Vývoj počítačových technologií změnil nároky pracovního trhu i sebevědomí pracovníků. Podle obecného mínění má mladá generace ve znalostech počítačových technologií před tou starší náskok, a tedy i výhodu uplatnění v mnoha oborech. Ukazuje se však, že počítačový svět mladých lidí může být příčinou i jejich pracovních nedostatků.
V nedaleké budoucnosti budou hackeři schopni ovládat lidskou mysl a paměť. Jakkoliv zní tato zpráva neuvěřitelně, odborníci z kyberbezpečnostního oboru se již nyní možným zneužitím paměťových implantátů zabývají. Reálná hrozba, díky níž by mohli útočníci krást, špehovat nebo měnit lidské vzpomínky, ještě neexistuje. Zato technologie, která tento scénář umožní, již ano. Jsou jí zařízení pro hloubkovou stimulaci mozku, která umožňují vědcům poznat, jak se v mozku vzpomínky vytvářejí, jak se dají izolovat, obnovit nebo zesílit. Slabinou těchto implantátů jsou ale k nim připojené softwary a hardwary. Na slabiny upozorňuje nový výzkum odborníků z Kaspersky Lab a výzkumníků ze skupiny Functional Neurosurgery Group z univerzity v Oxfordu.
Naše závislost na zařízeních připojených k internetu je v dnešní době tak velká, že ztráta chytrého telefonu nebo tabletu nás může stresovat více než mnoho jiných traumatických situací. Mít své zařízení neustále při ruce a mít jistotu kvalitního připojení k internetu kdekoliv a kdykoliv, je pro nás důležitější než leccos jiného. Mezinárodní společnost Kaspersky Lab, která se zabývá již 20 let kybernetickou bezpečností, udělala zajímavý průzkum lidského chování a preferencí vzhledem k připojení na internet. Další neméně zajímavý průzkum odhalil, že již dvě třetiny průmyslových firem se staly obětí malwaru. A největším strašákem je zranitelnost nastupujícího "Internetu věcí" (IoT).
Technologie umělé inteligence, o kterých se nejvíc mluví v souvislosti s roboty nebo autonomními auty, pronikají do všech odvětví včetně energetiky. Jejich provoz je ale energeticky tak náročný, že vzniká otázka, zda samotná podstata umělé inteligence nezakládá při jejím využití v energetice nebezpečný střet zájmů. Nebudeme nakonec vyrábět více a více elektřiny jen proto, aby jí technologie umělé inteligence mohly více a více spotřebovávat?
Sterilní průmyslové prostory plné výkonných robotů či bezchybná produkce bez jediného zásahu člověka. To je jedna z vizí budoucnosti průmyslových firem v Česku, ke které by měl přispět především Průmysl 4.0. Odborníci o něm hovoří stále častěji, věnoval se mu bude také Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně. Podívejme se, zda jsou inteligentní roboti, digitální dvojčata či virtuální realita zatím pouhá hudba budoucnosti, nebo už jsou to běžně používané nástroje, které změní práci ve firmách tak, jak ji známe dnes.
Nejen Tesla, i další výrobci se připravují na dobu, kdy automatizované systémy převezmou kontrolu nad vozy na silnicích. Firma Continental používá umělou inteligenci, aby autům dodala schopnost rozhodnout se jako člověk. Umělou inteligenci využije k detekci chodců multifunkční kamera 5. generace, která bude v sériové výrobě od roku 2020. Ke klasifikaci úmyslů a gest chodců budou sloužit neuronové sítě. Hardware a software, vhodný pro automatizované řízení, nabízí vše od jednoduché detekce objektů až po komplexní porozumění situaci pomocí neuronových sítí.
DAMIT – Database of Asteroid Models from Inversion Techniques – je databáze trojrozměrných modelů planetek, které byly vytvořeny pomocí inverzních metod.
Savannah byla první jaderná loď, která měla změnit světovou dopravu. Místo revoluce se stala symbolickou ikonou atomového optimismu 60. let – krásná, pokroková, ale nepraktická.
Naučný pořad vzdělávacího programu Svět energie Skupiny ČEZ „Virtuálně v elektrárně“ zahajuje 7. ročník. Zájemci mohou nahlédnout do běžně nepřístupných prostor významných elektráren.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) letos v srpnu zahájila iniciativu ATLAS (Atomic Technologies Licensed for Applications at Sea – Atomové technologie licencované pro využití na moři).
Velká část území pokrývajícího části severní Ukrajiny a jižního Běloruska byla po havárii v jaderné elektrárně Černobyl v roce 1986 prohlášena za uzavřenou zónu.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
