezkofeinová jsou někdy deklarována i celá kávová zrna. Dobře, umím si představit, že z té rozpustné se alkaloid kofein nějak chemicky vyextrahuje, ale z celých zrn? Historka ...

Měsíc je možná víc rozpukaný, než si myslíme

Víte, že je Měsíc rozpraskaný? Nová analýza jeho povrchu a počítačové simulace odhalují, že je mnohem rozpukanější, než by si kdo myslel. Měsíc se vytvořil před 4,3 miliardami let, a po celou dobu jizvily jeho tvář dopady asteroidů.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail