Počítače a internet

Čtyři z deseti počítačů řídících automatické systémy chytrých budov byly v prvním pololetí tohoto roku vystaveny nějakému druhu kybernetického útoku. Toto zjištění přináší společnost Kaspersky ve svém přehledu hrozeb zacílených na chytré budovy. Ze studie vyplývá, že ne vždy byly útoky zacílené na tyto systémy záměrně, ty se ale i přesto často stávají cílem různých generických hrozeb. I když se nejedná o sofistikované hrozby, mohou v budoucnu představovat značné nebezpečí pro každodenní provoz chytrých budov.

Práce v kavárnách a restauracích, surfování na internetu na veřejných místech nejen v Česku, ale i v zahraničí se stalo součástí našeho každodenního života. Málo lidí si ale uvědomuje, že se vystavuje velkému nebezpečí. Internetoví útočníci mohou přes veřejné sítě získat přihlašovací údaje a pokusit se je použít pro přihlášení k e-mailu nebo na sociální sítě nebo jinak zneužít. Návštěva restaurace spojená se surfováním na veřejné nezabezpečené síti Wi-Fi tak může dotyčného stát jeho internetovou identitu. A nebo i peníze.

Odborníci společnosti Kaspersky Lab odhalili na konci roku 2018 technicky velmi vyspělou kyberšpionážní skupinu, která je aktivní už od roku 2013 a odborníci ji nazvali TajMahal. Dostupná data nepoukazují na žádnou známou hackerskou skupinu, na kterou by byla napojená. Kostru této skupiny tvoří okolo 80 škodlivých modulů, které dosud nebyly u pokročilých trvalých hrozeb (APT) pozorovány. Díky nim jsou útočníci schopni ukrást informace čekající na vytištění v tiskárně nebo soubory z USB disků po jejich opětovném připojení k počítači. Zatím byla zaregistrována pouze jedna oběť – velvyslanectví středoasijského státu – možná se ale objeví více dotčených subjektů.

Internet věcí (IoT) je kyberneticko-fyzický systém vybudovaný pro komunikaci různých elektronických zařízení, jejich kontrolu i aktivní řízení prostřednictvím internetu. Do sítě mohou být zapojena téměř všechna zařízení, která si lze představit. Jedním z jeho úkolů je sběr velkého množství dat zaměřený k optimalizaci provozu domácností, domů, výrobních zařízení průmyslových podniků či celých měst. Jak využít internetu věcí v reálném životě?

Umělá inteligence a její pokroky se čím dál častěji dostávají do médií. Jeden z takových průlomů se udál v roce 2016, kdy světový přeborník ve hře Go, Lee Sedol, prohrál se strojem „Deep Mind Alpha Go“ firmy Google. Tato událost se dostala na titulky světových médií jako příklad toho, že stroje jsou již schopné překonávat schopnosti člověka. V určitém smyslu se však nejednalo o férový souboj, protože Sedolův mozek spotřebovával jen asi 20 wattů energie, a tudíž jen zlomek energie spotřebované v rámci hry Go. Na rozdíl od Sedola stroj Alpha Go spotřebovával přibližně 5 000 wattů! Lidé si dosud neuvědomují, jak je umělá inteligence velice náročná na spotřebu energie.

Vývoj počítačových technologií změnil nároky pracovního trhu i sebevědomí pracovníků. Podle obecného mínění má mladá generace ve znalostech počítačových technologií před tou starší náskok, a tedy i výhodu uplatnění v mnoha oborech. Ukazuje se však, že počítačový svět mladých lidí může být příčinou i jejich pracovních nedostatků.