Paradox bavorských divočáků
Vědci konečně přišli na to, proč jsou němečtí divočáci radioaktivní. Není to kvůli Černobylu. Od havárie čtvrtého jaderného reaktoru v Černobylu uplynulo již 37 let.
Roboti se stávají čím dál rychleji součástí našich všedních životů. Proto bychom neměli podceňovat jejich vliv na společnost a možná bezpečnostní rizika, která jejich začleňování do běžného života přinese. Společný výzkum společnosti Kaspersky a belgické univerzity v Gentu ukázal, že roboti mohou od lidí získat citlivé informace. V případě, že si robot získá důvěru lidí, jsou uživatelé náchylnější k tomu, aby se nechali robotem přesvědčit k provedení nebezpečných kroků. V určitých situacích může například přítomnost robota mít vliv na ochotu lidí poskytnout přístup do zabezpečených budov.
Svět se rychle blíží k době, kdy bude velká část domácností a průmyslových odvětví spoléhat na automatizaci a používání robotických systémů. Podle některých odhadů se roboti a robotické systémy stanou pro zámožné domácnosti do roku 2040 standardem. Většina z nich je v současné chvíli ve stádiu výzkumu a laboratorních testování, a proto je příliš brzy bavit se o jejich kybernetickém zabezpečení. Výzkum společnosti Kaspersky a univerzity v Gentu ale poodhalil novou rizikovou oblast, která se váže k využívání robotů. Jde konkrétně o sociální vliv, který mohou mít roboti na lidské chování – a s ním spojená potenciální rizika.
„Lidské“ interakce
Výzkum se zaměřil na vliv speciálních sociálních robotů – robotů, kteří byli navrženi a naprogramováni k přímé interakci s člověkem, k čemuž používají „lidské“ kanály jako je řeč nebo nonverbální komunikace. Do výzkumu se zapojilo 50 dobrovolníků. Za předpokladu, že sociální roboti mohou být hacknuti a tím pádem ovládáni cizím kyberzločincem, se výzkum zaměřil na bezpečnostní rizika spojená s roboty. Ti mohou aktivně ovlivňovat své uživatele, aby provedli následující kroky:
„Na začátku našeho výzkumu jsme se zaměřili na software, který se používá při vývoji robotických systémů. Zajímavé je, že se vývojáři vědomě vyhýbají bezpečnostním mechanismům a místo toho věnují pozornost podpoře efektivity a uživatelské přívětivosti. Jak ale ukázal náš experiment, neměli by ve finální fázi vývoje na zabezpečení zapomenout. Chtěli bychom proto naším společným projektem s univerzitou v Gentu zvýšit veřejné povědomí o této problematice a pobídnout kolegy v oboru, aby se věnovali kybernetickému zabezpečení robotů,“ komentuje Dmitry Galov, bezpečnostní odborník ze společnosti Kaspersky. „Vědecká literatura dokládá, že důvěra v roboty, a především v sociální roboty, je skutečná a lze ji použít k přesvědčování lidí, aby jednali, jak pachatel chce, nebo aby odhalili určité informace. Funguje přitom přímá úměra – čím lidštější robot je, tím větší má šanci přesvědčit a ovlivnit. Náš experiment prokázal, že tato situace může přinést značná bezpečnostní rizika – lidé mají tendenci nebrat roboty vážně, když jsou laskaví a důvěryhodní. Proto jsme se rozhodli iniciovat diskuzi o těchto problémech a rizicích, které nás v blízké budoucnosti čekají,“ doplnil Tony Belpaeme, profesor na univerzitě v Gentu zaměřující se na umělou inteligenci a robotizaci.
Celou studii si můžete přečíst na blogu Securelist.com.
Další informace na https://futurism.com/when-will-humanoid-robots-enter-our-homes-and-transform-our-lives
a na www.kaspersky.cz.
Kaspersky je mezinárodní společnost zabývající se kybernetickou bezpečností. Byla založena v roce 1997. Své rozsáhlé odborné znalosti kybernetických hrozeb využívá Kaspersky při vytváření bezpečnostních řešení a služeb nové generace zaměřených na ochranu podniků, kritické infrastruktury, vládních organizací a uživatelů po celém světě. Portfolio společnosti zahrnuje špičkové zabezpečení koncových bodů a specializovaná bezpečnostní řešení a služby sloužící k ochraně proti sofistikovaným a neustále se vyvíjejícím digitálním hrozbám. Technologie Kaspersky chrání celosvětově více než 400 milionů uživatelů a 270 tisíc korporátních klientů.
Vědci konečně přišli na to, proč jsou němečtí divočáci radioaktivní. Není to kvůli Černobylu. Od havárie čtvrtého jaderného reaktoru v Černobylu uplynulo již 37 let.
"...spíše bych spoléhal na přirozenou blbost..." praví nedávný kreslený vtip. Mnoha lidem to ale jako vtip nepřipadá. Údaje prezentované společností Atlas VPN ukazují, ...
Indonésie a Dánsko podepsaly čtyřmiliardovou smlouvu na thoriový malý modulární reaktor, jehož hlavním účelem bude produkce amoniaku.
68 % úspěšných a vysoce ziskových společností světa aplikuje tzv. hybridní model práce. To znamená, že zaměstnanci mohou chodit do kanceláře, ale i pracovat z domova nebo vzdáleného místa.
V roce 2013 se čtvrtstoletí starý tokamak rozhodl znovu objevit sám sebe a pod novým jménem zamířit k novým obzorům a cílům. Tore Supra, zařízení CEA/Euratom umístěné ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.