Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Roboti se stávají čím dál rychleji součástí našich všedních životů. Proto bychom neměli podceňovat jejich vliv na společnost a možná bezpečnostní rizika, která jejich začleňování do běžného života přinese. Společný výzkum společnosti Kaspersky a belgické univerzity v Gentu ukázal, že roboti mohou od lidí získat citlivé informace. V případě, že si robot získá důvěru lidí, jsou uživatelé náchylnější k tomu, aby se nechali robotem přesvědčit k provedení nebezpečných kroků. V určitých situacích může například přítomnost robota mít vliv na ochotu lidí poskytnout přístup do zabezpečených budov.
Svět se rychle blíží k době, kdy bude velká část domácností a průmyslových odvětví spoléhat na automatizaci a používání robotických systémů. Podle některých odhadů se roboti a robotické systémy stanou pro zámožné domácnosti do roku 2040 standardem. Většina z nich je v současné chvíli ve stádiu výzkumu a laboratorních testování, a proto je příliš brzy bavit se o jejich kybernetickém zabezpečení. Výzkum společnosti Kaspersky a univerzity v Gentu ale poodhalil novou rizikovou oblast, která se váže k využívání robotů. Jde konkrétně o sociální vliv, který mohou mít roboti na lidské chování – a s ním spojená potenciální rizika.
„Lidské“ interakce
Výzkum se zaměřil na vliv speciálních sociálních robotů – robotů, kteří byli navrženi a naprogramováni k přímé interakci s člověkem, k čemuž používají „lidské“ kanály jako je řeč nebo nonverbální komunikace. Do výzkumu se zapojilo 50 dobrovolníků. Za předpokladu, že sociální roboti mohou být hacknuti a tím pádem ovládáni cizím kyberzločincem, se výzkum zaměřil na bezpečnostní rizika spojená s roboty. Ti mohou aktivně ovlivňovat své uživatele, aby provedli následující kroky:
„Na začátku našeho výzkumu jsme se zaměřili na software, který se používá při vývoji robotických systémů. Zajímavé je, že se vývojáři vědomě vyhýbají bezpečnostním mechanismům a místo toho věnují pozornost podpoře efektivity a uživatelské přívětivosti. Jak ale ukázal náš experiment, neměli by ve finální fázi vývoje na zabezpečení zapomenout. Chtěli bychom proto naším společným projektem s univerzitou v Gentu zvýšit veřejné povědomí o této problematice a pobídnout kolegy v oboru, aby se věnovali kybernetickému zabezpečení robotů,“ komentuje Dmitry Galov, bezpečnostní odborník ze společnosti Kaspersky. „Vědecká literatura dokládá, že důvěra v roboty, a především v sociální roboty, je skutečná a lze ji použít k přesvědčování lidí, aby jednali, jak pachatel chce, nebo aby odhalili určité informace. Funguje přitom přímá úměra – čím lidštější robot je, tím větší má šanci přesvědčit a ovlivnit. Náš experiment prokázal, že tato situace může přinést značná bezpečnostní rizika – lidé mají tendenci nebrat roboty vážně, když jsou laskaví a důvěryhodní. Proto jsme se rozhodli iniciovat diskuzi o těchto problémech a rizicích, které nás v blízké budoucnosti čekají,“ doplnil Tony Belpaeme, profesor na univerzitě v Gentu zaměřující se na umělou inteligenci a robotizaci.
Celou studii si můžete přečíst na blogu Securelist.com.
Další informace na https://futurism.com/when-will-humanoid-robots-enter-our-homes-and-transform-our-lives
a na www.kaspersky.cz.
Kaspersky je mezinárodní společnost zabývající se kybernetickou bezpečností. Byla založena v roce 1997. Své rozsáhlé odborné znalosti kybernetických hrozeb využívá Kaspersky při vytváření bezpečnostních řešení a služeb nové generace zaměřených na ochranu podniků, kritické infrastruktury, vládních organizací a uživatelů po celém světě. Portfolio společnosti zahrnuje špičkové zabezpečení koncových bodů a specializovaná bezpečnostní řešení a služby sloužící k ochraně proti sofistikovaným a neustále se vyvíjejícím digitálním hrozbám. Technologie Kaspersky chrání celosvětově více než 400 milionů uživatelů a 270 tisíc korporátních klientů.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.