Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Technologie by nám měly usnadnit život a zefektivnit práci. Ale mnohdy tomu tak není – zastaralé technologie nám drahocenný čas ubírají. Podle údajů týmu Atlas VPN ztrácejí mileniálové v průměru 19,3 minut denně kvůli zastaralé technologii na pracovišti, což dohromady znamená ohromujících 84 hodin nebo 10,5 dní pracovní doby za rok. (Jako mileniálové se označují lidé narození v 80. létech přibližně do r. 1995.) Podobně jsou na tom také pracovníci generace X, resp. generace Z, kteří ztrácejí přibližně 18,8 minut - téměř 82 hodin ročně, resp. 18,2 minut – 79 hodin ročně. (Jako generace X se označují lidé narození mezi lety 1965 a 1980, jako generace Z se označují lidé narození od r. 1995 do r. 2010.)
Čísla jsou založena na údajích společnosti Skynova, která se počátkem roku 2023 dotazovala 1 009 Američanů ohledně jejich pracovních technologií. Roční odhady byly vypočteny vynásobením průměrné doby ztracené za den v důsledku zastaralé technologie počtem pracovních dnů v roce.
Podle odvětví
Podíváme-li se na čísla podle odvětví, je to zejména finanční sektor, který hlásí nejvíce ztrátového času kvůli zastaralým technologiím na pracovišti – průměrně 23,7 minut denně nebo přibližně 103 hodin ročně. Zajímavé je, že ve srovnání s ostatními sektory má finanční sektor nejnovější technologie s průměrným stářím 3,7 roku.
Zastaralá technologie je také významným problémem ve zdravotnictví. Spotřebovává v průměru 23 minut denně (nebo téměř 100 hodin ročně) času pracovníků.
Pracovníci ve vládním i maloobchodním sektoru promarní řešením zastaralých technologií v průměru 19,4 minut denní pracovní doby, což činí 84 hodin ročně.
V pohostinství a potravinářském a nápojovém průmyslu spotřebovává zastaralá technologie 18,2 minut denního času pracovníka – 79 hodin ročně. Podobně lidé v odvětví informačních technologií přicházejí kvůli problémům o přibližně 17,1 minut denně – více než 74 hodin ročně.
A konečně pracovníky ve školství stojí zastaralé technologie 16,6 minut denního času – 72 hodin ročně).
Náklady na zastaralou technologii
Přestože je snížení nákladů prioritou pro mnoho majitelů podniků, často neberou v úvahu dlouhodobé důsledky zastaralé technologie, jimiž je neefektivita a zranitelná místa, která mohou v průběhu času vést ke zvýšení nákladů.
Zastaralé technologie a zastaralý software mohou učinit organizaci zranitelnější vůči zneužití, a to jak z interních, tak externích zdrojů. Pokud organizace neudržuje své operační systémy a software aktuální, .riskuje, že při kybernetickém útoku přijde o data či cenné informace společnosti.
Ačkoli může být novější technologie dražší, při neprovedení upgradu budou náklady na používání zastaralé technologie i nadále růst. Investice do nových technologií mohou v konečném důsledku vést k dlouhodobým úsporám a zvýšení efektivity a bezpečnosti pro podniky.
Co dalšího vyplynulo z průzkumu
Deset kancelářských technologií, na nichž pracovníci ztrácejí nejvíc času:
Fax, účetní systém, Microsoft Office, skladový systém, kopírka, tiskárna, klávesnice, myš, telefon, speciální softwarové programy.




Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.