Počítače a internet

Článků v rubrice: 122

Jak mohou roboti zneužít naši důvěřivost

Roboti se stávají čím dál rychleji součástí našich všedních životů. Proto bychom neměli podceňovat jejich vliv na společnost a možná bezpečnostní rizika, která jejich začleňování do běžného života přinese. Společný výzkum společnosti Kaspersky a belgické univerzity v Gentu ukázal, že roboti mohou od lidí získat citlivé informace. V případě, že si robot získá důvěru lidí, jsou uživatelé náchylnější k tomu, aby se nechali robotem přesvědčit k provedení nebezpečných kroků. V určitých situacích může například přítomnost robota mít vliv na ochotu lidí poskytnout přístup do zabezpečených budov.

Fotogalerie (1)
Ilustrační obrázek Kaspersky

Svět se rychle blíží k době, kdy bude velká část domácností a průmyslových odvětví spoléhat na automatizaci a používání robotických systémů. Podle některých odhadů se roboti a robotické systémy stanou pro zámožné domácnosti do roku 2040 standardem. Většina z nich je v současné chvíli ve stádiu výzkumu a laboratorních testování, a proto je příliš brzy bavit se o jejich kybernetickém zabezpečení. Výzkum společnosti Kaspersky a univerzity v Gentu ale poodhalil novou rizikovou oblast, která se váže k využívání robotů. Jde konkrétně o sociální vliv, který mohou mít roboti na lidské chování – a s ním spojená potenciální rizika.

„Lidské“ interakce

Výzkum se zaměřil na vliv speciálních sociálních robotů – robotů, kteří byli navrženi a naprogramováni k přímé interakci s člověkem, k čemuž používají „lidské“ kanály jako je řeč nebo nonverbální komunikace. Do výzkumu se zapojilo 50 dobrovolníků. Za předpokladu, že sociální roboti mohou být hacknuti a tím pádem ovládáni cizím kyberzločincem, se výzkum zaměřil na bezpečnostní rizika spojená s roboty. Ti mohou aktivně ovlivňovat své uživatele, aby provedli následující kroky:

  • Získat přístup do jakýchkoliv prostor. Výzkumníci umístili experimentálního robota k zabezpečeným dveřím jedné z multifunkčních budov v centru belgického Gentu. Robot se ptal personálu, zda by je mohl následovat při vstupu do budovy. Do ní se ale smí dostat pouze zaměstnanci, kteří pro vstup musejí použít speciální čipovou kartu. I když v průběhu experimentu ne všichni zaměstnanci robotovi vyhověli, celých 40 % z nich nechalo dveře otevřené, aby se robot mohl dostat dovnitř. Ve druhé situaci, kdy byl robot přestrojen za poslíčka s pizzou a držel krabici s logem světoznámé značky rychlého občerstvení, byl pohotově většinou zaměstnanců přijat. Neprojevovali snahu mu nevyhovět a nezpochybňovali jeho nárok na vstup do zabezpečené oblasti!
  • Získat citlivé informace. Ve druhé části experimentu se výzkumníci zaměřili na získání citlivých informací, které by mohly být užitečné při resetování hesel (datum narození, značka prvního automobilu, nejoblíbenější barva apod.). Sociální robot měl v tomto případě za úkol vést s účastníky přátelský rozhovor. Výzkumníkům se podařilo získat potřebné informace od všech účastníků až na jednoho. V průměru účastníci prozradili jednu informaci za minutu.

„Na začátku našeho výzkumu jsme se zaměřili na software, který se používá při vývoji robotických systémů. Zajímavé je, že se vývojáři vědomě vyhýbají bezpečnostním mechanismům a místo toho věnují pozornost podpoře efektivity a uživatelské přívětivosti. Jak ale ukázal náš experiment, neměli by ve finální fázi vývoje na zabezpečení zapomenout. Chtěli bychom proto naším společným projektem s univerzitou v Gentu zvýšit veřejné povědomí o této problematice a pobídnout kolegy v oboru, aby se věnovali kybernetickému zabezpečení robotů,“ komentuje Dmitry Galov, bezpečnostní odborník ze společnosti Kaspersky. „Vědecká literatura dokládá, že důvěra v roboty, a především v sociální roboty, je skutečná a lze ji použít k přesvědčování lidí, aby jednali, jak pachatel chce, nebo aby odhalili určité informace. Funguje přitom přímá úměra – čím lidštější robot je, tím větší má šanci přesvědčit a ovlivnit. Náš experiment prokázal, že tato situace může přinést značná bezpečnostní rizika – lidé mají tendenci nebrat roboty vážně, když jsou laskaví a důvěryhodní. Proto jsme se rozhodli iniciovat diskuzi o těchto problémech a rizicích, které nás v blízké budoucnosti čekají,“ doplnil Tony Belpaeme, profesor na univerzitě v Gentu zaměřující se na umělou inteligenci a robotizaci.

Celou studii si můžete přečíst na blogu Securelist.com.

Další informace na https://futurism.com/when-will-humanoid-robots-enter-our-homes-and-transform-our-lives

a na www.kaspersky.cz.

O společnosti Kaspersky

Kaspersky je mezinárodní společnost zabývající se kybernetickou bezpečností. Byla založena v roce 1997. Své rozsáhlé odborné znalosti kybernetických hrozeb využívá Kaspersky při vytváření bezpečnostních řešení a služeb nové generace zaměřených na ochranu podniků, kritické infrastruktury, vládních organizací a uživatelů po celém světě. Portfolio společnosti zahrnuje špičkové zabezpečení koncových bodů a specializovaná bezpečnostní řešení a služby sloužící k ochraně proti sofistikovaným a neustále se vyvíjejícím digitálním hrozbám. Technologie Kaspersky chrání celosvětově více než 400 milionů uživatelů a 270 tisíc korporátních klientů.

 

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Pětidenní cesta pro nejdelší a nejširší komponentu ITER

Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...

Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail